Při příležitosti Světového dne zvířat nelze nevzpomenout jeho patrona, svatého Františka z Assisi. Leckdy u svých současníků postrádal lidskost, a proto raději hovoříval ke zvířatům. Přesto však zvířata bral jako zvířata, živé tvory, byť je často nazýval bratry.
Tento názor je velmi blízký veterinárním lékařům, protože, jak říká Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů, není dobré zvířata tzv. polidšťovat. Ovšem ani se dívat s despektem. Jsou to živí tvorové a je jedno, zda jde o domácí mazlíčky, hospodářská zvířata, nebo ta volně žijící. Všechna se rodí, rostou, dospívají, a po absolvování svatebních rituálů, ano, tak se říká například námluvám ptáků, vychovávají mladé. U domácích a hospodářských zvířat však jde v absolutní většině o řízenou plemenitbu, většinou asistovanou. Posléze zvířata umírají, tedy hynou. A ta vykrmovaná hospodářská jsou porážena za účelem získání masa pro výživu lidí.
Komora veterinárních lékařů ale upozorňuje, že ani tak nejde o slovíčka, ale o nutnost chovat se ke zvířatům zájmovým i hospodářským odpovídajícím způsobem, tj. v souladu se zdravým rozumem, se zákonem veterinárním i zákonem na ochranu zvířat. V této souvislosti je nutné připomenout rizika, která představují další a další doplňky zákonů a vyhlášek, například problematické ustanovení v navrhované vyhlášce 342, které by mělo umožnit laikům, aby po několikahodinovém teoretickém zaškolení mohli provádět některé veterinární úkony Při tvorbě veterinárních předpisů je Komora veterinárních lékařů, obdobně jako zájmové organizace, například Nadace na ochranu zvířat, také připomínkovým místem, což „je sice hezké,“ ale proti lobby průmyslových zemědělců obvykle málo platné.
Ano, 4. říjen je Světový den zvířat, ale bylo by dobré na ně myslet nikoli jen v tento den.*
Josef Duben, PR KVL
