Role mikrobiomu v onkologické praxi: Jak ovlivňuje léčbu a prognózu

Tešná N., Škor O. Role mikrobiomu v onkologické praxi: Jak ovlivňuje léčbu a prognózu. Veterinářství 2026;76(2):70-75.

SOUHRN

Střevní mikrobiom je dynamický ekosystém, který spolu s epitelovou bariérou, hlenem, Panethovými buňkami a GALT funguje jako integrační imunometabolický orgán. Zajišťuje kolonizační rezistenci, produkuje klíčové a kalibruje vrozenou i adaptivní imunitu. Onkologická léčba, souběžná medikace i antibiotika narušují bariéru, indukují mukozitidu a mění složení mikrobiomu s dopady na toxicitu i účinnost terapie. Při gastrointestinálních komplikacích je vhodný multimodální, preventivně laděný přístup: nutričně plnohodnotná, vysoce stravitelná strava se zdrojem rozpustné vlákniny a postupná reglementace; pečlivý výběr probiotik se známou kmenovou bezpečností a účinkem, případně cílená synbiotika. Preklinické a humánní důkazy ukazují, že konkrétní mikrobiální taxony a jejich metabolity  mohou potencovat protinádorovou imunitu a snižovat chemorezistenci; ve veterinární onkologii se objevují rané podpůrné nálezy, které však vyžadují kontrolované studie. Probiotika a prebiotika je vhodné zvažovat obezřetně u těžké neutropenie či při intravenózních katetrech. Antibiotika používejte racionálně: vyhnout se zbytečné anti‑anaerobní aktivitě (např. metronidazol) a volit úzké spektrum i nejkratší možnou délku. V humánní onkologii je expozice antibiotikům, zejména okolo imunoterapie, konzistentně spojena s horšími výsledky; u psů metronidazol výrazně zvyšuje index dysbiózy a narušuje metabolismus žlučových kyselin s potenciálními dopady na léčebnou odpověď. Stav střevního ekosystému lze sledovat pomocí qPCR‑indexu dysbiózy, případně doplnit o funkční markery. Interpretace musí zohlednit věk, plemeno, dietu, tělesnou kondici a souběžnou léčbu. Proaktivní podpora mikrobiomu před a během onkologické terapie je realistická cesta, jak zmírnit GIT toxicitu a potenciálně posílit protinádorové působení; finalizaci doporučení však musí ukotvit prospektivní veterinární studie.

Klíčová slova: mikrobiom, onkologie, probiotika, probiotika, dysbióza

SUMMARY

The gut microbiome is a dynamic ecosystem that, together with the epithelial barrier, mucus, Paneth cells, and GALT, acts as an integrated immunometabolic organ. It provides colonization resistance, produces key metabolites, and tunes innate and adaptive immunity. Anticancer therapy, concomitant medications, and antibiotics disrupt the barrier, induce mucositis, and remodel the microbiome with consequences for toxicity and treatment efficacy. A multimodal, preventive strategy is advisable for gastrointestinal complications: a highly digestible, complete diet with soluble fiber and gradual realimentation; careful selection of probiotics with strain-level safety and evidence, and targeted synbiotics when appropriate. Preclinical and human data show that specific taxa and metabolites can potentiate antitumor immunity and reduce chemoresistance; early veterinary signals are emerging but require controlled trials. Use probiotics and prebiotics cautiously in severe neutropenia or with indwelling IV catheters. Use antibiotics judiciously: avoid unnecessary anti-anaerobic coverage (e.g., metronidazole), favor narrow spectrum, and minimize duration. In human oncology, antibiotic exposure—especially around immunotherapy—is consistently associated with worse outcomes; in dogs, metronidazole markedly increases the dysbiosis index and perturbs bile acid metabolism, with potential implications for response. Microbiome status can be monitored by a qPCR-based dysbiosis index and, when needed, functional readouts.  Interpretation must account for age, breed, diet, body condition, and co-medications. Proactive microbiome support before and during cancer therapy is a pragmatic path to mitigate GI toxicity and potentially enhance antitumor effects; definitive guidance awaits prospective veterinary studies.*

Keywords: microbiome, oncology, prebiotics, probiotics, dysbiosis