Fytogenní přísady v krmivech pro prasata, drůbež a přežvýkavce
Sympozium firmy Delacon, GmbH, se konalo první týden v listopadu na Krétě. Na této konferenci se setkali experti z celého světa a diskutovali o zkušenostech v používání fytogenních přísad v krmivech pro prasata, drůbež a přežvýkavce. Pro zákazníky Delaconu je sympozium šancí, jak se dozvědět více o fytogenních aditivech od průkopníka v této oblasti, neboť firma se touto problematikou zabývá již dvacet pět let.
Sympozium se konalo za přítomnosti více než 250 účastníků z celého světa. Během dvou dnů prezentovalo osmnáct přednášejících své referáty na témata týkající se trendů v živočišné výrobě a výživě, imunity a prostředí.
Trendy v živočišné produkci
V úvodní přednášce se prof. John Hodges (Rakousko) zamyslel nad hranicemi v živočišné výrobě. Poukázal na to, že je třeba plánu B v živočišné výrobě. Plán A předpokládá, že maximální biologická a ekonomická efektivnost spolu s volným obchodem a maximální návratností investic automaticky nakrmí svět. Ale mají vědci v živočišné výrobě plán B? Aby byla představa trvale udržitelného života reálná, je nutné respektovat nedotknutelnost dávných biologických a etických hranic v rámci potravinového řetězce, jak uvedl prof. Hodges.
Dr. Dennis DiPietre (USA) přednášel o snížení variability při vypočítávání finální hmotnosti prasat. Většina farmářů pracuje s průměry skupin, ve kterých je skryto mnoho informací. Skutečný, z hlediska ziskovosti optimální hmotnostní cíl změní pro danou farmu náklady na krmivo, cenu prasat, sezónní rozdíly růstu a také např. zátěž související s onemocněním. Neivaldo F. Burin z Brazílie informoval o důvodech, proč Brazílie je jedním z hlavních vývozců drůbeže. Má dostatek půdy a vody a navíc klima, které umožní až tři sklizně za rok. Mezi kritické aspekty patří nedostatečná infrastruktura, špatná dostupnost úvěrů a vysoké sazby a také a vysoké daně a celní bariéry. Podle přednášejícího bude drůbeží maso hrát důležitou roli v budoucnosti ve výživě populace, protože ho lze vyrobit levně, s vysokou konverzí krmiva a s omezeným vlivem na prostředí.
O trendech v chovu drůbeže v Evropě hovořil Jan Dirk van der Klis z Nizozemska. Zmínil se o nových směrnicích Evropské unie, o maximální hustotě ustájení, kdy vzdušná koncentrace NH3 nesmí překročit 20 ppm. Od roku 2006 platí zákaz používání antibiotik při výrobě kuřecího masa a od roku 2012 začne platit zákaz chovu nosnic v klecích. Chov nosnic na podestýlce se ale považuje za jednu z hlavních příčin chronické enteritidy. Tento vývoj jednoznačně ukazuje na důležitou roli odborníků na výživu drůbeže, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost evropské drůbežářské výroby i v době těchto regulací.
Na uvedenou prezentaci navázala přednáška Prof Dr. Wilhelm Windische, ve které podal přehled o alternativách v krmení k antibiotikům. Jako příklad uvedl organické kyseliny (kyselina mravenčí, propionová, mléčná, fumarová citrónová, sorbová a benzoová a jejich soli) které jsou zavedenými doplňkovými látkami v krmivech a mají antimikrobiální účinek. Předpokládá se, že probiotika stabilizují střevní flóru tím, že konkurují potenciálním patogenům. Řada studií dokazuje, že fytogenní doplňkové látky stimulují růst mladých zvířat. Používání enzymů v krmivech má za účel buď posílit aktivitu endogenních trávicích enzymů nebo dodat exogenní enzymy pro rozložení složek potravy, které zvíře rozložit nedovede (fytáty, neškrobové polysacharidy).
Sekce výživa a imunita
Ve druhém dnu sympozia si delegáti mohli vybírat mezi dvěma souběžnými zasedáními, a to výživou nebo imunitou a prostředím. V části o výživě byl podán přehled o stravitelnosti živin při podávání fytogenních doplňkových příměsí u drůbeže, u odstavených selat a také o výhodách kombinace fytogenních aditiv s organickými antimikrobiálními látkami pro ochranu zvířete proti gastrointestinálním poruchám.
Jednání o odolnosti odstartoval prof. Jürgen Zentek (Německo), přednášel o tom, jak imunitní systém pracuje a jak ho ovlivňují faktory výživy a informoval o vlivu fytogenních aditiv na imunitu zvířat. Uvedl, že potenciál ovlivňovat imunitu zvířat má řada nutričních faktorů, ale v současnosti se bohužel potýkáme s nedostatkem studií pro komplexní hodnocení účinků těchto faktorů. Řada studií používá multifaktoriální přístupy (např. hodnocení směsí fytogenních doplňkových látek), které neumožňují jednoznačně určit účinnost jednotlivých faktorů, proto je velmi nutné na této oblasti výzkumu dále pracovat.
Velmi zajímavá byla přednáška Prof. Dr. Carlose Mallmanna z Brazílie o imunosupresivním vlivu mykotoxinů na zdraví zvířat. Popisoval klinické příznaky hlavních mykotoxinů, které se mohou vyskytovat v krmivu, jako jsou aflatoxiny, zearalenon, ochratoxin A, fumoniziny, deoxyvalenol, T2 toxiny. Na závěr uvedl, že pokud se neprovádí pravidelné analýzy ve skladech krmiva a také zdravotního stavu zvířat (na jeho pracovišti provedli 700 tisíc analýz a testovali játra 10 miliónů kuřat), problém nemusí být zaznamenán a tedy řešen.
Výživa zvířat a prostředí
V přednáškách věnovaných vlivu živočišné produkce na prostředí. Prof. Dr. Gerhard Flachowsky (Německo) upozornil na to, že je třeba ještě mnoho práce pro přesný výpočet takzvané uhlíkové stopy. V současné době může hodnocení potravin živočišného původu na základě stop uhlíku vést pouze k předběžným nebo dokonce nesprávným závěrům. Nicméně emise produkované živočišnou výrobou mají již legislativní pravidla, o kterých mluvil Helmut Döhler (Německo). Jsou to například směrnice NEC, IPPS, dokumenty BAT a podobně. Carlos Pińeiro ze Španělska ve své prezentaci uvedl možnosti snižování emisí čpavku, například změnou krmné strategie, systémů ustájení, ukládání kejdy, jejího zpracování na farmě a rozmetání na poli. Ekologické aspekty ovlivní odvětví chovu prasat díky přísnější regulaci a tlaku veřejného mínění.
