Polsko je mezi státy, které vstoupily v roce 2004 do EU, v čele žebříčku produkce potravin
Příjmy polských zemědělců se po vstupu země do Evropské unie zdvojnásobily. Největší zásluhu na tom mají přímé unijní dotace na obdělávání půdy, které letos budou zřejmě rekordně vysoké. Sedm miliónů sedláků a drobných hospodářů tvořilo v Polsku skupinu, která se rozšíření EU obávala nejvíce.
Po vstupu Polska do Evropské unie před pěti lety unijní pomoc pro zemědělce vzrostla z 0,8 miliardy zlotých (asi 4,7 miliardy Kč) ročně na devět miliard zlotých (53 miliard Kč). Dotace jsou přesto stále nižší, než jaké dostávají farmáři v 15 původních členských státech EU. Zásluhou Francie získali zemědělci z nových členských států v unii postavení druhořadého člena.
Unijní zemědělská politika neměla podle institutu větší vliv na zemědělskou výrobu v Polsku, nestabilizovala se ani cena zemědělských produktů. Lepší ceny EU zaručila pouze u cukru a hovězího masa, naopak produkce mléka a vepřového masa se už tolik nevyplácí.
Hospodáři zato využívají ve velké míře dotací, které vyplácí Brusel. Polský venkov loni získal ve formě podpor okolo 11 miliard zlotých (zhruba 64,6 miliardy Kč), z toho nejdůležitější částku činí dotace na obdělávání půdy. Letos by podle institutu mohla být unijní podpora ještě o několik miliard vyšší.
Evropské a státní dotace už tvoří polovinu zisku, jaký má ročně polský rolník. Ekonomy znepokojuje fakt, že počet zemědělců se zvyšuje, což znesnadňuje vylepšení jejich ekonomické situace. Evropská komise očekávala, že peníze vyplácené polské vesnici přinesou efekty v podobě vyšší produkce a zlepšení efektivity práce. Podle unijních odhadů mají příjmy v zemědělství do roku 2014 vzrůst v Polsku zhruba o 30 procent. Odborníci upozorňují, že bez reforem systému podpory toho nelze dosáhnout.
O reformu zemědělství se pokoušelo od roku 1989 mnoho polských vlád, všechny bezúspěšně. Za "svatou polskou krávu" označují ekonomové Zemědělský fond sociálního zabezpečení (KRUS), do něhož stát vkládá ročně zhruba 15 miliard zlotých (asi 88 miliard Kč). Platí zásada, že každý rolník bez rozdílu toho, na kolika hektarech hospodaří a jaký má zisk, platí každé čtvrtletí do fondu stejnou částku. Polští farmáři navíc neplatí daň z příjmu.
K reformě vyzývají současnou vládu ekonomové kvůli hospodářské krizi. V koaliční vládě jsou ale vedle liberálů také lidovci, jejichž volební základnu tvoří hlavně rolníci. Zemědělství zaměstnává okolo 20 procent polské pracovní síly.
