Toxoplazmóza je jednou z nejvíce rozšířených parazitických zoonotických nemocí získávaných z potravy. Přibližně jedna třetina lidí je tímto parazitem infikována.
U těhotných žen primární infekce během těhotenství vede ke kongenitální toxoplazmóze s vážnou morbiditou a mortalitou nenarozených dětí. Nejvýznamnější zdroj infekce představuje konzumace nevařeného masa s infekčními bradyzoity. Moderní faremní výroba masa téměř eliminovala infekci T. gondii u prasat, nicméně maso z biofarem může být opětovným zdrojem kvůli zvýšenému riziku expozice tomuto parazitu. Bylo prokázáno, že hlodavci jsou nositelé infekčních stadií T. gondii a uvažuje se, že jsou součástí přenosu této infekce na prasata. Nicméně není jasné, zda hlodavci jsou stálým rezervoárem parazita pro kočky, nebo zdali hrají roli v přenosu tohoto parazita prostřednictvím přímé konzumace infikovaných hlodavců prasaty. V druhém případě je možno očekávat, že intenzivní deratizace by mohla mít rychlý efekt na stav infekce T. gondii prasat chovaných na farmě. K ověření této hypotézy byla intenzivní deratizace na biofarmě prasat doplněna monitoringem séroprevalence výkrmových prasat na jatkách.
Na studii se dobrovolně podílely tři biofarmy chovající prasata. Farma č. 1 neměla žádné prasnice, získávala selata z jiných farem a bylo v ní ustájeno 300 výkrmových prasat. Na farmě č. 2 bylo chováno stádo prasnic, farma produkovala vlastní selata a chovala 400 výkrmových prasat. Farma č. 3 byla mléčná farma, která navíc chovala prasata, produkovala vlastní selata a chovala okolo stovky výkrmových prasat. Farmy č. 1 a č. 3 měly koček několik, farma č. 2 měla jen jednu kočku. Všechny farmy odesílaly prasata zhruba ve věku šesti měsíců a hmotnosti 110 kg na stejná jatka.
Deratizační program probíhal od srpna do listopadu 2006, trval 120 dní a zahrnoval umístění pastí, rozmístění boxů s obsahem bromadiolonu a instrukci farmářů deratizačními specialisty.
K analýze parazitární DNA v srdeční a/nebo mozkové tkáni hlodavců byla použita kvantitativní PCR metoda. V období července 2006 až ledna 2007 byly metodou ELISA zjištovány protilátky proti T. gondii ve vzorcích krve všech prasat odeslaných na porážku. V rámci studie byla vyšetřena srdeční tkáň 79 jedinců několika druhů řádu hlodavci (Apodemus sylvaticus, Mus musculus, Rattus norvegicus, Clethrionomys glareolus, Microtus arvalis) a 22 jedinců druhu Crocidura russula z řádu hmyzožravci na přítomnost DNA parazita T. gondii. Mozková tkáň byla analyzována u 71 zvířat. Celkově byla DNA parazita T. gondii prokázána u 12 zvířat (u 8 zvířat v srdci, u 4 zvířat v mozku). Žádné zvíře nemělo současně DNA parazita v srdci i v mozku. Většina testovaných zvířat pocházela z farmy č. 1, přičemž 11 ze 71 chycených zvířat na této farmě bylo pozitivních na DNA T. gondii. Pouze pět zvířat pocházejících z farmy č. 2 bylo vhodných k analýze, jelikož většina zvířat ležela v pastích velmi dlouho a z těchto pěti zvířat bylo jedno pozitivní. Žádné z 25 zvířat odchycených na farmě č. 3 nebylo pozitivní na T. gondii DNA. Všechna chycená zvířata byla vnímavá k infekci T. gondii. Celkově bylo na farmách odchyceno 215 zvířat. Většina zvířat pocházela z farmy č. 1, která měla největší problém hlavně s potkany. Celkový počet odchycených zvířat druhů Crocidura russula, Rattus norvegicus a Mus musculus se postupně zvyšoval kvůli podzimnímu počasí. Zvýšený počet jedinců druhů Crocidura russula a Apodemus sylvaticus mohl být způsoben jejich migrací z pole na farmy.
Na jatkách bylo vyšetřeno 406 prasat a byl zjištěn průměrný pokles séropozitivních prasat z 10,9 % na 3,3 % na konci deratizačního programu. Za dva měsíce po skončení programu však průměr séropozitivních prasat opět stoupl na 5,3 %. Séropozitivita na farmě č. 1 klesla z 16, 7 % na 10 % a dva měsíce se neměnila. Na farmě č. 2 byl pokles z 8,9 % na 0 %, za dva měsíce však séroprevalence stoupla na 4,7 %. U farmy č. 3 séropozitivita z 8,3 % klesla také na 0 %, ale zde však ani po dvou měsících nestoupala.
Na všech třech farmách bylo zjištěno snížení prevalence protilátek proti T. gondii u prasat během deratizačního programu a dvě farmy po skončení deratizace produkovaly prasata prosté T. gondii.
Tato studie ukazuje, že hlodavci a rejsci mohou hrát důležitou roli jako rezervoárová zvířata v přímém přenosu T. gondii, protože séroprevalence byla statisticky významně snížena po zařazení deratizačního programu na biofarmách. Biofarmy by měly být podporovány v aktivní deratizační strategii za účelem prevence opětovného rizika toxoplazmózy u lidí v těchto systémech živočišné výroby.*
Kijlstra A., Meerburg, B,. Cornelissen, J., Craeye, S., Vereijken P., Jongert, E. The role of rodents and shrews in the transmission of Toxoplasma gondii to pigs. Vet Parasitol 2008;156:183-190.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Petra Malátková
