Tedy pokud jde o zdraví zvířat, lze opravdu říci, že jsou na tom naše země, Čechy, Morava a Slezsko dost dobře. Stačí se každý týden podívat na hlášení ze systému ADNS o výskytu nákaz zvířat.
Například v Itálii se stále potýkají s výskytem vysoce patogenní ptačí chřipky (aviární influenzy) subtypu H7N7, hlásí další ohnisko v ochranném pásmu, Region Emilia Romagna.
Na území EU se objevuje u chovaných zvířat (koně, skot) západonilská horečka, tentokrát v Řecku a Španělsku. Přenášejí ji komáři, a pozor, je přenosná i na člověka.
Již delší dobu se lze v některých zemích potkávat s výskytem tuberkulózy u skotu. Nyní například opět ve Velké Británii a v Polsku. Je na místě si uvědomit, že riziko nakažení člověka je možné konzumací tepelně neošetřeného mléka, či mléčných výrobků ze syrového mléka, proto pozor například na trzích: dbát na to, aby výrobky byly označeny tzv. oválem, kde je uvedena země původu a kód, což svědčí, že výrobek prošel veterinární kontrolou země původu.
Dále je například hlášen z Lotyšska výskyt klasického moru prasat u divočáků, z Rumunska infekční anémie koní a vzteklina. A v geograficky v blízkém Turecku je opět kromě vztekliny hlášen výskyt anthraxu (sněti slezinné) a mor malých přežvýkavců (ovcí a koz).
Státní veterinární správa nejen, že sleduje nákazovou situaci v okolních zemích, ale uskutečňuje monitoring, například klasického moru prasat, tuberkulózy, ptačí chřipky, vztekliny a i například výše zmíněné západonilské horečky. V tomto ohledu je u nás nákazová situace v chovech hospodářských i volně žijících zvířat dobrá.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
