Jedním z hlavních cílů Státní veterinární správy (SVS) je dlouhodobě udržení dobré nákazové situace a ochrana území České republiky před zavlečením nákaz nebezpečných pro zvířata i lidi. Plnit tento cíl se v loňském roce dařilo, a to především díky preventivním opatřením v chovech, důsledně prováděnému monitoringu nákaz a kontrolám přesunů zvířat. Podrobné informace o veterinárním dozoru v oblasti ochrany zdraví zvířat v loňském roce je možné nalézt ve Zprávě o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2016, která je nově dostupná na webu SVS.
„O dobré nákazové situaci, kterou se nemůže pochlubit zdaleka většina evropských zemí, svědčí tzv. mezinárodní statusy země prosté, které uděluje Evropská komise, nebo Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). Tyto statusy jsou zásadní pro chovatele, kteří vyváží zvířata a živočišné produkty,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. V roce 2016 plnila ČR kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy skotu, brucelózy a enzootické leukózy skotu, brucelózy ovcí a koz, infekční anémie lososovitých ryb, Aujeszkyho choroby v chovech prasat, slintavky a kulhavky, afrického moru koní. V květnu 2016 byl České republice nově přidělen status země prosté klasického moru prasat.
V roce 2016 pokračovaly programy pro tlumení a eradikaci některých nákaz. Jednalo se například o Národní ozdravovací program od infekční bovinní rinotracheitidy skotu (IBR), který byl k 31. 12. 2016 ukončen. I v posledním roce trvání programu se dařilo zvyšovat počet ozdravených chovů a koncem roku 2016 mělo celkem 99,2 % hospodářství úředně uznán status IBR prostého hospodářství. Na uvedených hospodářstvích je přitom chováno 99 % veškerého skotu v České republice. S cílem zajistit zdravotní nezávadnost drůbežího masa a konzumních vajec pokračovaly v roce 2016 v chovech drůbeže Národní programy pro tlumení výskytu salmonel. Cílovou prevalenci sledovaných sérotypů salmonel stanovenou evropskou legislativou ČR splnila v roce 2016 u dvou ze čtyř sledovaných kategorií drůbeže.
Loni rovněž pokračoval monitoring řady nebezpečných nákaz. Například aktivní monitoring ptačí chřipky v chovech drůbeže a pasivní monitoring u volně žijících ptáků. Sledovány byly také nebezpečné nákazy ryb, výskyt katarální horečky ovcí a řada dalších nákaz. Nově začala v loňském roce SVS sledovat výskyt alveokokózy u lišek. Onemocnění způsobované tasemnicemi, jejichž hlavními hostiteli jsou v Evropě lišky, je přenosné i na člověka. Pokračoval také monitoring výskytu parazitóz u spárkaté zvěře. Na základě jeho výsledků mohou uživatelé honiteb provádět cílené antiparazitální ošetřování spárkaté zvěře. Přestože k poslednímu výskytu vztekliny u lišky v ČR došlo před 15 lety, především kvůli nákazové situaci v sousedním Polsku pokračoval i loni monitoring této životu nebezpečné nákazy. Bylo při něm vyšetřeno téměř 3500 zvířat, převážně lišek. Všechna vyšetření byla negativní.
SVS v loňském roce řešila několik případů hromadných úhynů ryb a výskyt několika ohnisek nákaz ryb. Po šesti letech se například na území ČR objevila koihepersviróza. Řešeny byly případy výskytu nákaz včel. Podobně jako v předchozích letech vynaložila SVS značné úsilí při šetření otrav včel souvisejících s používáním pesticidů. Připravenost veterinárního dozoru na výskyt krizových situací prověřila v loňském roce dvě simulační cvičení.*
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
