Investice se týkají ochrany vod před dusičnany ze zemědělství.
Celkové náklady na tento účel dosáhnou podle odhadů za roky 2002 až 2007 zhruba 5,46 miliardy korun. Přibližně 2,2 miliardy již bylo vynaloženo v letech 2002 až 2005, dalších 3,26 miliardy by se mělo investovat letos a v příštím roce, zčásti možná ještě v roce 2008. Vyplývá to z aktualizované strategie financování tzv. nitrátové směrnice EU.
Z celkových více než pěti miliard připadá 2,99 miliardy na soukromé zdroje zemědělců, zhruba 1,75 miliardy má dosáhnout příspěvek evropských fondů a 720 miliony by se měl podílet stát v rámci spolufinancování evropských peněz. Investičně nejnáročnější je přitom dostavba nebo obnova skladovacích kapacit pro statková hnojiva a také potřebná úprava a zařízení stájí tak, aby bylo vyhověno požadavkům směrnice.
Plnění těchto požadavků je pro zemědělce značnou finanční zátěží i přes podpory poskytované v rámci programů pro čerpání evropských fondů. Neinvestiční náklady se podle odhadu pohybují kolem 25 milionů ročně. Jde o prostředky na splnění administrativních a technických požadavků nitrátové směrnice, jako je monitoring jakosti vod, revize zranitelných oblastí a školící činnost.
Nitrátová směrnice je založena na tom, že se vymezí oblasti, které jsou znečištěním dusičnany zranitelné. V rámci čtyřletého akčního programu se pak stanoví povinné způsoby hospodaření v těchto regionech. Například se vymezuje období, kde je zakázáno použití určitých druhů hnojiv, stanovují se minimální kapacity skladů pro statková hnojiva a upravují se i způsoby obhospodařování půdy.
