Ve středu 28. září jsme si připomněli „Světový den boje proti vzteklině“ (World Rabbies Day). V řadě zemí včetně České republiky sice již vzteklina bezprostřední hrozbou není, ale z globálního hlediska stále představuje velký problém. Každý rok na toto onemocnění ve světě zemřou desítky tisíc lidí, zejména dětí v chudých mimoevropských zemích.
Vzteklina je virové onemocnění teplokrevných živočichů, včetně člověka, které napadá nervový systém a končí smrtí. K přenosu onemocnění dochází prostřednictvím infikovaných slin, nejčastěji v důsledku pokousání nakaženým zvířetem, případně kočičím škrábnutím. Inkubační doba kolísá od několika dnů až po několik měsíců. Propuknou-li příznaky onemocnění spočívající ve změnách chování, agresivitě či nekontrolovaných křečích, končí onemocnění vždy smrtí. Především v Africe a Asii umírají na vzteklinu stále desítky tisíc lidí ročně. Nejčastěji se jedná o děti pokousané nakaženým psem.
Poslední případ vztekliny v ČR byl u terestriálních obratlovců zaznamenán před více než 14 lety (duben 2002) u lišky. Co se týče domácích zvířat, byla posledním nakaženým zvířetem kočka v únoru 2001. Hlavní zásluhu na příznivé nákazové situaci a tom, že se vzteklinu prakticky podařilo v ČR vymýtit, měl bezpochyby Program orální vakcinace lišek proti vzteklině, který byl v tehdejším Československu zahájen v roce 1989 a ukončen po 20 letech v roce 2009. Orální vakcinace byla účinná a vedla k likvidaci vztekliny na území ČR. Vzhledem k příznivé nákazové situaci v roce 2004 Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) uznala Česko za zemi prostou této nákazy. Stejná organizace, která je v oblasti veterinární medicíny tím, čím je Světová zdravotnická organizace (WHO) v oblasti humánní medicíny, letos v květnu ocenila MVDr. Oldřicha Matoucha, CSc., za dlouholeté zásluhy v boji proti vzteklině. Prestižní ocenění hlavnímu organizátorovi výše zmíněného vakcinačního programu lze chápat také jako uznání českému veterinárnímu dozoru za úspěšný boj s nákazami zvířat.
Navzdory tomuto statusu probíhá v Česku stále preventivní monitoring u volně žijících zvířat (uhynulých a zastřelených) na výskyt vztekliny. Vyšetřeno je v posledních letech zpravidla mezi 2000 až 3000 kusů zvířat ročně, především lišek jakožto nejrizikovějšího druhu. V roce 2016 již evidujeme 2707 vyšetření na vzteklinu u volně žijících zvířat (většinou lišek) s negativním výsledkem. V ČR musí být navíc všichni psi, lišky a jezevci držení v zajetí ve stáří od 3 do 6 měsíců očkováni proti vzteklině a poté ještě během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky přeočkováni. Navzdory příznivé nákazové situaci platí pro chovatele zvířat i nadále povinnost předvést zvíře, které poranilo člověka, k vyšetření veterinárním lékařem 1. a 5. den po poranění. V loňském roce bylo v ČR klinicky vyšetřeno soukromými veterinárními lékaři celkem 5796 zvířat, která poranila člověka.
V roce 2005, a poté po deseti letech v září 2015 (v tomto případě v Riegrových sadech v Praze) byla zjištěna v ČR vzteklina u netopýra. Protože je vzteklina netopýrů považována za specifickou variantu nákazy, neměly tyto případy vliv na udržení výše zmíněného statusu „země prosté nákazy“.
V některých evropských státech se vzteklina stále vyskytuje, nejvíce případů je dlouhodobě zaznamenáváno v Rumunsku, kde představují velký problém toulaví psi. Z tohoto důvodu SVS opakovaně v posledních letech apelovala na české turisty a nabádala je při cestování po této zemi k opatrnosti. Podobně jsme také důrazně varovali před dovozy psů neznámého původu z této země do ČR. Případy vztekliny (zejména u lišek) bývají hlášeny také ze sousedního Polska. SVS proto nákazovou situaci stále pečlivě sleduje.*
Ing. Petr Majer
Oddělení vnější komunikace SVS
