Seminář KVL
Více než dvě stě posluchačů zaplnilo poslední únorovou sobotu přednáškový sál v pavilonu malých zvířat na VFU v Brně, aby vyslechli zajímavé přednášky z exotické medicíny. Seminář KVL zahájil Dr. L. Hošek, který přivítal prezidenta KVL, Dr. O. Rychlíka a uvedl první přednášející, Dr. L´. Nečasovou (Veterinární klinika na Hrádku, Praha). Před vyšetřením ptáka je důležité vědět, zda se jedná o pet ptáka nebo ptáka z voliérového chovu, případně odchyceného ve volné přírodě. Nejprve pozorujeme ptáka v kleci – důležité je dýchání, aktivita, reakce na okolí. Při manipulaci s ptákem omezíme stres zvířete, předem si připravíme nástroje, síťku na chytání a ptáka fixujeme v rukavicích. Klinické vyšetření ptáka:
zdravý pták má matný, mírně poprášený zobák a mírně odloupnutou rohovinu; v nozdrách se mohou vytvářet z prachu a vdechnutých substancí nazolity; první možnost, kterou zvažujeme při otoku očí jsou chlamydiové infekce; výživný stav hodnotíme podle objemu prsního svalu, při nevhodném složení krmné dávky mohou vzniknout lipomy (andulky, kakadu růžový), jejich příčina může být i genetická. Tělesná teplota ptáků se pohybuje mezi 39 a 42 0C, specifická hmotnost je dána plemennou příslušností druhu, rychle se mění vlivem stresu. Pro rtg vyšetření je ideální celková anestezie, přičemž největší úskalí spočívá ve fixaci a polohování, při celkové anestezii musí být pták zaintubován. V další přednášce popsala Dr. Nečasová specifika anestezie, chirurgii kostí u ptáků a techniku Tie-in zevního fixatéru.
Krevní obraz infekcí ptáků a přehled laboratorních vyšetření na základě svých praktických zkušeností prezentovala Dr. V. Grymová (Veterinární klinika Avetum, Brno). Pro hematologické vyšetření krve ptáků odebereme krev (150 ul) z v. jugularis a v. brachyalis a ihned provedeme krevní nátěr. Obecný problém při stanovování leukogramu u ptáků je značná druhová a věková variabilita, velké kolísání hodnot v závislosti na vnějších i vnitřních faktorech (hladovka, stres, různé typy onemocnění, aj.). Rovněž morfologie jednotlivých typů krvinek je variabilní a někdy bývá těžké odlišit např. lymfocyt od monocytu. Počty krvinek mohou být ovlivněny i arteficiálně způsobem zpracování vzorku. Je proto vhodné spolupracovat vždy s jednou konkrétní laboratoří a získané výsledky vyhodnocovat a interpretovat podle jejích standardů. Důležité je vypitvat zchlazené tělo do 24 hodin po úhynu, nezmrazovat, neposílat poštou, zaslat na histopatologické vyšetření, při mikrobiologickém vyšetření dochází ke snadné bakteriální kontaminaci. Odebrané vzorky uchováme na případné PCR a toxikologické vyšetření. Autorka uvedla konkrétní kazuistiky, např. Pachecovu nemoc, hyperplazii třetího víčka, ingluviální píštěl (termické trauma při krmení kaše chovatelem) aj. s bohatou fotodokumentací.
Specialista na plazy, Dr. V. Honsa (Veterinární klinika Zodiacus 97 s.r.o.), zdůraznil úvodem své přednášky nutnost kontaktu veterinárního lékaře s teraristy (nejlepší je být sám teraristou a být členem Teraristické společnosti Praha), a znalost latinských názvů hadů. Znalosti českých chovatelů plazů jsou na vysoké úrovni a chovatelé např. ví, že vápníkové vaky u ještěra jsou normální, že leguání frkání solí na sklo je fyziologické aj. Na trhu existuje mnoho chovatelských příruček, z nichž některé nejsou relevantní. Autor doporučil knihy českých autorů z edice Robimaus. Autor podal vyčerpávající přehled o chovu, vyšetření, diferenciální diagnóze a terapii ještěrů, plazů a želv, a upozornil na nejčastěji se vyskytující problémy. Při vyšetření klade důraz na cílenou anamnézu, a zdůrazňuje, že 80 – 90 % nemocí je problém chovatelský. Je důležité poznat, zda jednáte s chovatelem či majitelem pet mazlíčka. Většinu plazů vyšetřujeme v nepřirozených teplotních podmínkách, jsou ve stresu. Všichni hadi se svlékají, někteří v cárech a někteří svou svlečku pozřou. V době svlékaní je důležité, aby se had mohl napít, případně namočit do vody. Při špatných zoohygienických podmínkách dochází k vysychání kůže (nevhodný substrát, poranění, nedostatek vitaminů aj.) často se vyskytují záněty a fraktury zubních lišt. Deficit vitaminů a minerálních látek se projevuje křečovými stavy. K nejčastějším zdravotním problémům u želv patří odmítání potravy, avitaminózy, nedostatek vápníku, měknutí krunýře, traumata, zadržení vajíček, parazitární infekce aj.
Další přednášející, který se ve své bohaté praxi zabývá i exoty, byl Dr. J. Hnízdo (Animal Clinic, Praha). Autor v první přednášce popsal anatomii a fyziologii ještěrů a želv, a nemoci pohlavního aparátu plazů. Pohlaví mnoha druhů plazů je determinováno teplotami při inkubaci vajec. Některé druhy plazů jsou monomorfní, jiné vykazují nápadný pohlavní dimorfizmus, u ještěrů lze zjistit pohlaví až v dospělosti.
Většina plazů jsou vejcorodí (ovopara). Kladou vejce, jejichž skořápka může být elastická a kožnatá (například někteří leguáni a vejcorodí hadi) nebo tvrdá a zvápenatělá (většina želv, někteří gekoni). Kladená vejce obsahují zárodky a embrya v různém stupni vývoje. U některých hadů z chladnějších oblastí, jsou například již v době kladení ve vejci poměrně vyvinuté plody. Živorodost (vivipara, ovovivipara) je vzácnější. Reprodukční cykly jsou závislé na druhu plaza. Většina tropických druhů má málo vyvinuté endogenní cykly oproti druhům z chladnějších oblastí, u kterých jsou nápadné sezónní reprodukční cykly. Mnoho druhů želv a některých ještěrů se reprodukuje pomalu a ke kladení dochází i v odstupu několika let, jiné druhy mají i několik snůšek za rok. Většina nemocí týkajících se pohlavního aparátu souvisí s poruchami reprodukce. Jedním z nejběžnějších zdravotních problémů u semiakvatických i terestrických želv, leguánů a chameleonů v zajetí jsou dystokie. Prvním symptomem dystokie je změna chování samice a odmítání potravy. Nejčastěji jsou u plazů registrovány poruchy reprodukce v poslední fázi gravidity, kde samice buď není schopná vyklást vejce vůbec anebo po normálním průběhu snůšky pozastaví další aktivitu. Přerušení probíhajícího porodu je také nejčastější komplikací u živorodých druhů. Ve své druhé přednášce zmínil dr. Hnízdo metabolická onemocnění kostí. Deficit vápníku a vitaminu D3 v potravě je příčinou měknutí krunýře u želv.
Odborné znalosti přednášejících, doplněné kazuistikami s barevnými diapozitivy vzácných druhů exotů přítomné posluchače velmi zaujaly, a pokračovaly zajímavou, nekončící diskusí…
Seminář sponzorovaly společnosti Bayer, Bioveta, Vetbazar a Werfft.
