Bizoni hrají klíčovou roli v ekosystému.
Koncem loňského října se sešla na půdě Univerzity provincie Alberta v kanadském Edmontonu skupina vědců, aby vyřešili, jak usmrtit 4500 bizonů žijících volně v národním parku Wood Buffalo. Jde o jedno z největších volně se potulujících stád těchto majestátních zvířat, která obývala v ohromném množství pláně západní části Severní Ameriky až do příchodu evropských přistěhovalců v 19. století. Bizoni, kteří byli ve 20. letech minulého století přemístěni z jižní do severní Alberty, jsou pozitivní na tuberkulózu a brucelózu; infikovali se od domácího dobytka.
Vědci nyní čelí dilematu, zda je možné vybít všechna zvířata v parku, který je větší než Nizozemsko a Lucembursko dohromady, a znovu tam vysadit novou zdravou populaci.
Nakonec se vědci shodli na tom, že vybití zvířat je uskutečnitelné, a nyní již řeší pouze technické otázky. Likvidační operace a vysazení nového stáda bude stát 66 milionů amerických dolarů a potrvá podle vědců dvě desetiletí.
Rozhodování bylo plné emocí; bizon je ve Spojených státech i v Kanadě symbolickým zvířetem. Kanadská vláda plánovala likvidaci bizonů již v devadesátých letech, ale nepřikročila k ní, protože si nikdo nebyl jistý, jak úkol splnit, jak nahradit vybitá stáda a jaké následky to bude mít na populaci vlků, jelenů a losů.
Plán sestavený na univerzitní půdě je uskutečnitelný a potrvá deset let. Jeho základem je nahnání zvířat do ohrad, kde je zlikvidují místní lovci. Zvířata, která uniknou pasti, budou vystopována pomocí bizonů s nasazenou radiovou stanicí, která upozorní na jejich stanoviště. Do parku bude umístěno 1000 zdravých zvířat, ale dosažení nynějšího početního stavu si vyžádá dalších deset let.
Tento plán má své kritiky, kteří poukazují na nepředvídatelné následky pro park. Bez bizonů spásajících zeleň stoupne riziko požárů a klesne biologická různorodost flóry, jejíž semena bizoni roznášeli do velkých vzdáleností.
