I. PAVLÍK
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno
Veterinářství 2009;59:234-239.
SOUHRN
I. Pavlík Tuberkulóza u prasat – nově se objevující rizika v České republice.
Tuberkulóza prasat je v České republice způsobována především zástupci komplexu Mycobacterium avium, kteří jsou izolováni z tuberkulózních změn především z mízních uzlin hlavových a střevních. Zdrojem původce aviární tuberkulózy (M. avium subsp. avium) jsou volně žijící ptáci a drobní zemní savci, kteří v některých chovech prasat mají stále přístup nejenom do přípraven krmiva, ale také do kotců s prasaty. Zdrojem původce aviární mykobakteriózy (M. avium subsp. hominissuis) je nejčastěji kontaminované prostředí a krmivové doplňky. Nejčastější příčinou výskytu tuberkuloidních změn je Rhodococcus equi, jehož zdrojem je především zemina v měkkých výbězích.
SUMMARY
I. Pavlík Tuberculosis in pigs – new emerging risks in the Czech Republic.
Tuberculosis of pigs is caused especially members of the complex Mycobacterium avium in the Czech Republic that are isolated from tuberculous changes, mainly from head and intestinal lymph nodes. The source of causal agent of avian tuberculosis (M. avium subsp. avium) are free living birds and small terrestrial mammals that have in some pig breeds continual way to entrance not only into the preparatory feed but also the pigs´ pen. The source of causal agent of avian mycobacteriosis (M. avium subsp. hominissuis) is often contaminated environment and feed additives. The most frequent cause of an occurrence of the tuberculoid changes is Rhodococcus equi whose source is particularly soil in soft paddocks.
Úvod
Tuberkulózní změny se vyskytují u prasat stále, i když podle vykazovaných nálezů z jatek jejich četnost v posledních letech klesá (statistické údaje SVS ČR).1-3 Při veterinárně-hygienické prohlídce se zjišťují nejenom typické tuberkulózní změny ve formě uzlíku s kaseifikovaným obsahem, ale také tuberkulózní patologické změny jiného vzhledu. Z těchto změn bývají nejčastěji izolovány mykobakteriální druhy patřící z více než 95 % do komplexu Mycobacterium avium.3 Jejich zdrojem je nejčastěji kontaminované vnější prostředí a volně žijící ptáci, příp. drobní zemní savci.4-8
Různé podmíněně patogenní mykobakterie (např. M. fortuitum, M. chelonae, M. scrofulaceum, M. terrae, M. xenopi, M. smegmatis, M. aurum) bývají izolovány jak z mízních uzlin s tuberkulózními změnami, tak z mízních uzlin bez tuberkulózních změn pocházejících od zvířat, která reagovala na aviární tuberkulin.3 Jejich hlavním zdrojem jsou různé složky zevního prostředí, které jsou podrobně analyzovány v právě vycházející knize „The ecology of mycobacteria: impact on animal’s and human’s health“.9
Zdroje mykobakterií pro prasata
V České republice se na zvýšeném výskytu tuberkulózních změn u prasat podílely změny technologií, které byly aplikovány především ve druhé polovině 90. let. Nejprve to bylo zavádění tzv. hluboké podestýlky s fermentovanými pilinami1,10,11 a rašelina používaná jako krmivový doplněk.1,12,13 Z přehledných prací vyplývá, že tzv. hlubinná rašelina bývá prakticky sterilní bez přítomnosti jak plísní, tak mykobakterií.9,14 Při jejím nevhodném skladování však dochází kvůli velkým absorpčním schopnostem rašeliny k intenzivní kontaminaci mykobakteriemi z prostředí (kontaminovaná dešťová voda, prach, trus ptáků a pod.). Až při porážce vykrmených prasat bývají zjišťovány četné tuberkulózní změny v mízních uzlinách hlavových a střevních, které vedou k velkým ekonomickým ztrátám.13 Přitom bylo v pokusech na prasatech zjištěno, že přikrmovaná rašelina měla určitý pozitivní efekt jak na zdraví odstavených selat, tak na jejich hmotnostní přírůstky.15,16
Stejné riziko však představuje kontaminace podmíněně patogenními mykobakteriemi pro jiné krmivové doplňky používané u prasat. V některých chovech byl zdrojem kontaminace podmíněně patogenních mykobakterií nevhodně uskladněný kaolin.17 Ten je ovšem stejně jako rašelina po vytěžení sterilní a k jeho kontaminaci podmíněně patogenními mykobakteriemi dochází až při nevhodné manipulaci a skladování.18 Přitom při experimentech na selatech bylo zjištěno, že má ochranný efekt při průjmových onemocněních způsobovaných E. coli a pozitivní efekt na hmotnostní přírůstky.19 Proto je důležité při používání těchto krmivových doplňků dbát především na jejich bezpečné uložení a následnou manipulaci s nimi.
Rizika mykobakteriální infekce představovaná novými technologiemi
V současné „ekonomicky“ značně komplikované době hledají chovatelé prasat různé alternativní a především po stránce zoohygienické vyhovující postupy. Především po porodu a při odstavu jsou využívány různé absorpční látky (křída, bentonity, zeolity a další), které zajišťují v kotcích pro selata suché prostředí. Při jejich nevhodném uskladnění však i v těchto přípravcích byly prokázány podmíněně patogenní mykobakterie.20 Proto je nutné tyto různé produkty skladovat v původních obalech a spotřebovat je relativně rychle po jejich otevření. Podmíněně patogenní mykobakterie bývají zavlékány do těchto surovin také drobnými zemními savci, o jejichž hojné přítomnosti v chovech svědčí často zápach jejich moče a trus.
Kromě výše uvedených rizik jsou často zjišťovány podmíněně patogenní mykobakterie také v různých materiálech používaných jako stelivo jak do boxů pro selata, tak do boxů pro ostatní kategorie chovaných prasat.5,6,20 Riziko zavlečení mykobakterií do chovu prasat pilinami je známé již velmi dlouhou. Riziko představované otrubami je však mezi chovateli zatím málo známé a v některých chovech představuje jeden z hlavních zdrojů podmíněně patogenních mykobakterií.6,21 Stlaná sláma musí být především suchá. Používána je dnes jak neřezaná, tak nařezaná na kratší kousky pro její snadnější propad do podroštových prostor. Na trhu je dnes k dispozici i balená sláma často dokonce i obohacená o vonící esence.
Významným zdrojem podmíněně patogenních mykobakterií je také půda, ve které se mohou vyskytovat ve velkém množství. V případě chovu prasat v měkkých výbězích, nebo dnes stále častěji využívaný přirozený chov prasat představuje z pohledu mykobakteriální infekce prasat velké riziko. Mykobakterie se šíří v prostředí především prostřednictvím povrchové vody.6,9 V chovech prasat je proto vhodné zamezit jejich kontaktu s půdou i prostřednictvím měkkých výběhů na minimum.
Infekce způsobované Rhodococcus equi
Půda je zdrojem nejenom výše uvedených podmíněně patogenních mykobakterií, ale také dalšího významného původce Rhodococcus equi. Ten bývá v současné době velmi často izolován z mízních uzlin s tuberkuloidními nálezy (obr. 18, 19), které bývají při veterinárně-hygienické prohlídce zjišťovány stále častěji. Rhodococcus equi byl prokázán u prasat v České republice relativně často a v letech 1996 až 2004 byl prokázán u 18 % laboratorně vyšetřovaných prasat na mykobakterie.3 Izolován bývá nejčastěji z patologicky změněných mízních uzlin hlavových a výjimečná nebývá ani jeho izolace společně s některým ze zástupců komplexu M. avium.3,21
Nová rizika infekcí způsobovaných mykobakteriemi
Po utlumení bovinní tuberkulózy a vymizení zdrojů původce onemocnění u skotu (poslední ohnisko bylo v České republice zjištěno u skotu v roce 1995)22,23 se objevují nová rizika infekce prasat zástupci komplexu M. tuberculosis. Je jimi především původce humánní tuberkulózy, který byl prokázán v různých státech střední Evropy od různých zvířat včetně domácích prasat.24-27
Závěr
S ohledem na výskyt tuberkulózních a tuberkuloidních změn především v mízních uzlinách hlavových a střevních je nutné i nadále provádět laboratorní diagnostiku. Proto je nutné došetřovat suspektní patologické změny pro objasnění zdrojů různých patogenů, kteří se mohou na tvorbě tuberkulózních nebo tuberkuloidních změn podílet. Preventivní opatření potom mohou být cílená a mohou rychleji a účinněji snižovat ekonomické ztráty, které vznikají chovatelům nejčastěji až při porážení vykrmených prasat. Z pohledu bezpečnosti potravin je nutné izolované mykobakterie identifikovat s vědomím, že je možný záchyt také původce lidské tuberkulózy.
Poděkování
Práce byla podporována granty Ministerstva zemědělství České republiky č. MZE 0002716202 a QH91240.
Literatura:
1. Pavlík, I., Ayele, W. Y., Dvorská, L., Mátlová, L., Oktábcová, L., Paleček, K., Švec, V., Konopa, M., Dočekal, J., Vraj, L. Mykobakteriální infekce prasat v České republice v letech 1989 – 1999. Veterinářství 2000;50(5):194-198.
2. Pavlík, I., Mátlová, L., Dvorská, L., Shitaye, J. E., Parmová. I. Mycobacterial infections in cattle and pigs caused by Mycobacterium avium complex members and atypical mycobacteria in the Czech Republic during 2000 – 2004. Veterinární Medicína 2005;50(7):281-290.
3. Shitaye, J. E., Parmová, I., Mátlová, L., Dvorská, L., Horvathová, A., Vrba, V., Pavlík, I. Mycobacterial and Rhodococcus equi infections in pigs in the Czech Republic between the years 1996 and 2004: the causal factors and distribution of infections in the tissues. Veterinární Medicína 2006;51(11):497-511.
4. Pavlík, I., Mátlová L., Gilar, M., Bártl, J., Parmová, I., Lysák, F., Alexa, M., Dvorská-Bartošová, L., Švec, V., Vrbas, V., Horváthová, A. Isolation of conditionally pathogenic mycobacteria from the environment of one pig farm and the effectiveness of preventive measures between 1997 and 2003. Veterinární Medicína 2007;52(9):392-404.
5. Mátlová, L., Alexa, M., Pavlík, I. Tuberkulóza, stálé nebezpečí pro chovy prasat v České republice. Náš chov 2003;63(1):16-21.
6. Mátlová, L., Dvorská, L., Bártl, J., Bartoš, M., Ayele, W. Y., Alexa, M., Pavlík, I. Mycobacteria isolated from the environment of pig farms in the Czech Republic during the years 1996 to 2002. Veterinární Medicína 2003;48(12):343-357.
7. Morávková, M., Bartoš, M., Dvorská-Bartošová, L., Beran, V., Parmová, I., Ocepek, M., Pate, M., Pavlík, I. Genetic variability of Mycobacterium avium subsp. avium of pig isolates. Veterinární Medicína 2007;52(10):430-436.
8. Fischer, O., Mátlová L., Bártl, J., Dvorská, L., Melichárek, I., Pavlík, I. Findings of mycobacteria in insectivores and small rodents. Folia Microbiologica 2000;45(2):147-152.
9. Kazda, J., Pavlík, I., Falkinham, J., Hruška, K. (eds.) The ecology of mycobacteria: impact on animal’s and human’s health. 2nd ed., Springer 2009, in press.
10. Bártl, J., Horváthová, A., Pavlík, I. Tuberkulózní změny u prasat a zdroje infekce, nebezpečí hluboké podestýlky. Farmář 1997;3(11):63-64.
11. Mátlová, L., Dvorská, L., Paleček, K., Maurenc, L., Bartoš, M., Pavlík, I. Impact of sawdust and wood shavings in bedding on pig tuberculous lesions in lymph nodes, and IS1245 RFLP analysis of Mycobacterium avium subsp. hominissuis of serotypes 6 and 8 isolated from pigs and environment. Veterinary Microbiology 2004;102:227-236.
12. Pavlík, I., Bártl, J., Franta, V., Mátlová, L., Dvorská, L., Ayele, W. Y., Bureš, F., Šmolík, J., Kostka, F. Význam přikrmování rašeliny při tvorbě tuberkulózních změn v mízních uzlinách prasat. Veterinářství 1999;49(11):466-468.
13. Mátlová, L., Dvorská, L., Ayele, W. Y., Bartoš, M., Amemori, T., Pavlík, I. Distribution of Mycobacterium avium complex isolates in tissue samples of pigs fed peat naturally contaminated with mycobacteria as a supplement. J Clin Microbiol 2005;43(3):1261-1268.
14. Trčková, M., Mátlová, L., Hudcová, H., Faldyna, M., Zralý, Z., Dvorská, L., Beran, V., Pavlík, I. Peat as a feed supplement for animals: a literature review. Veterinární Medicína 2005;50(8):361-377.
15. Trčková, M., Zralý, Z., Mátlová, L., Beran, V., Morávková, M., Svobodová, J., Pavlík, I. Effects of peat feeding on the performance and health status of fattening pigs and environmentally derived mycobacteria. Veterinární Medicína 2006;51(12):533-543.
16. Trčková, M., Zralý, Z., Bejček, P., Mátlová, L., Beran, V., Horváthová, A., Faldyna, M., Morávková, M., Shitaye, J. E., Svobodová, J., Pavlík, I. Effect of feeding treated peat as a supplement to newborn piglets on the growth, health status and occurrence of conditionally pathogenic mycobacteria. Veterinární Medicína 2006;51(12):544-554.
17. Mátlová, L., Dvorská, L., Bartoš, M., Dočekal, J., Trčková, M., Pavlík, I. Tuberculous lesions in pig lymph nodes caused by kaolin fed as a supplement. Veterinární Medicína 2004;49(10):379-388.
18. Trčková, M., Mátlová, L., Dvorská, L., Pavlík, I. Kaolin, bentonite, and zeolites as feed supplements for animals: health advantages and risks. Veterinární Medicína 2004;49(10):389-399.
19. Trčková, M., Vondrušková, H., Zralý, Z., Alexa, P., Hamřík, J., Kummer, V., Mašková, J., Mrlík, V., Křížová, K., Slaná, I., Levá, L., Pavlík, I. The effect of kaolin feeding on efficiency, health status and course of diarrhoeal infections caused by enterotoxigenic Escherichia coli strains in weaned piglets. Veterinární Medicína 2009;54(2):47-63.
20. Fischer, O. A., Mátlová, L., Dvorská, L., Švastová, P., Peral, D. L., Weston, R. T., Bartoš, M., Pavlík, I. Beetles as possible vectors of infections caused by Mycobacterium avium species. Veterinary Microbiology 2004;102:247-255.
21. Dvorská, L., Parmová, I., Lávičková, M., Bártl, J., Vrbas, V., Pavlík, I. Isolation of Rhodococcus equi and atypical mycobacteria from lymph nodes of pigs and cattle in herds with the occurrence of tuberculoid gross changes in the Czech Republic over the period of 1996 – 1998. Veterinární Medicína 1999;44(11):321-330.
22. Pavlík, I. The experience of new European Union Member States concerning the control of bovine tuberculosis. Veterinary Microbiology 2006;112:221-230.
23. Pavlík, I., Bureš, F., Janovský, P., Pečínka, P., Fischer, O., Bartoš, M., Dvorská, L., Kremer, K., Van Soolingen, D. Poslední ohnisko bovinní tuberkulózy u skotu v České republice v roce 1995. Veterinářství 2001;51(1):19-23.
24. Pavlík, I., Trčka, I., Dvorská, L., Macháčková, M. Existuje riziko infekce zvířat původcem lidské tuberkulózy? Praktický lékař 2004;84(9):515-518.
25. Trčka, I., Svobodová, J., Bartoš, M., Škorič, M., Mátlová, L., Franta, V., Pavlík, I. Případ infekce Mycobacterium tuberculosis u psa v České republice. Veterinářství 2005;55(1):9-12.
26. Pavlík, I., Trčka, I., Parmová, I., Svobodová, J., Melichárek, I., Nagy, G., Cvetnic, Z., Ocepek, M., Pate, M., Lipiec, M. Detection of bovine and human tuberculosis in cattle and other animals in six Central European countries during the years 2000 – 2004. Veterinární Medicína 2005;50(7):291-299.
27. Pavlík, I., Trčka, I. Bovinní tuberkulóza u zvířat v České republice a v ostatních státech střední Evropy v letech 1990 – 2004. Veterinářství 2006;56(5):294-298.
Adresa autora:
Prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství
Hudcova 70
621 00 Brno