Na včerejší tiskové konferenci Komory veterinárních lékařů ČR o přístupu ke zdolávání tzv. nemoci šílených krav bylo řečeno, že skupiny skotu, které se v souvislosti s BSE utrácejí, jsou příliš veliké a stát by měl proto prosazovat změnu v evropských předpisech. Komora tak podpořila názor farmářů, kteří rovněž upozorňují, že by se kohorta neměla utrácet.
Pro hromadné utrácení zvířat, které spočívá ve vybíjení vrstevnic nakažené krávy, neexistuje v současné době věrohodné praktické ani vědecké zdůvodnění. Podle Komory veterinárních lékařů ČR je statistická pravděpodobnost výskytu dalšího nakaženého kusu u poražené skupiny extrémně nízká a zvířata se následně likvidují navzdory negativním výsledkům testů.
Komora považuje za vhodné, aby skupiny utrácených zvířat byly menší, nebo aby krávy mohly dožít alespoň po dobu laktace.
Podobného názoru jsou i chovatelé. Za poražená stáda sice dostávají kompenzace, způsob boje s BSE ale označují za nesmyslný a zbytečný. Podle předsedy zemědělského družstva Miletín na Jičínsku Josefa Hrnčíře, který musel kvůli BSE utratit 87 krav, protože byly vrstevnicemi nakažené krávy z chovu akciové společnosti Zeos z Lomnice nad Popelkou na Semilsku, jsme opsali směrnici Evropské unie, která u nás vede ke zbytečnému vybíjení stovek kusů dobytka.
Státní veterinární správa podle mluvčího Josefa Dubna s dnešní iniciativou praktických veterinářů v podstatě souhlasí, ale ve svém postupu je vázána nařízeními EU. Prostřednictvím ministerstva zemědělství i veterinární správy se zatím bezvýsledně obrátila na Brusel, zda by se metodika postupu proti BSE mohla upravit a krávy určené k utracení mohly dožít po dobu laktace. Podle SVS nezazněl požadavek na úpravy v metodice prevence BSE jen z Česka. Možnosti se podle Dubna zvýší po vstupu země do unie, kdy čeští zástupci budou jezdit do bruselských orgánů s hlasovacím právem.
