V současné době se ve sněmovně projednává novela veterinárního zákona.
První farmové chovy jelenovitých byly v České republice založeny již před pětadvaceti lety. O tyto netradiční chovy, které se na základě novely veterinárního zákona v roce 1999 staly novým odvětvím živočišné prvovýroby, začal být mezi chovateli zájem. Zatímco vlastní práci mají zvládnutou, v oblasti marketingu a odbytu produkce se teprve začínají orientovat. Proto současné aktivity Asociace farmových chovů jelenovitých ČR, založené na podporu jejich činnosti v roce 1990, směřují zejména k propagaci masa a masných výrobků z farmově chované zvěře.
Prioritou chovu jelenovitých je samozřejmě udržování kulturní krajiny. Farem ale přibývá a mimo produkci chovných zvířat je třeba vzít v úvahu i produkci kvalitního masa.
S moderním pojetím chovu jelenovitých na farmách se začalo na Novém Zélandu. Impulz k vybudování moderních farem dala zvířata, která se přemnožila a musela se odchytávat. Potom, co chovatelé zjistili, že jde o zajímavý obchodní artikl, začali investovat nejen do technologií a do kvality plemenných zvířat, ale také do propagace masa a výrobků z farmově chované zvěře. Příklad z Nového Zélandu inspiroval i řadu evropských chovatelů. Dnes se v Evropě chová na farmách asi půl milionu zvířat. Nejvíce farmových chovů jelenovitých je soustředěno v Německu, zejména pak v Bavorsku, kde je populace kolem sto tisíc zvířat.
Pro maso zvěře z farmových chovů hovoří hned několik nezanedbatelných skutečností. Předně jde o produkt, u kterého je farmář schopen garantovat nejen původ a věk poraženého zvířete, ale vzhledem k neustálému veterinárnímu dozoru i bezpečnost potravin. Výhodou je i to, že maso zvěře z farem lze na rozdíl od zvěřiny lovených zvířat dodávat čerstvé po celý rok bez omezení. Farmář si může porážku naplánovat, aniž by se musel zabývat dobou hájení, která skýtá zvěři ve volnosti ochranu v době kladení a odchovu mláďat. V neposlední řadě je to i výživa založená na přirozených zdrojích krmiv, díky které lze maso farmově chované zvěře považovat za ekologickou produkci. Podle odborníků je nejekonomičtější porážet farmově chovanou zvěř ve stáří od patnácti měsíců do dvou let.
„Hotely mají zájem o čerstvou surovinu a produkce z farmových chovů umožňuje suplovat sezónní výpadek zvěřiny. Na našich farmách má chovná základna okolo deseti tisíc zvířat. Pokud vezmeme v úvahu poměr pohlaví ve stádu a z narozených zvířat odečteme ta, která budou zařazena dále do chovu, pak jsme schopni dodat minimálně pět tisíc kusů k poražení. Cílem je prodávat maso ze dvora podobně, jako chovatelé v Německu. Tento model budou stěží realizovat velké farmy, které se s odbytem produkce budou muset obrátit na obchodníka.
Domácím chovatelům jelenovitých se naskytla možnost realizovat odbyt produkce masa přes firmu Windsor Wild se sídlem ve Švýcarsku. Zmiňovaná společnost se sedmnácti stálými zaměstnanci obchoduje nejen se zvěřinou a masem farmově chované zvěře, ale ve své provozovně v Kuchařovicích na Znojemsku zpracovává surovinu na výrobky.
Pravidla pro porážení zvěře ve farmovém chovu řeší veterinární zákon č. 166/1999 Sb. Zvěř lze porážet dvěma způsoby. Zatímco na jatkách je to mechanickým omračovacím přístrojem s upoutaným projektilem s následným vykrvením, na farmách se zvěř střílí střelnou zbraní. Druhý způsob lze realizovat jen na základě povolení příslušné Krajské veterinární správy. V žádosti musí být uvedeno ještě datum a hodina, aby porážku mohl dozorovat úřední veterinární lékař. Do dvou hodin po zastřelení a vykrvení se musí zvěř převézt na jatky. V případě, že doba přepravy bude delší, musí se zajistit uložení jatečného zvířete v chladu. Na jatkách se jatečný trup rozbourá a podle výsledků veterinárního vyšetření se maso uvolní nebo neuvolní do oběhu.
V současné době se ve sněmovně projednává novela veterinárního zákona. Z pohledu chovatele je nejpodstatnější chystanou změnou otázka usmrcování zvěře chované na farmách střelnou zbraní. V návrhu je předložen přesnější legislativní rámec, který jasně vymezuje pravidla pro povolování žádostí chovatelů kompetentní autoritou.
