Saturace krav jodem v České republice

V. KROUPOVÁ, I. HERZIG¹, J. KURSA, J. TRÁVNÍČEK, R. THÉR
Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích;¹ Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno
Veterinářství 2001;51:155-158

Souhrn
Kroupová V, Herzig I, Kursa J, Trávníček J, Thér R. Saturace krav jodem v České republice. Veterinářství 2001;51:155-158.
Cílem plošného sledování bylo získat přehled o zásobení krav jodem v souvislosti s projevy jeho deficitu a postihnout efekt suplementace. Ve 102 stádech dojnic na území jihozápadních Čech a na Znojemsku a Vsetínsku se v létech 1982–1999 uskutečnila vyšetření obsahu jodu v mléce modifikovanou kolorimetrickou metodou dle Bednáře. V úvodním období (1982-1994), kdy byl příjem jodu doplňován minerálními přísadami obsahujícími jod a kdy parenterálním zdrojem jodu byly přípravky s jodem používané k dezinfekci mléčné žlázy, dosáhl průměrný obsah jodu v mléce 53,9 + 22,3 mikrogramů.l^-1 (medián 52,5 mikrogramů.l^-1). V následné etapě (1988-1996) byl zaznamenán významný pokles (průměrná koncentrace 28,4 + 10,9 mikrogramů.l^-1, medián 34,2 mikrogramů.l^-1) a frekventní výskyt strumy u telat v důsledku omezení spotřeby minerálních přísad, změny jejich receptur a zvýšeného zařazování objemných krmiv brukvovitých rostlin a řepkových produktů do krmných dávek. Vyšší úroveň suplementace v letech 1997–1999 formou krmných přísad obohacených o 15–150 mg jodu na 1 kg zvýšila průměrný obsah jodu v mléce krav na 128,7 plus minus 53 mikrogramů.l^-1. Nárůst byl diferencovaný a neměl celoplošný charakter. Sanace jodového deficitu u dojnic v České republice vyžaduje trvalou pozornost.

SUMMARY
Kroupová V, Herzig I, Kursa J, Trávníček J, Thér R. Level of iodine intake by cows in the Czech Republic. Veterinářství 2001;51:155-158.
Extensive investigations of iodine status in cows were carried out in several regions of the Czech Republic in 1982-1999. Natural iodine intake was completed by iodine-containing mineral supplements and absorption of iodine from mammary gland disinfectants in the period 1982-1994. At that time, mean iodine content in the milk was 53.9 plus minus 22.3 mikrogramm.l^-1 (median 52.5 mikrogramm.l^-1). A marked decrease to 28.4 plus minus 10.9 mikrogramm.l^-1 (median 34.2 mikrogramm.l^-1) was observed in the subsequent period (1995-1996) when the consumption of mineral supplements was reduced and their composition changed. At the same time, the proportion of cabbage and rapeseed products in the rations were increased. The iodine content in mineral supplements was increased to 15-150 mg per kg from 1997and this change was associated with an increase in mean iodine concentration in the milk to 128.7 plus minus 53 mikrogrammm.l^-1. This change was not uniform in all the regions under study.

Současná potřeba jodu u skotu je ovlivněna narůstajícím inhibičním uplatněním strumigenních faktorů, z nichž pro skot jsou aktuální dusičnany, glukosinoláty, huminové kyseliny a produkty bakteriálního znečištění napájecích vod.^1-4 V této souvislosti jsou údaje o mimořádně širokém rozpětí potřebného příjmu jodu od 0,2 do 2,0 mg·kg^-1 sušiny krmiva vysvětlitelné.^5-8 Většina autorů považuje potřebu jodu 0,25 mg·kg^-1 za základní a u laktujících zvířat ji zvyšuje na 0,6-0,8 mg.kg^-1 sušiny krmiva. Při 25% zastoupení krmiv bohatých na strumigeny se uvádí až dvojnásobné zvýšení potřeby jodu.⁹ Nedostatečné krytí potřeby jodu je u krav, případně u ovcí a koz, provázeno výskytem strum u novorozených telat, jehňat a kůzlat, u krav poruchami reprodukce a snížením produkce mléka.^10-15
Regionální prevalence výskytu strum u narozených telat a u lidí byla na území bývalé NDR pozorována již v osmdesátých letech.^13,14,16 K řešení této situace významně přispěla interdisciplinární spolupráce v obohacení potravin a krmných směsí o jod.¹⁷ Při plošném obohacování minerálních krmných přísad o 10 mg I.kg^-1 došlo v mléce dojnic k vzestupu obsahu jodu ze 17,0 plus minus 9,9 v roce 1985 na 81,0 plus minus 11,0 mg.l^-1 v roce 1989.¹⁴
V jihozápadních Čechách, v minulosti známé endemické oblasti výskytu strum u lidí i u zvířat,^18,20 bylo riziko nedostatku zastřeno až do počátku devadesátých let podáváním minerálních krmných přísad obohacených o jod. Doplňujícím zdrojem pro krytí potřeby jodu byl i Jodonal používaný ve většině chovů k dezinfekci mléčné žlázy. V tomto období byl zjištěn21 v zájmovém regionu průměrný obsah jodu v mléce 80,0 plus minus 19 mikrogramů.l^-1.
Pokrytí výše uvedené potřeby jodu u dojnic pouze z objemných krmiv a napájecí vody nelze docílit v místech s více než 400kilometrovou vzdáleností od moře a s půdami na žulovém podloží, z nichž byl jod ve značné míře vyplaven erozními procesy.3,6,16 V těchto oblastech dosahuje obsah jodu pouze 54% hodnot zjišťovaných v travních porostech na aluviálních sedimentech.¹⁴ Průměrný obsah jodu v jetelotravní senáži se uvádí 90 mg.kg-1 sušiny a v senu 100 mg.kg-1 sušiny. ⁵ Bylo zjištěno, že koncentrace jodu v objemných krmivech v podhorské a horské oblasti Šumavy kolísá v rozsahu od 22 do 560 mg.kg-1 sušiny.²² Množství jodu v rostlinách je rovněž závislé na jejich druhu. V průběhu vegetace a při sušení obsah jodu klesá. V senážích a silážích se obsah jodu může zvýšit v souvislosti s přítomností zeminy.^3,6
Vedle rostlin a zeminy jako příměsi při pastvě a při silážování je zdrojem jodu napájecí voda, která obsahuje ve vnitrozemských oblastech 1-3 mg I.l^-1.¹⁴
Složitost vymezení potřeby jodu a jeho konečné využití vyžaduje kontrolu jeho stavu in vivo. Vedle stanovení jodu v moči jako významného ukazatele saturace organismu jodem ^23,24 je možno u laktujících krav využít mléko.^10,14,25,26
Cílem práce bylo dlouhodobé sledování saturace krav jodem na základě jeho obsahu v mléce v souvislosti s projevy jeho deficitu a suplementací jodem.

Materiál a metodika
Jednorázová a opakovaná vyšetření obsahu jodu v mléce krav v letech 1982–1999 byla provedena na území jihozápadních Čech, na Znojemsku a Vsetínsku ve 102 chovech. Na území jihozápadních Čech byl stav saturace dojnic jodem vyhodnocen ve třech etapách (tab. I).
Stav saturace dojnic jodem v letech 1982-1999
Pro srovnání stavu saturace dojnic jodem na území jihozápadních Čech byl stanoven obsah jodu v deseti náhodně vybraných chovech Vsetínska v letech 1992–1994 a ve třech chovech na Znojemsku v letech 1993–1996.
Při stanovení jodu v mléce byla po spálení v alkalickém prostředí použita modifikovaná kolorimetrická metoda.²⁷ K posouzení saturace krav jodem na základě jeho obsahu v mléce byla použita klasifikace dle Bordouxe.²⁴

Výsledky
Z tabulky II je patrné, že nejnižší obsah jodu v mléce byl v jihozápadních Čechách zjištěn v letech 1988–1996 (P -1 mléka. Zvýšení průměrného obsahu jodu v mléce dojnic v posledních třech letech v jihozápadních Čechách není odrazem plošné změny, ale diferencované úrovně suplementace jodu v minerálních přísadách. Ze stavu mediánu je však patrné, že v porovnání s obdobím 1982–1984 a zvláště 1988–1996 došlo ke zřetelnému nárůstu počtu chovů s hodnotami nad 30 mikrogramů I.l-1 mléka. Minimálně dvacet procent zastoupených chovů s hodnotami pod 20 mikrogramů I.l^-1 mléka i v souborech bez výskytu kongenitálních strum u telat odhaluje přetrvávající latentní riziko nedostatku jodu.
Obsah jodu v mléce dojnic na Vsetínsku je nízký a srovnatelný se stavem v jihozápadních Čechách v období 1988-1996. Na Znojemsku byl obsah jodu významně vyšší v porovnání se Vsetínskem a jižními Čechami. Nejvýrazněji se vyšší úroveň suplementace na území jihozápadních Čech odrazila na růstu zastoupení individuálních hodnot obsahu jodu nad 100 mikrogramů.l^-1 v mléce v letech 1997–1999.
Z opakovaného vyšetření obsahu jodu v mléce v chovech, kde byl při prvních vyšetřeních zaznamenán výskyt strum u telat, bylo patrné, že se hodnoty nižší než 50 mikrogramů.l^-1 mléka vyskytovaly nejen během vlastního výskytu strum, ale i po opakovaných výzvách ke zvýšení suplementace jodu pravidelným a dostatečným podáváním jodem obohacených MKP. Chovatelé se spokojili s léčebnou aplikací 3 mg jodu na kus a den v podobě roztoku KI vysokobřezím dojnicím. Po odeznění klinických příznaků výskytu strum u telat se zájem chovatelů o prevenci jodopenie často snížil. Opakovaná vyšetření obsahu jodu v mléce v chovech bez výskytu strumy u telat dokazují sice pokles výskytu rizikově snížených hodnot, ale i zde se vyskytla období s nálezy obsahu jodu v mléce pod 20 mg.l^-1 .

Diskuse
Provázanost řešení nedostatku jodu u hospodářských zvířat a lidí ^1,8,14,17,28 spočívá v uplatnění geologických, geografických a klimatických podmínek na obsah jodu v místních zdrojích krmiv²⁹ a ve značné závislosti člověka na příjmu jodu v živočišných produktech.^17,23
V České republice se zvláště v horských a podhorských oblastech nachází četná území s vyšším výskytem klinických projevů nedostatku jodu u obyvatel a hospodářských zvířat^7,11,19,20 jako důsledku nízkého obsahu jodu v potravinách a krmivech místního původu. Významný pokles průměrného obsahu jodu v mléce dojnic bez ohledu na výskyt strum u narozených telat v porovnání s obdobím předcházejícím i následným v jihozápadních Čechách v letech 1988–1996 odráží jeho nízký obsah v objemných krmivech a nedostatečnou suplementaci v MKP. V tomto období omezila řada podniků zkrmování MKP, rozpadla se síť dodavatelů MKP a upustilo se od jednotné receptury MKP zahrnující v mikrominerálním doplňku jod. Z nové nabídky MKP se často volily přísady bez nebo s nízkým obsahem jodu. Podceňovalo se podávání doporučované množství MKP a u vysokobřezích plemenic se MKP nepodávaly vůbec. Výskyt hodnot pod 20 mikrogramů I.l^-1 mléka v 57 % chovů a minimální počet nálezů nad 100 mikrogramů jodu.l^-1 dokazuje významný nedostatek jodu i v chovech bez výskytu strum telat. Primární nedostatek jodu jako stěžejní etiopatogenetický faktor tyreopatií v jihozápadních Čechách v letech 1988–1996 je patrný na 71,4% zastoupení chovů s výskytem individuálních hodnot pod 20 mikrogramů jodu.l^-1. Z grafického znázornění rozdělení četnosti průměrných hodnot obsahu jodu v mléce (graf 1) v souboru chovů s výskytem strum u telat je patrné, že u 62 % byl potvrzen rozhodující vliv nedostatku jodu, zatímco u 48 % chovů s hodnotami nad 30 mikrogramů I.l^-1 lze předpokládat spolupůsobení dalších strumigenních faktorů. V jednom případě s průměrným obsahem jodu u laktujících zvířat 254,4 plus minus 172,7 mikrogramů I.l^-1 byl pro výskyt strum v souladu s publikovanými údaji⁴ rozhodující vysoký obsah dusičnanů (188,5 mg·l^-1 ) v napájecí vodě.
Významný nárůst průměrného obsahu jodu v letech 1997–1999 potvrzuje zásadní změny v nabídce minerálních krmných přísad různých výrobců obohacených jodem v rozsahu 15–150 mg·kg^-1 a v úrovni jejich zkrmování. Z rozdělení četností průměrného obsahu jodu v mléce v jednotlivých lokalitách je patrné, že u 27 % chovů je stále význam obohacování krmných dávek o jod nedoceňován a v těchto chovech se průměrné hodnoty obsahu jodu v mléce pohybují na úrovni signalizující mírný až hluboký nedostatek jodu.^7,10,24 Na rozdíl od období 1988–1996 se u převážné části chovů obsah jodu v litru mléka pohybuje v rozmezí nad 50 mikrogramů. Tato koncentrace je zajímavá i z hlediska biologické hodnoty konzumního mléka.^6,30 Mezi významný a diskutabilní nález patří výskyt 18,7 % chovů s hodnotami nad 200 µg s maximem 596,2 µg I.l^-1. Tyto vysoké hodnoty nelze z hledisek fyziologických a technologických považovat pouze za úspěch široké publicity zdravotních důsledků nedostatku jodu a interdisciplinární uvědomělosti chovatelů a výrobců MKP vzhledem ke zdraví člověka a zvířat. V této souvislosti je nutné zohledňovat i možný patofyziologický dopad nadbytku jodu. V MKP obohacených o 100–150 mg I.kg^-1 dosahuje při doporučovaných dávkách 100 až 200 g MKP na kus a den doplňkový příjem jodu 10–30 mg. Při dosažení hodnot nad 200 µg v litru mléka může být denní potřeba jodu u člověka (150–300 µg) luxusně pokryta pouze z tohoto zdroje.^-1
O tom, že v ČR není nedostatek jodu aktuální pouze v horských a podhorských oblastech,¹¹ svědčí nízká hodnota mediánu a výskyt chovů s individuálními hodnotami pod 20 µg.l^-1 mléka i na Znojemsku.
Komplex příčin zvýšeného výskytu strum u telat v jihozápadních Čechách v letech 1988–1996 vyžaduje průzkum uplatnění regionálně specifických strumigenních faktorů jako zvýšený příjem dusičnanů nebo nedostatek Se a Zn.¹³
V chovech postižených tyreopatiemi sloužila opakovaná vyšetření k ověření realizace návrhů v zájmu zvýšení saturace krav jodem. Přetrvávající výskyt snížených hodnot obsahu jodu v mléce svědčí o tom, že po vymizení výskytu strum u telat aplikací léčebných dávek jodu se většinou do roku 1996 nezvýšila úroveň zkrmování MKP s obsahem jodu.
Výskyt snížených hodnot obsahu jodu v chovech bez výskytu klinických tyreopatií s celkově vyšší úrovní výživy a zkrmování MKP dosvědčuje všeobecnou nevšímavost chovatelů vůči latentnímu riziku deficience jodu při výskytu klinických projevů tyreopatií. V rámci jejich prevence je proto nutná trvalá a působivá publicita této problematiky v populárně odborném tisku pro chovatele.

Práce byla uskutečněna s finanční podporou Ministerstva zemědělství (Grant NAZV č. EP9269/99) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Grant CEZ č. J06/122200002)

Literatura:
1. Bobek S. Profylaktyka jodowa u zwierzat. Med Wet 1998:54:80-86.
2. Huang TS, Lu FJ, Tsai CW, Chopra IJ. Effect of humic acids on thyroidal function. J Endocr Invest 1994:17:787-791.
3. Pandav ChS, Rao AR. IDD in Livestock. Ecology  Economics. Delhi;Oxford Univ. Press, 1997:288.
4. Van Der Heide D, Schröder P, Van Der Elst JP. Iodine and goitre in the Netherlands a role for nitrate pollution. In: Iodine deficiency in Europe. N.Y. and London;Plenum Press, 1993:329-333.
5. Sommer A, Čerešňáková Z, Frydrych Z a kol. Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro přežvýkavce. Pohořelice;VÚVZ Pohořelice, 1994:196.
6. McDowell LR. Minerals in animal and human nutrition. London;Academic Press, Inc. 1992:524.
7. Herzig I, Říha J, Písaříková B. Současný stav zásobení dojnic jodem. In: I. Kábrtovy dietetické dny Brno:Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Fakulta veterinární hygieny a ekologie. 1995:16-19.
8. Kaufmann S. Ergänzende Strategien zur Bekämpfung von Jodmangel in Deutschland und Südostasien. TU München:Facultät für Landwirtschaft und Gartenbau, Dissertation. 1997:95.
9. Nrc. Nutritient Requirement of Dairy Animals. 4th edition. National Academy of Sciences, Washington D.C. 1978
10. Groppel B. Jodmangel beim Tier. In: Anke M, Gürtler H. Mineralstoffe und Spurenelemente in der Ernährung. Gersdorf;Verlag Media Touristik, 1993:127-156.
11. Kursa J, Herzig I, Kroupová V, Kratochvíl P, Trávníček J. Consequences of iodine deficiency in cattle in some regions of the Czech Republic. Scientia Agric Bohem 1997:28:105-117.
12. Maas J. Relationship between nutrition and reproduction in beef cattle. Vet Clin North Am 1987;3:633-637.
13. Körber R, Rossow A, Otta J. Beitrag zum Jodmangelsyndrom der landwirtschaftlichen Nutztiere Rind, Schaf und Schwein. Mh Vet Med 1985;40:220-224.
14. Anke M. Trace and ultratrace elements in the foodchain (J, Ni, Rb). In: Proceedings of the International Scientific Conference to the 35th anniversary of Faculty foundation.České Budějovice:University of South Bohemia Faculty of Agriculture IV. 1995:9-21.
15. Bíreš J. Jodopénia köz príčinou kongenitálnej strumy u kozliat. Vet Med 1996;5:133-138.
16. Haas HJ. Mechanismen des Transports von Mineralstoffen und Spurenelementen. In: 9. Jahrestagung der Gesellschaft für Mineralstoffe und Spurenelemente e. V. in Homburg/Saar am 8. und 9. October 1993. Stuttgart;Wis. Verl. 1995:1-18.
17. Bauch K, Anke M, Gürtler H a kol. Zur Entwicklung und Effektivität der Strumaprophylaxe in der DDR. Z Ges Inn Med 1987;42:714-716.
18. Zamrazil V. Prevalence of thyroid diseases in two samples of Czech population. Endocrinol Exp 1989:23:97-104.
19. Stárka L. Kretenismus v Čechách před 102 lety. In: Hníková O. Jodový deficit u dětí a dospívajících. Vesmír 1995:74:196-197.
20. Čada F. Patomorfologické sledování štítné žlázy telat v raném postnatálním období v nasávací oblasti SVÚ Plzeň. Vet Med 1988;33:69-80.
21. Kroupová V, Brožová V. Jod v mléce dojnic v jihozápadních Čechách. In: Sborník VŠZ, Praha 1986;1:57-66.
22. Písaříková P. Vliv sanačních zásahů na jodopenii dojnic v lokalitách ohrožených deficitem jodu. Diplomová práce. České Budějovice:JU ZF. 1999:78.
23. Hetzel BS. The iodine deficiency disorders. In: Iodine deficiency in Europe. Plenum Press N. Y. 1993:25-31.
24. Bordoux PP. Biochemical evaluation of iodine status. In: Delange F. et al. Iodine deficiency in Europe, 1993:119-124.
25. Ewy Z, Bobek S, Kaminski J. Badania nad wystepowaniem niedoboru jodu u zwierzat w województwiw krakowskim. Rocz Nauk Rol 79–83;1962:311–334.
26. Herzig I, Písaříková B, Kursa J, Říha J. Definovaný příjem jodu a změny jeho koncentrace v moči a mléce dojnic. Vet Med – Czech 1999;44:35–40.
27. Bednář J, Röhling S, Vohnout S. Příspěvek ke stanovení proteinového jódu v krevním séru. Českoslov Farm 1964;13:203-209.
28. Herzig I, Suchý P. Současný pohled na význam jódu pro zvířata. Vet Med 1996;12:379-381.
29. Oliveriusová L. Obsah jódu v prostředí České Republiky. Sborník přednášek z konference „Jodidovaná sůl ve výrobě potravin jako efektivní metoda řešení jodového deficitu“. OHS Frýdek Místek 11.4. 1997:6.
30. Pennington JAT. Iodine concentrations in US milk: variation due to time, season, and region. J Dairy Sci 1990;73:3421-3427.
31. Stránský M, Ryšavá L. Choroby z nadbytku jódu? Výživa a potraviny 1997;52:119.

Adresa autora:
Prof. Ing. RNDr. Vlasta Kroupová, CSc.
Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta
Studentská 13
370 05 České Budějovice
e-mail: travnic@zf.jcu.cz

Kompletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2001;51:155-158.