Ptáci v mlze sice nezabloudí, nicméně se jim poletovat moc nechce – s ovlhlým peřím to ostatně za moc nestojí. Ale orientaci v mlze mají přece jen ztíženou, neb se orientují především zrakem a sluchem, a mlha opravdu vše trochu zkresluje. Ale ptáci naštěstí také využívají další receptory, například takové, které reagují na tlak, teplotu i různé vibrace.
Nicméně v nepříjemných podzimních a zimních, zejména vlhkých dnech, je dobré volně žijícím ptákům, i domácímu ptactvu, tj. drůbeži, tuto dobu zpříjemnit. Nejlépe odpovídajícím krmením, slunečnicí, popřípadě správnými krmnými směsmi, ale především chráněním před vlivem povětrnosti. A pokud jde o napájecí vodu, tak dbát, aby nezamrzala.
Pokud jde o chovanou drůbež, je možné zopakovat zásady biologické bezpečnosti – je dobré, aby se k potravě nedostávali volně žijící živočiši, tj. ptáci, ale třeba i hlodavci… A nejde jen o riziko pomalu už zapomenuté aviární influenzy (ptačí chřipky).*
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
