Opět inspekce z Bruselu, tentokrát však byla pochvala jen poloviční. Pochvala, že za rok od předchozí mise došlo k významnému pokroku. I způsob sbírání dat hodnotila inspekce jako dobrý. Poté však mise tří inspektorů z EU na Státní veterinární správě ČR dne 28. 5. 2003 vyjádřila tentokrát už důraznou nelibost nad způsobem, jak je v ČR zajištěna evidence a registrace hospodářských zvířat.
Ta totiž nespadá pod jeden „příslušný úřad“, který má být pověřený prováděním veterinárních kontrol v oblasti zdraví zvířat a uplatňováním povinností identifikace a registrace skotu, jak určuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1760/2000 z 17. 6. 2000 v Hlavě I. Tímto úřadem je podle inspektorů Státní veterinární správa ČR, protože je ze zákona za provádění kontrol zdraví zvířat odpovědná. Ještě se inspektoři vyjádřili k nutnosti toho, aby v ČR fungoval kontrolní úřad, který by kontroloval vyplácení dotací chovatelům a kontroloval i platební agenturu, která tyto dotace vyplácí.
Za vedení centrální evidence hospodářských zvířat odpovídá ze zákona Ministerstvo zemědělství, to jejím vedením pověřilo dříve sice státní, nyní však akciovou společnost – Českomoravskou společnost chovatelů se sídlem v Hradištku pod Medníkem. Nelze říci, že by ministerstvo, chovatelé a veterináři byli v rozporu. To v žádném případě. Bruselu však vadí to, na co již několikrát upozorňoval a Státní veterinární správa si to též uvědomuje – že totiž vliv veterinární správy na vedení evidence není takový, aby zaručil absolutní důvěryhodnost systému. Vliv úřadu, který uskutečňuje kontroly v chovech, má být takový, aby dokázal určovat, které údaje a jakým způsobem sbírat. A způsob práce s evidencí má v každém okamžiku reflektovat skutečný stav ve stáji.
Již několik inspekcí se přesvědčilo o tom, že ne vždy hrají údaje v centrální evidenci s počty zvířat ve stájích. Jak potom mohou být důvěryhodné ozdravné programy, které dokladuje Státní veterinární správa, jak může být v očích EU úředníků důvěryhodná bezpečnost potravin? A to přesto, že veterinární dozor opravdu dozoruje všechny chovy, všechna jatka a zpracovatelské závody.
Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, je škoda, že tento ve své podstatě administrativní nedostatek – nemožnost velet centrální evidenci z jednoho místa s možností vstupovat do systému a operativně jej doplňovat a upravovat – se nyní může stát vážným problémem při jednání s Bruselem.
Proto bylo také rozhodnuto na návrh Josefa Holejšovského na posledním zasedání představenstva Českomoravské společnosti chovatelů požádat příslušný odbor Ministerstva zemědělství o možnost za tímto účelem svolat schůzku. Zúčastnit by se měli zástupci tohoto odboru Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy, a techničtí pracovníci, vedení a členové představenstva Českomoravské společnosti chovatelů.
