Ve světle nejnovějšího výskytu BSE ve Finsku a Rakousku se ukazuje jako problematické zařazení zemí do skupin podle míry rizika, zvláště se to týká skupiny první, ve které se například nemusí oddělovat specificky rizikový materiál a vyšetřování skotu na BSE se provádí pouze podle určitého klíče. To znamená, že se nevyšetřují všechna zvířata starší než 30 měsíců.
Zrovna Finsko a Rakousko jsou země, které byly Vědeckým řídícím výborem zařazeny do skupiny jedna, které dodnes nemusely specifikovaný rizikový materiál těžit a likvidovat. Nyní „propadly“ do třetí skupiny se všemi z toho vyplývajícími povinnostmi, zejména těžit a likvidovat specifikovaný rizikový materiál. V Evropě je tak už jedinou zemí bez jediného případu BSE pouze Švédsko, které laboratorně rychlými testy vyšetřuje.
Podle mínění Státní veterinární správy ČR i podle mínění některých odborných autorit v EU by stálo za úvahu oddělovat specificky rizikový materiál všude a vyšetřovat všechen poražený skot starší 30 měsíců. Mělo by to význam zejména u zemí zařazených do první skupiny s nepravděpodobným výskytem, aby se prokázalo, že je toto zařazení správné. Alespoň na určitou dobu.
Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, by bylo dobré tímto způsobem zodpovědně vyhodnotit rizika BSE na úrovni celé EU.
Zajisté jsou tyto úvahy diskutabilní, určitě by to ale zvýšilo důvěru spotřebitelů v celé Evropě. A o důvěře v bezpečnost potravin se hovoří v EU ve všech pádech.
