Ilaria Capua
Ptačí chřipka je na OIE seznamu nemocí a je to onemocnění, které je velmi důležité z hlediska zdraví zvířat i lidí. Až do roku 1999 byla ptačí chřipka považovaná za sporadické onemocnění s pouze 18 ohnisky, které se objevily u domestikované drůbeže na celém světě od roku 1959. Celkový počet ptáků, který zahrnuje všechna tato ohniska za 40tileté období je přibližně 23 milionů. Od roku 1999 už infekce ptačí chřipky nemohou být považovány za sporadické. Za 5 let bylo touto nemocí postiženo přes 200 milionů ptáků včetně odhadů z právě probíhající epidemie H5N1 v Asii. Některá ohniska nebyla významná, ale ostatní jako v letech 1999-2000 v Itálii, v Holandsku v roce 2003, v Kanadě v roce 2004 a v Asii v letech 2003-2004 měla zničující následky pro drůbežářský průmysl, negativní dopad na veřejné mínění a v některých zemích to mělo dopad na národní ekonomiku. Je to také záležitost dotýkající se významně lidského zdraví včetně rizika vytvoření nového pandemického viru pro lidstvo pomocí vazby ptáci – zvířata a tím toto onemocnění představuje velkou výzvu pro veterinární komunitu, se kterou se bude muset potýkat.
Čím dál větší důležitost ptačí chřipky pro zdraví zvířat a lidí zvýraznila nedostatek vědeckých informací o mnohých aspektech tohoto onemocnění, což brzdilo adekvátní zvládání některých z nedávných krizí a mělo za následek miliony uhynulých zvířat a vyvolalo to zájem o životy lidí v případě pandemie.
Hlavní problémy, které je třeba vyřešit zahrnují legislativní a regulační aspekty, jako je zařazení virů ptačí chřipky s nízkou patogenitou (LPAI) do definice ptačí chřipky, protože se ukázalo, že viry LPAI jsou předchůdci vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI). Za předpokladu, že se bude zvyšovat počet izolovaných LPAI virů se subtypy H5 a H7, bude hlavním aspektem prevence a kontrola budoucích ohnisek.
Nedávná ohniska v Evropě, Severní a Jižní Americe, Jihoafrické republice a stále trvající výskyt H5N1 v Asii ukázaly nezbytnost vývoje alternativních kontrolních strategií, aby se nahradila stará politika boje s touto nemocí. je jasné, že pokud se důsledky ptačí chřipky dotknou lidské populace, bez ohledu na vybranou strategii musí být cílem eradikace infekce.
Je pravděpodobné, že mezinárodní úsilí, které vyvíjejí lékařské a veterinární vědecké komunity při analyzování dat z nedávných ohnisek vytvoří značné množství informací ve středně dlouhém časovém horizontu, které rozšíří naše znalosti o ptačí chřipce a bude nástrojem při vývoji nových preventivních a kontrolních strategií.
Avšak za existující situace je zcela nezbytné, aby veterináři zabývající se drůbeží spolupracovali aktivně se úředníky ve zdravotnictví, aby bylo možné shromažďovat a analyzovat údaje z terénu a laboratoří o této nemoci. Drůbežářský sektor má klíčovou roli při zvládání této krize způsobené ptačí chřipkou a měl by aktivně spolupracovat na této mezinárodní krizi způsobené ptačí chřipkou.
