Doležel R., Drašnarová J., Řeháková K., Čech S., Páleník T. Subklinická endometritida u krav. Subclinical endometritis in dairy cows. Veterinářství 2018;68(6):428-431.
SOUHRN
Doležel R., Drašnarová J., Řeháková K., Čech S., Páleník T. Subklinická endometritida u krav. Veterinářství 2018;68(6):428-431.
Hlavním cílem naší práce bylo vyvinout metodu odběru k cytologickému vyšetření (experiment 1) a určit výskyt subklinické endometritidy u opakovaně přebíhajících se krav (experiment 2). Odběrový set tvořil kovový tubus o délce 60 cm a šířce 0,5 cm, kovový mandren se zaobleným koncem a plastový katétr ukončený kartáčkem získaný z komerčního odběrového setu pro koně (Equi-Vet, Dánsko). V laboratoři byl stěr obarven (Hemacolor) a mikroskopicky vyšetřen. Průkaz endometritidy byl zvolen podle literatury (≥4 % PMN z 300 buněčných elementů). Nejprve u deseti krav byla prokázána možnost opakovaného použití odběrového setu po propláchnutí horkou vodou a dezinfekci. Cytologické vyšetření stěrů po tomto ošetření neprokázalo hodnocené buněčné elementy. Přesnost vyšetření byla vyzkoušena mírou pozitivních výsledků u krav s klinickými příznaky a bez příznaků endometritidy. Pozitivní výsledky byly zjištěny u 100 % klinicky nemocných (n = 7) a 28,6 % klinicky zdravých (n = 7) krav. Do experimentu 2 bylo předběžně vybráno 65 krav po ≥4 neúspěšných inseminacích. Ale pouze 30 krav bylo vhodných pro náš experiment, poněvadž u ostatních 35 krav byla zjištěna klinická endometritida a/nebo poruchy ovariální aktivity. Subklinická endometritida byla cytologicky prokázána u 14,3 % vyšetřených krav. Závěrem, námi navržená metoda odběru vzorků pro cytologické vyšetření za účelem diagnostiky subklinické endometritidy u krav je použitelná. Výskyt subklinické endometritidy u cyklujících však opakovaně se přebíhajících krav bez klinických příznaků endometritidy byl zjištěn 14,3 %.*
SUMMARY
Doležel R., Drašnarová J., Řeháková K., Čech S., Páleník T. Subclinical endometritis in dairy cows. Veterinářství 2018;68(6):428-431.
Aim of the study includes development of the sampling method for cytological examination (experiment 1) and determining the incidence of subclinical endometritis in re-breeding cows. Metal tub with a length of 60 cm and a width of 0.5 cm, bluntly ended metal rod and plastic catheter ended with a brush (from commercial set for cytobrush in mare Equi-Vet, Denmark) consisted of a sampling set. The smear was dyed (Hemacolor) and microscopically examined. Evidence of endometritis was obtained from the literature (≥ 4 % PMN from 300 cellular elements). Possibility of repeated use of the sampling set was proven after hot water flushing and disinfection in 10 cows. Cytological examination did not show any evaluated cells after this treatment. Accuracy of the diagnosis was tested by positivity rate in cows with and without clinical signs of endometritis. 100% and 28.6% of the samples were positive in clinically ill (n = 7) and clinically healthy (n = 7) cows. Sixty five ≥ 4times unsuccessful inseminated cows were preliminarily selected to the experiment 2. But only 30 cows were suitable for this experiment because clinical endometritis or ovarian disorders were found in other 35 cows. Subclinical endometritis was demonstrated in 14.3% cytologically investigated cows. In conclusion, the proposed method of sampling for cytological examination focused on the diagnosis of subclinical endometritis in cows is usable. Incidence of subclinical endometritis in cycling but re-breeding cows without clinical signs of endometritis was 14.3%.
