Hnízdo J., Pomahač O., Koňáková M. Řešení kraniolaterální instability glenohumerálního kloubu u psa – kazuistika. Veterinářství 2019;69(11):725-733.
SOUHRN
Kazuistika popisuje případ šestileté feny border kolie, u které byla zjištěna mírná mediální a kraniální instabilita glenohumerálního kloubu. Počáteční stabilizace kloubu byla provedena pomocí laterální extrakapsulární augmentace nylonem. Po necelém roce došlo k selhání této stabilizace a následné progresi multidirekcionální instability s intermitentní kraniolaterální subluxací. Případ názorně dokumentuje úskalí diagnostiky této formy instability a nutnost stresových RTG projekcí pro reprodukci luxace. Stabilizace byla následně dosažena modifikovanou technikou kraniolaterální transpozice šlachy bicepsu. Pooperační management spočíval v přechodné imobilizaci končetiny v závěsu a následné intenzivní fyzioterapii s akvaterapií. Šest týdnů po zákroku již vykazoval pacient minimální klinické potíže. Čtyři měsíce po zákroku byla provedena kontrolní artroskopie kloubu, při které byla zjištěna stabilita transponované šlachy bez známek její degenerace. Nebyla zjištěna progrese degenerativních změn v kloubu, funkce byla hodnocena jako velice dobrá. Dále v článku diskutujeme klasifikaci a etiologii různých forem instability glenohumerálního kloubu a současné poznatky k diagnostice a terapii poměrně vzácné kraniolaterální subluxace.*
SUMMARY
The report describes a case of a six-year-old female border collie with a slight medial instability of the glenohumeral joint. Initial joint stabilization was performed by extracapsular lateral nylon augmentation. After less than a year, this stabilization failed, followed by the progression of multidirectional instability with intermittent craniolateral subluxation. The case illustrates the pitfalls of diagnosing this form of instability and the need for stress radiographs to reproduce luxation. The stabilization was subsequently achieved by a modified technique of craniolateral transposition of the biceps tendon. Postoperative management consisted of transient immobilization of the limb in the hinge and subsequent intensive physiotherapy with aquatherapy. Six weeks after the procedure, the patient had minimal clinical problems. Four months after the procedure, a second look arthroscopy of the joint was performed. The stability of the transplanted tendon was confirmed without any signs of degeneration. There was no progression of degenerative changes in the joint, the function was assessed as very good. Furthermore, we discuss the classification and etiology of various forms of glenohumeral instability and current knowledge for the diagnosis and therapy of relatively rare craniolateral subluxation.
