Infekce močového traktu (UTI, urinary tract infection) jsou ve veterinární medicíně běžně diagnostikované a objeví se u přibližně 14 % psů v průběhu jejich života. Diagnostika UTI obvykle začíná rutinním vyšetřením moči, které zahrnuje i mikroskopické zhodnocení sedimentu. Bakterie mohou být identifikované v nebarveném preparátu, musí jich však být dostatečné množství.
Vyšetření nebarveného preparátu vykazuje podle dřívější studie senzitivitu 82 % pro detekci bakteriurie u psů. Pro diagnostiku bakteriurie je za zlatý standard považována aerobní kultivace moči a testy citlivosti na antibiotika. Konečné výsledky jsou sice velmi přesné, ale vyžadují několik dní inkubace. Neschopnost rychle identifikovat bakteriurii může zvýšit morbiditu a mortalitu obzvláště u kriticky nemocných pacientů. Rychlé zjištění bakteriurie by tak mohlo pomoci pacientům se suspektní sepsí, urosepsí, pyelonefritidou nebo UTI spojenou s katetrizací.
Gramovo barvení není běžnou součástí rutinního vyšetření moči. Podle humánní literatury má Gramovo barvení 90% senzitivitu při zjišťování bakteriurie. To je výrazně víc, než má rutinní vyšetření moči. Cílem této studie je určení senzitivity, specificity a pozitivní a negativní prediktivní hodnoty vyšetření nebarveného močového sedimentu a preparátu obarveného podle Grama pro detekci bakteriurie u psů.
Do studie byly zařazeny vzorky moči získané cystocentézou. U všech vzorků bylo provedeno rutinní vyšetření, zhodnocení sedimentu, Gramovo barvení a kvantitativní aerobní kultivace. U pacientů byly zaznamenány anamnestické údaje a nálezy klinického vyšetření (věk, plemeno, pohlaví, klinické příznaky, souběžné onemocnění a současná medikace). Následně byli psi rozděleni do dvou skupin: s podezřením a bez podezření na přítomnost UTI. U psů s podezřením na přítomnost UTI se vyskytovaly příznaky typické pro onemocnění močového traktu (strangurie, polakisurie, hematurie, polyurie, inkontinence), byl u nich přítomen predispoziční faktor pro UTI (např. urolitiáza, diabetes mellitus, hyperadrenokorticismus), probíhala u nich imunosupresivní léčba (např. glukokortikoidy nebo chemoterapie) nebo u nich byla při rutinním vyšetření moči zjištěna bakteriurie, případně aktivní sediment.
Rutinní vyšetření moči sestávalo ze stanovení hustoty moči, zhodnocení vzorku diagnostickými proužky a vyšetření sedimentu, kde byl zjištěn počet leukocytů (na zorné pole při velkém zvětšení, hpf – high power field) a semikvantitativně odhadnut počet bakterií a zjištěna jejich morfologie (tyčinky nebo koky). Sediment byl považován za pozitivní, pokud byla nalezena minimálně jedna bakterie/hpf. močový sediment byl označen za aktivní, pokud se v něm vyskytovaly minimálně tři leukocyty/hpf. ze sedimentu byly připraveny suché preparáty barvené komerčně dostupným Gramovým barvením. Preparáty byly vyšetřovány na přítomnost bakterií, jejich počet, morfologii a byla zhodnocena grampozitivita a gramnegativita. Preparáty byly považovány za pozitivní, pokud byla zjištěna minimálně jedna bakterie/hpf. vzorky moči byly naneseny na MacConkey a Columbia agar, kde byly inkubovány při 36 °C. Pokud nebyl zjištěn žádný nárůst, byly po 48 hodinách označeny za negativní. U agarů s nárůstem byly spočítány kolonie a bakterie byly identifikovány.
Do studie byly zařazeny vzorky od 103 psů. Ve skupině bylo 78 fen (z toho 68 kastrovaných) a 25 psů (z toho 23 kastrovaných). Průměrný věk byl 8,9 roku (rozmezí 1-14 let). Kvantitativní kultivace byla pozitivní v 64 případech (62 %). Celkem bylo zjištěno 71 bakteriálních izolátů. Nejčastěji se jednalo o E. coli (40x), Staphylococcus sp. (11x), Enterococcus sp. (7x), Streptococcus sp. (3x), Proteus sp. (3x), Klebsiella sp. (3x), Serratia sp. (1x) a Enterobacter sp. (1x). Jeden bakteriální druh byl zjištěn v 92 % vzorků, u 5 % byly zjištěny dva bakteriální druhy a u 3 % pak tři bakteriální druhy.
Při využití kultivace jako zlatého standardu byla prevalence bakteriurie 62 %. Vyšetření nebarveného sedimentu vykazovalo 76% senzitivitu, 77% specificitu, 83% pozitivní prediktivní hodnotu a 69% negativní prediktivní hodnotu při detekci bakteriurie u psů. Gramovo barvení mělo 96% senzitivitu, 100% specificitu, 100% pozitivní prediktivní hodnotu a 93% negativní prediktivní hodnotu při zjišťování přítomnosti bakterií v moči psů.
Ve skupině bylo 84 psů (82 %), u kterých bylo podezření na UTI. U 52 psů byla zjištěna pyurie. Signifikantní bakteriurie bez pyurie nebo klinických příznaků byla zjištěna ve třech případech. Klinické příznaky vykazovalo 19 psů, u osmi byly přítomny predispoziční faktory a u dvou byla podávána imunosupresiva. Prevalence bakteriurie byla u těchto psů 75 % (63/84). V této skupině měl nebarvený sediment 77% senzitivitu, 66% specificitu, 84% pozitivní prediktivní hodnotu a 54% negativní prediktivní hodnotu pro bakteriurii. U Gramova barvení byla zjištěna 96% senzitivita, 100% specificita, 100% pozitivní prediktivní hodnota a 88% negativní prediktivní hodnota.
Ve srovnání s vyšetřením nebarveného sedimentu vykazuje Gramovo barvení vyšší senzitivitu, specificitu, pozitivní a negativní prediktivní hodnotu pro detekci bakteriurie u psů. Vzhledem k rychlosti provedení a minimálním finančním nákladům by mělo být Gramovo barvení zvažováno jako součást rutinního vyšetření moči u psů s podezřením na přítomnost bakteriální infekce močového traktu.*
IRELAND, L.I., SULLIVAN, L.A., JOHNSON, V., MORLEY, P.S. Comparison of routine urinalysis and urine Gram stain for detection of bacteriuria in dogs. J Vet Emerg Crit Care 2013;23:23-28.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková
