Po zkušenostech z uplynulých let se ukázalo, že systém monitoringu a následného varování je účinný. K žádným ztrátám nedošlo.
Náhlé místní srážky v uplynulých týdnech prověřily, jak jsou orgány státního veterinárního dozoru i chovatelé a zpracovatelé připraveni na možné lokální problémy. Po zkušenostech z uplynulých let se ukázalo, že systém monitoringu a následného varování je účinný. K žádným ztrátám nedošlo.
Státní veterinární správa má vypracovaný systém sledování a hlášení, na jehož základě by se „daly do pohybu“ krajské veterinární správy plus další složky integrovaného záchranného systému. Nitky informací směřují na ústředí Státní veterinární správy, jakmile je někde vyhlášen třetí povodňový stupeň. V několika případech k tomu došlo, avšak nebyly zaznamenány žádné ztráty hospodářských ani domácích zvířat. Nebyly zaznamenány ani žádné případy zaplavení zpracovatelských závodů či skladů, ani prodejen. Pohotovost kvůli povodním byla letos zatím čtyřikrát (v únoru v Královéhradeckém kraji a dvakrát v Libereckém a jednou, v červenci v Plzeňském kraji).
Nicméně v souvislosti s místními přívalovými dešti je třeba vzít v potaz i výskyt náhlých bouřek. Pokud je dobytek na pastvě, je třeba počítat s ohrožením elektrickým výbojem. Pasoucí se dobytek může být usmrcen následkem krokového napětí, kdy výboj probíhá zemí a snazší cestou než zemí proběhne tělem pasoucího se dobytčete a ochromí srdce. Že nejde o planá slova, o tom svědí poslední případ, kdy 10. 5. 2012 zabil blesk 29 pasoucích se krav na farmě v Kyjově na Děčínsku, celková škoda se pohybovala okolo 500 tisíc korun.
Státní veterinární správa i nadále monitoruje měnící se povětrnostní podmínky a lze říci, že místně příslušné krajské veterinární správy dobře vědí, jak si v případě živelných pohrom počínat.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
