Studie se zabývá validací testu pro měření SDMA (symetrického dimethylargininu), hodnocením stability SDMA v krvi a porovnáním významu SDMA s koncentrací kreatininu a úrovní glomerulární filtrace při časné detekci zhoršující se funkce ledvin u psů s chronickým ledvinným onemocněním (CKD-Chronic Kidney Disease).
Toto postižení psů a koček je závažný stav, při kterém má včasná diagnostika zásadní význam. Progresi onemocnění lze v počátečních fázích procesu výrazně zpomalit účinnou renoprotektivní terapií. Koncentrace kreatininu v séru (sCR-Serum Creatinin) byla sice dosud nejčastěji používaným endogenním sérovým markerem GFR, nicméně její limity byly dobře známy. Jedná se zejména o nedostatečnou senzitivitu kreatininu při časných fázích procesu a též jeho snadnou ovlivnitelnost extrarenálními faktory (nejčastěji úbytkem svalové hmoty u geriatrických a/nebo kachektických zvířat). Symetrický dimethylarginin (SDMA) je malá molekula vytvořená metylací argininu, která je uvolňována do krevního oběhu a primárně vylučována ledvinami. Mnoha humánními i veterinárními studiemi byla potvrzena velmi úzká vazba mezi hladinou SDMA a úrovní glomerulární filtrace a dále např. skutečnost, že koncentrace SDMA se v séru koček s CKD konzistentně zvyšuje o měsíce až roky dříve než koncentrace sérového kreatininu. Jiné studie vedou k jasnému závěru, že ovlivnitelnost SDMA nerenálními faktory je minimální. Cílem studie bylo prospektivně validovat měření SDMA kapalinovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií, zhodnotit stabilitu SDMA v séru a plazmě a provést srovnání sériových vyšetření sCR, SDMAaGFR (pomocí iohexolclearance) u psů během progrese onemocnění z preklinické fáze do konečného stadia selhání ledvin. Do studie bylo zahrnuto osm mladých psů postižených X-vázanou hereditární nefropatií (XLHN) a jejich čtyři zdraví sourozenci. GFR všech psů byla měřena pravidelně po 4 týdnech, počínaje sedmým měsícem věku, s využitím clearance iohexolu. Stabilita séra a plazmy byla sledována při různých teplotách ( 4°C, 20°C) a v různém časovém rozpětí od odběru vzorku (7 dnů, 14 dnů). Validace testu prokázalavynikající analytický výsledek. Koncentrace SDMA zůstala u zdravých psů zcela nezměněna, zatímco u postižených psů hladina SDMA výrazně vzrůstala v přímé souvislosti s progresí nemoci a silně korelovala s nárůstem sCR a snižovánímGFR. Navíc bylo potvrzeno, že měření SDMA je schopno zachytit pokles renálních funkcí časněji než sCR a GFR. Studie také srovnávala využití tří různých metod hodnocení měření sCR, SDMAaGFR pro detekci snižujících se funkcí ledvin. Jednalo se za prvé o použití definovaného referenčního limitu (tzv. cut-off), za druhé o hodnocením individuálních změn vývoje hladiny parametrů u jednotlivých psů v průběhu času (tzv. trending) a za třetí o porovnávání získaných hodnot se zdravými sourozenci. Závěry studie zhodnotily, že použití vhodných referenčních limitů zvyšuje citlivost sCRpro detekci ztráty funkčnosti ledvin ve srovnání s běžně citovanými 75 % ztráty, nicméně použití „cut-off“zůstává v případě sCRnespolehlivou metodou pro včasnou detekci snížené funkce ledvin. Naproti tomu použití „cut-off“ uSDMA detekovalo snížení renálních funkcí časněji než jakékoli jiné metody. To pouze podporuje myšlenku, že referenční limity proSDMA jsou velmi citlivé aSDMA bude možné využít k včasnému a spolehlivému záchytu onemocnění ledvin i u zvířete, u kterého nejsou známy jakékoli hodnoty předchozích měřeních tohoto parametru. K vyslovení tvrzení, že SDMA může detekovat pokles renálních funkcí nižší, než je 30 % i v případě jiných onemocnění ledvin, kterým je v běžné praxi věnováno méně pozornosti, bude nutné provést ještě další klinické studie. „Trending“ sCr i srovnávání jeho hodnot se zdravými sourozenci zvyšuje senzitivitu tohoto parametru pro identifikaci poklesu renálních funkcí. Naproti tomu „trending“ SDMA i srovnávání jeho hodnot se zdravými sourozenci mírně snižovalo senzitivitu tohoto parametru ve srovnání se situací, kdy byl použit referenční limit („cut-off“) SDMA ≥ 14 lg/dL. V nedávné minulosti publikované studie věnované hodnocení SDMA u koček s chronickým onemocněním ledvin vedly k závěrům, že SDMA se u koček s CKD zvyšuje o 4 roky dříve než sCr. Na základě výsledků této práce lze konstatovat, že rovněž u psů dochází k výrazně včasnějšímu zvyšování hodnot SDMA ve srovnání s hodnotami sCr, a to ve všech sledovaných metodách. SDMA se rovněž zvyšuje dříve, než dojde k poklesu GFR (měření založené na iohexol clearance). Jedním z hlavních limitů sCr je jeho závislost na svalové hmotě, k jejíž ztrátě dochází typicky u starších zvířat a může to vést k falešnému nadhodnocení funkčnosti ledvin u kachektických zvířat. Dosavadní studie u psů i koček dokazují, že hladina SDMA není ztrátou svalové hmoty nikterak ovlivněna. Zajímavým zjištěním této studie byla také skutečnost, že SDMA zůstalo nezměněné nebo dokonce bylo snížené během dospívání zdravých psů, a to navzdory fyziologickému poklesu GFR. To by mohlo znamenat, že v juvenilním věku je produkováno více SDMA (např. z důvodu zvýšeného obratu v proteinovém metabolismu). Naproti tomu sCr se u zdravých psů během dospívání nepřetržitě zvyšovalo, a to pravděpodobně jak z důvodu zvyšování svalové hmoty, tak i díky fyziologickému poklesu GFR. Studie potvrzuje, že SDMA je velmi stabilní ve všech typech vzorků určených ke stanovení tohoto parametru. Při pokojové teplotě se hladina SDMA v séru/plazmě nemění po dobu 4 dnů, při skladování v ledničce po dobu 14 dnů. Cílem této studie bylo validovat test SDMA a porovnat jeho význam s koncentrací kreatininu a úrovní glomerulární filtrace při časné detekci zhoršující se funkce ledvin u psů s chronickým ledvinným onemocněním. SDMA se ukázalo jako prokazatelně vhodný parametr pro časnou diagnostiku onemocnění a také pro monitorování zhoršující se funkce ledvin u psů trpících chronickou poruchou ledvin. Přidanou hodnotou měření SDMA je skutečnost, že může být současně považován za endogenní marker GFR. To je užitečné zejména v situacích, kdy může být význam hodnoty sCr snížen kvůli probíhající ztrátě svalové hmoty nebo kvůli nezkušené interpretaci hodnot tohoto parametru u jednotlivých plemen psů.*
Nabity, M. B., Lees, G. E., Boggess, M. M., Yerramilli, M., Obare, E., Yerramilli, M., Rakitin, A., Aguiar, J., Relford, R. Symmetric dimethylarginine assay validation, stability, and evaluation as a marker for the early detection of chronic kidney disease in dog. J Vet Int Med 29:1036–1044; 2015
Z anglického originálu přeložila MVDr. Zuzana Svobodová, Ph.D.
