Porcinní respirační komplex (PRDC) způsobuje chovatelům prasat obrovské ekonomické ztráty. Jedním z hlavních patogenů PRDC je Mycoplasma hyopneumoniae, která spolu s virem porcinního respiračního a reprodukčního syndromu (PRRSV) a porcinním cirkovirem typu 2 (PCV-2) hraje klíčovou úlohu v tomto onemocnění.
Je dokázáno, že očkování proti tomuto bakteriálnímu původci snižuje ztráty v chovu, zmírňuje klinický průběh nemoci a redukuje počet patologických nálezů na plicích prasat, nicméně není schopno zabránit kolonizaci respiračního traktu a tím signifikantně snížit přenos patogenu či ho přímo ze stáda eliminovat. Z tohoto důvodu je medikace prasat antibiotiky účinnými proti této bakterii nezbytná.
Práce srovnává účinnost medikovaného krmiva s obsahem chlortetracyklinu (CTC) a medikovaného krmiva obsahujícího tylosin fosfát (T) na klinicky probíhající onemocnění dýchacího systému u výkrmových prasat vakcinovaných proti bakterii M. hyopneumonie a PCV-2. Studie byla provedena ve stádě prasat plemene belgická landrace čítajícím 270 prasnic. Třitýdenní selata prasnic byla odstavena, vakcinována jednorázovou komerční vakcínou proti M. hyopneumoniae a proti PCV-2. Ve věku deseti týdnů byla selata rozdělena podle hmotnosti a pohlaví a přemístěna do výkrmových skupin až do dosažení porážkové hmotnosti (přibližně do věku šesti měsíců).
Celkově bylo do studie zahrnuto 533 prasat ve výkrmu rozdělených do tří skupin. Terapie medikovanými krmivy byla zahájena (den 0) ve věku 14 týdnů při zjištění respiračních problémů. Skupině CTC1 se 180 prasaty bylo podáno dva po sobě následující týdny medikované krmivo obsahující 0,05% chlortetracyklin chlorhydrátu. Další skupina CTC2 se 180 prasaty byla léčena taktéž medikovaným krmivem obsahujícím 0,05 % chlortetracyklinu ve dvoutýdenní terapii přerušené jeden týden. Třetí skupina T se 173 prasaty dostávala medikované krmivo obsahujícího 0,01 % tylosin fosfátu v kontinuální třítýdenní terapii. Hmotnost každého zvířete byla zaznamenávána v den 0, 24 a 84, příjem krmiva v den 0 a 24 kvůli výpočtu průměrného denního přírůstku a poměru konverze krmiva. Během celého pokusu byla hodnocena mortalita prasat, prevalence lézí na plicích podobných mykoplazmové infekci a závažnosti respiratorních příznaků. Pro účely izolace bakterií M. hyopneumonie, stanovení MIC chlortetracyklinu, tylosinu a oxytetracyklinu, kvantitativní PCR metody, rutinního bakteriologického a sérologického vyšetření zaměřeného na hlavní respirační patogeny prasat (M. hyopnepneumoniae, PRRSV, PCV-2, virus prasečí chřipky (H1N1, H1N2, H3N2) a Actinobacillus pleuropneumoniae) byly odebírány vzorky plic na jatkách, v den 0 a 25 také bronchoalveolární laváže (BAL) a krev.
Mírný, ale ne statisticky významný rozdíl byl shledán ve skupinách (CTC) ve srovnání se skupinou T. Konkrétně zvýšení o 21 (CTC1) a o 18 (CTC2) g/prase/den průměrného denního přírůstku proti skupině T. Mortalita byla téměř statisticky významně nižší u obou CTC skupin. Prevalence zánětů plic na jatkách byla 20,5 % (CTC1), 13,1% (CTC2) a 23,0% ve skupině T. U skupiny prasat léčené medikovaným krmivem obsahujícím 0,05 % chlortetracyklinu ve dvoutýdenní terapii přerušené týdenní pauzou došlo ke snížení nálezů plicních lézí na jatkách a byla zaznamenána také redukce klinických příznaků. Na základě stanovených MIC kmenů M. hyopneumoniae odebraného na jatkách nebyla zjištěna získaná rezistence k T ani oxytetracyklinu. Chlortetracyklin je nestabilní během kultivace, a i když jeho MIC byla vysoká, nepředpokládá se jeho získaná resistence vzhledem ke zkřížené rezistenci s oxytetracyklinem. Mezi testovanými skupinami nebyl zjištěn rozdíl v počtu bakteriií M. hyopneumoniae stanoveném kvantitativní PCR metodou při BAL. Výsledky postmortálních vyšetření, sérologické a bakteriologické analýzy odhalily také podíl dalších patogenů na probíhajícím respiratorním onemocnění.
Složitost PRDC komplikuje interpretaci vztahů mezi původci v terénních podmínkách. Bakterie M. hyopneumonie je stále detekovatelná v plicní tkáni pomocí PCR metody, což prokazuje, že antimikrobiální terapie, stejně jako očkování není schopno eliminovat tento patogen z respiračního traktu.
Tato studie dokazuje, že klinicky probíhající onemocnění respiračního traktu vyžadující antimikrobiální léčbu se vyskytují i u stád s minimálními nedostatky v ustájení a managementu a s řádnou vakcinací proti dvěma hlavním patogenům PRDC, jako je M. hyopneumoniae a PCV-2. Jelikož vakcinace a léčba mohou infekci způsobenou patogenem M. hyopneumoniae pouze snížit, nikoli jí úplně zabránit, zůstávají optimální podmínky chovu a management stáda nadále důležité pro udržení infekčního tlaku na přijatelné úrovni.*
Sacristián, R. Del Pozo, Rodríguez A. L., Sierens, A., Vranckx, K., Boyen, F., Dereu, A., Haesebrouck, F., Maes, D. G. D. Efficacy of in-feed medication with chlortetracycline in a farrow-to-finish herd against a clinical outbreak of respiratory disease in fattening pigs. Vet Rec 2012;171:645 doi:10.1136/vr.100976
http://veterinaryrecord.bmj.com/content/171/25/645.long
Z anglického originálu přeložila MVDr. Petra Malátková
