Na každé uhynulé zvíře je třeba pohlížet jako na potenciální zdroj onemocnění, eventuálně nákazy. Proto je zapotřebí s ním manipulovat s opatrností, vždy v rukavicích, popřípadě zavolat odbornou pomoc.
Takové je doporučení ekologa Městské veterinární správy v Praze MVDr. Karla Dvořáka pro občany, kteří při odklízení škod po povodních narazí na uhynulá zvířata. Přesto, že uhynulé zvíře nemusí být samo nakaženo, hrozí tzv. sekundární nákaza, kdy mrtvolu potřísní například hlodavci. V jejich trusu a moči pak mohou být zárodky leptospirózy nebo salmonelózy, které zdraví člověka ohrožují. Leptospiróza mívá různě těžký průběh, může se projevovat jen jako letní chřipka, ale může také způsobit závažné celkové onemocnění s postižením řady orgánů. Dr. Dvořák rovněž upozorňuje na rozkladný proces, který u uhynulých zvířat probíhá. Vylučují se tzv. mrtvolné jedy, které působí na člověka, a to zejména, pokud by se nacházel v uzavřeném prostoru se zvířetem nebo s více těly mrtvých zvířat. Mohl by dojít k alergiím až k příznakům dušení.
Co dělat, když mrtvé zvíře najdete? V ochranných rukavicích zvíře zabalit do igelitového pytle. Tam poté odložit i použité rukavice. Pytel zavázat a buď ho nechat na místě a nahlásit obecnímu úřadu, nebo uložit do vyčleněného speciálního kontejneru. Chovatelé, kterým při povodních zvířata uhynula, jsou povinni úhyn nahlásit veterinárnímu asanačnímu ústavu. Ten má zákonnou povinnost do 24 hodin po nahlášení vyslat speciální vodotěsné, umyvatelné a dezinfikovatelné vozidlo, které mrtvá zvířata odveze. Do té doby musí chovatel zabezpečit, že s mrtvým tělem zvířete nebude manipulovat nepovolaná osoba, nedostane se k němu masožravé zvíře ani hlodavci.
