Botulismus je multifaktoriální klinický syndrom lidí a zvířat způsobený toxiny různých typů a subtypů anaerobních sporogenních bakterií Clostridium botulinum přítomných v okolním prostředí. Do organismus se mohou toxiny dostat orální cestou (intoxikace) nebo mohou být produkovány bakteriemi uvnitř trávicího systému (infekce). Smíšené formy (toxiko-infekce) se také vyskytují, ale tento termín se používá méně často.
Onemocnění může probíhat jako perakutní až chronická intoxikace (dny) nebo infekce s delším průběhem (týdny až měsíce) a s případnou akutní atakou v konečné fázi. U dlouhotrvající toxiko-infekci k produkci botulotoxinu dochází hlavně v distální části intestinálního traktu zvířete (tzv. viscerální botulismus).
Stanovení diagnózy u nemocných zvířat je založeno na anamnesticko-klinických nálezech a může být doplněno průkazem botulotoxinu či původce v gastrointestinálním traktu. Botulismus je zvažován při výskytu snížené mléčné užitkovosti ve stádě, náhlých umrtích, progresivním kulhání, ulehnutí, paralýze, dehydrataci, zvýšené mortalitě telat v případech, kdy jsou vyloučeny ostatní možné příčiny těchto stavů.
Od poloviny 90. let minulého století narůstá v Německu počet mléčných farem s klinicky probíhajícím botulismem u krav. Jelikož bakterie Cl. botulinum či jejich toxiny mohou být přítomny v mléce nemocných krav, obavy o zdraví konzumentů mléčných výrobků vedly k potřebě testování mléka a mléčné žlázy infikovaných dojnic na přítomnost původce tohoto onemocnění či jeho toxinů.
Terénní lékaři byli požádáni o zasílání vzorků mléka a mléčné žlázy z klinicky nemocných nebo mrtvých krav pocházejících z farem se suspektním nebo již prokázaným výskytem akutní či chronické formy tohoto onemocnění. Mléko bylo odebíráno během dojení přímo na farmách a tkáň mléčné žlázy v kafileriích. Všechny vzorky byly následně zmrazeny. K průkazu onemocnění byl použit mezinárodně uznávaný neutralizační test na laboratorních myších. V letech 2002 až 2010 bylo v Německu takto vyšetřeno 99 vzorků mléka z 37 farem a 51 vzorků tkání vemene z 51 farem.
Ve třech vzorcích mléka byl nalezen botulotoxin (2 vzorky typu A, B, E a 1 vzorek typu C, D) a ve dvou vzorcích mléka byly přítomny bakterie Cl. botulinum (typy A, B, E), přičemž typy A, B a E jsou považovány za nejvíce nebezpečné pro člověka, typy C a D jsou pro člověka méně patogenní, avšak vysoce toxické pro zvířata. V 10 vzorcích tkáně vemene byl nalezen botulotoxin a v 7 vzorcích bakterie Cl. botulinum, u 1 vzorku tkáně z vemene byl přítomen toxin i bakterie. Nebyl pozorován vliv ročního období na pozitivitu výsledků, taktéž nebyl pozorován vliv okolní teploty na proliferaci bakterií nebo produkci jejich toxinů při přepravě kadáverů do kafilerií. Nález Clostridium botulinum ve vzorcích mléčné žlázy ukazuje na infekci, případně na kontaminaci kadáveru po smrti zvířete.
Jelikož vzorky mléka byly odebírány během dojení, je zřejmé, že mléko z postižených farem je doručováno s toxiny a bakteriemi do mlékáren a nález toxinů nebo bakterií v mléce indikuje klostridiální infekci vemene zvířete. Biologický pokus na myších je vysoce specifický, ale jen středně senzitivní, z čehož vyplývá, že počet pozitivních vzorků může být ve skutečnosti vyšší. Nemocná zvířata mohou vylučovat bakterie v trusu nebo ve slinách, zevní prostředí na farmě může být zdrojem těchto patogenů a již zde může být ohroženo zdraví pracovníků farmy.
Nízký počet testovaných vzorků a neúplná anamnéza zvířat nedovolují přesně odhadnout potenciální riziko pro konzumenty mléčných výrobků, avšak vzhledem k vysokému počtu pozitivních výsledků je nutné v dalším výzkumu pokračovat.*
Böhnel H., Gessler F. Presence of Clostridium botulinum and botulinum toxin in milk and udder tissue of dairy cows with suspected botulism. Vet Rec 2013;13:172(15):397.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Petra Malátková
