Chronické onemocnění ledvin (CKD) se objevuje u 0,4-1,5 % psů a jeho výskyt se zvyšuje s věkem. U těchto pacientů se také objevuje normochromní, normocytární a neregenerativní anémie a i když chybí údaje o prevalenci této komplikace, předpokládá se spíše v pozdějších stadiích CKD.
Etiopatogeneze anémie při CKD je multifaktoriální, významně přispívá snížená produkce erytropoetinu narušenými ledvinami. Závažnost anémie koreluje s koncentrací kreatininu v séru. Anémie vede ke slabosti, apatii a anorexii a také může přispívat k progresi CKD kvůli nedostatečnému zásobování ledvin kyslíkem.
Některým psům jsou v rámci terapie aplikovány látky stimulující erytropoézu. Dříve byl používaný epoetin, nyní je spíše nahrazován darbepoetinem pro jeho trojnásobně delší působení, což umožňuje méně frekventní podávání. Darbepoetin je hyperglykosylovaný analog syntetického rekombinantního humánního erytropoetinu. Již byla zkoumána účinnost darbepoetinu u koček s CKD: 14 z 25 koček na terapii zareagovalo, přičemž 13 z těchto 14 koček dostávalo dávku vyšší než 1 µg/kg/týdenden SC. Doporučená dávka pro psy je extrapolovaná z humánní a felinní medicíny a pohybuje se v rozmezí 0,45-1,5 µg/kg/týden SC do doby, než se dosáhne cílové hodnoty hematokritu (terapeutické cíle hematokritu se pohybují mezi 25-40 %). Jakmile je dosaženo žádaného hematokritu, snižuje se frekvence podávání. Mezi vedlejší účinky stimulantů erytropoézy u lidí patří deficit železa, hypertenze, mrtvice, zvracení, průjem, polycytemie, hyperkalemie, kožní reakce a čistá aplazie červené krevní řady (PRCA). U psů byly popsány zvracení, hypertenze, křeče, horečka a čistá aplazie červené krevní řady. U darbepoetinu se předpokládá nižší výskyt protilátek proti erytropoetinu, které způsobují právě PRCA. U koček léčených erytropoetinem se PRCA objevuje ve 25-30 % případů, kdežto u koček léčených darbepoetinem je to jen 8 %.
Cílem této studie bylo retrospektivně zhodnotit účinnost darbepoetinu při stimulaci erytropoézy a korekci anémie u psů s CKD. Druhým cílem bylo popsat terapeutický protokol a dokumentovat výskyt nežádoucích účinků.
Pro účely této studie byly zkontrolovány záznamy psů s CKD, kteří dostávali v letech 2005-2015 darbepoetin. Vyloučeni byli psi, kteří dlouhodobě podstupovali dialýzu, dostávali léky, které by mohly tlumit erytropoézu, nebo dostali transfuzi plné krve. Pozitivní reakce na terapii byla klasifikována jako zvýšení hematokritu na více než 30 % nebo maximální zvýšení hematokritu o více než 10 %.
Kritéria pro zařazení do studie splnilo 33 psů s průměrným věkem 7,4 roku. Ve skupině bylo zastoupeno 25 plemen, jednalo se o 19 kastrovaných psů, 11 kastrovaných fen, 3 nekastrované psy a 1 nekastrovanou fenu. U 29 psů nebyla známa příčina chronického onemocnění ledvin, u 1 psa byla zjištěna renální dysplazie, u dvou psů amyloidóza a u jednoho se jednalo o důsledek akutního poškození ledvin.
Během léčby bylo zaznamenáno 45 komorbidit od 26 psů, jednalo se o gastrointestinální problémy (15x), onemocnění srdce (12x), pankreatitidu (6x), hepatobiliární choroby (5x), endokrinopatie (4x) a imunitně zprostředkované problémy.
Na začátku léčby byla anémie klasifikována jako mírná až střední. Patnáct psů mělo hematokrit nižší než 25 %, 15 mělo hematokrit v rozmezí 20-25 % a 3 v rozmezí 25-30 %.
Medián počáteční dávky darbepoetinu byl 0,5 µg/kg (rozmezí 0,4-2,1 µg/kg), počáteční interval byl 7 dní. U všech psů byl darbepoetin aplikován subkutánně. Dávka darbepoetinu byla zvyšována u 9 psů. Dvacet osm psů (85 %) dosáhlo během terapie hematokritu vyššího než 30 %, u 22 psů (67 %) došlo ke zvýšení hematokritu o více než 10 %. Medián doby k dosažení hematokritu vyššího než 30 % byl 29 dní. Mezi zaznamenané vedlejší účinky léčby darbepoetinem patřil zvýšený krevní tlak (12x), křeče (5x), zvracení (3x), průjem (3x) a čistá aplazie červené krevní řady.
Omezením této studie je její retrospektivní charakter, malý počet psů zařazených do studie a nejednotný protokol pro léčbu darbepoetinem. Přesto je zřejmé, že je darbepoetin v kombinaci s léčbou komorbidit efektivní při řešení anémie doprovázející chronické onemocnění ledvin. Jsou nutné další studie, které by definovaly nejúčinnější terapeutický postup, nicméně se zdá, že dávka 0,8 µg/kg(týden je efektivnější než 0,5 µg/kg/týden SC. Po dosažení cílového hematokritu je možné prodloužit interval mezi dávkami léku) interval 21 dní žádaný hematokrit neudrží.*
FIOCHI, E. H., COWGILL, L. D., BROWN, D. C., et al. The use of darbepoetin to stimulate erythropoiesis in the treatment of anemia of chronic kidney disease in dogs. J Vet Intern Med 2017;31:476-485.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová, Ph.D.
