Australští farmáři se musí vyrovnat minimalizací výrobních nákladů s velmi nízkou výkupní cenou mléka.
Austrálie je především známá chovem ovcí a masného skotu, ale ani chov dojného skotu není v této zemi bez významu. Toto odvětví se musí vyrovnávat zejména s dlouhými periodami sucha, ale na rozdíl od EU nemusí chovatelé dojného skotu vynakládat finanční prostředky na nákup mléčných kvót.
Národní australské stádo dojnic má 1,985 milionů kusů. Produkcí mléka se zabývá 8 844 farem s průměrnou velikostí stáda 224 dojnic. Ročně se na tomto kontinentu vyprodukuje 10 092 milionů litrů mléka (v EU 140 mil. l). Průměrná mléčná užitkovost je 5034 l na kus a rok s 4,05 % tuku a 3,31 % bílkovin. V uplynulém roce vzrostla cena mléka oproti roku 2004/05 z 19 na 20 centů, což je v porovnání s evropskými poměry cena opravdu velmi nízká, farmáři se však naučili s touto situací vyrovnat. Zvířata jsou celoročně ustájena venku a tak se ušetří náklady na stavby. Dojnicím se nezkrmují denně přibližně 4 kg jádra jako v zemích EU a také strojní vybavení farem je skromnější. Farmáři jsou zvyklí udržovat náklady na chov na co nejnižší možné úrovni.
Polovina mléka vyprodukovaného v Austrálii je exportována. Tato země (12 %) je po EU (34 %) a Novém Zélandu (28 %) třetím největším exportérem mléka. Nejvýznamnějším odbytištěm pro australské mléko jsou asijské státy jako je Japonsko, Singapur, Malajsie, Filipíny a Indonésie.
Mlékařství je s produkční hodnotou (ve výši přibližně dvou miliard EUR) a 40 000 zaměstnanci na farmách a ve zpracovatelském průmyslu nejdůležitějším odvětvím zemědělství. Ve státě Victoria je vyráběno 65 procent australského mléka. Stát se snaží farmářům odstraňovat z cesty byrokratické překážky a tak podpořit navýšení národního stáda.
Primus 2007;4:26-29.
