Britským vědcům se podařilo dekódovat genetickou informaci půdní bakterie Streptomyces coelicolor, která je základem k tvorbě většiny používaných přirozených antibiotik. Tyto poznatky by měly sloužit k vývoji nových léků, možná i proti rakovině, mohou pomoci při oslabování obranných reakcí organismu při transplantacích.
Bakterie sama vytváří protilátky, ničící takzvané superviry, tedy takové, které se již stačily adaptovat a jsou odolné proti dosud užívaným antibiotikům. Takovým supervirem je např. Staphylococcus aureus. „Znali jsme již dříve čtyři antibiotika vycházející z těchto genů, ale nyní víme o sedmnácti či osmnácti dalších skupinách genů, které vytvářejí další účinné součásti, ovšem zřejmě jen ve specifických podmínkách v půdě," uvedl profesor Sir David Hopwood z Centra Johna Innese v britském Norwichi, který řídil výzkum za dva milióny liber (asi sto miliónů Kč). Genom tvoří devět a půl miliónu písmen DNA, je organizován ve dvaceti skupinách, obsahujících celkem asi 8700 genů. „Tento organismus má ve srovnání s typickými volně žijícími bakteriemi dvojnásobek genů. Dá se o něm říci, že je to čipera - je připraven," poznamenal Hopwood. „Máte už srdce chromozómu, a najednou vidíte, že tu jsou ještě nějaké údy, zdánlivě nepotřebné, ale umějí zajímavé věci jako třeba vyrábět antibiotika," řekl k výsledkům výzkumu v časopise Nature.
Biotechnologické firmy soudí, že díky objevu genetické výbavy této bakterie budou nyní moci snadněji vyrábět nové léky.
