Posledním dnem v březnu přestává v Evropské unii platit režim kvót na mléko. Kvóty byly zavedeny v roce 1984, kdy výroba vysoce převyšovala poptávku. Při odstraňování těchto strukturálních přebytků byl právě systém kvót prvním krokem.

 Významnou změnu připomnělo tiskové oddělení Zastoupení Evropské komise v České republice. Více tržní směr nabralo mlékárenství i díky následným reformám společné zemědělské politiky unie, kdy byla zavedena celá škála dalších, cílenějších nástrojů. Smyslem bylo také pomoci producentům ve znevýhodněných, například hornatých oblastech, kde je výroba dražší.  V roce 2003 bylo rozhodnuto o termínu, k němuž budou kvóty zrušeny, tak, aby výrobci v EU mohli pružněji reagovat na rostoucí poptávku, zejména na světovém trhu. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno v roce 2008 v podobě série opatření, která měla dopady zrušení kvót zmírnit. I přes existenci kvót dokázala Evropská unie za posledních pět let svůj vývoz mléka a mléčných výrobků zvýšit, a to o 45 % v objemovém a o 95 % v hodnotovém vyjádření. Velmi slibné by měly vyhlídky na další růst i zůstat, jak vyplývá z odhadů vývoje na trhu. To platí zejména pro výrobky s přidanou hodnotou, například sýry, ale i pro přísady do nutričních produktů, potravin pro sportovce či dietních potravin.

Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan k nadcházejícímu zrušení kvót prohlásil: „Zrušení režimu mléčných kvót je pro unii výzvou i příležitostí. Výzvou proto, že celá generace producentů mléka se bude muset přizpůsobit kompletně novým podmínkám a docela určitě i čelit zvratům ve vývoji na trhu. Ale nabízí se nám i šance na ekonomický růst a nová pracovní místa. Pokud se mlékárenství víc soustředí na výrobky s přidanou hodnotou a na přísady do takzvaných funkčních potravin, má potenciál posunout EU ekonomicky dál. Citlivější oblasti, kde může být ukončení systému kvót vnímáno jako hrozba, mohou využít celého spektra opatření k rozvoji venkova, která se řídí zásadou subsidiarity.“

*

Zdroj: www.agroweb.cz