Odborný seminář společnosti MEVET na téma imunologie a vakcinologie psů a koček srozumitelnou formou aneb Vše, co jste chtěli vědět a báli jste se zeptat
Odborný seminář společnosti MEVET na téma imunologie a vakcinologie psů a koček srozumitelnou formou aneb vše co jste chtěli vědět a báli jste se zeptat, proběhl dne 5. 11. v pražském hotelu Panorama a v Brně 6. 11. na Veterinární a farmaceutické univerzitě.
Hlavní přednášející Guillaume Convert, DVM (Technical & Marketing Manager for Pets MERIAL EUD Europe) pracuje u této společnosti na vývoji vakcín již 14 let. Ve své přednášce se zabýval vzájemnými souvislostmi při působení virů na zvířecí organismus, virů obalených a neobalených, RNA a DNA virů.
Virová partikule, kapsida tvaru hexonu, obsahuje značné množství proteinů a může být obalená nebo neobalená, a může obsahovat DNA nebo RNA.
Viry obalené jsou křehké, reagují na dezinfekci, která je rychle deaktivuje, nehromadí se v prostředí, nejsou nebezpečné, nezamoří kliniku a k přenosu dochází přímým kontaktem. Viry neobalené jsou extrémně rezistentní, nikdy se je nepodaří zlikvidovat dezinfekčními prostředky úplně (parvoviry, caliciviry, adenoviry).
DNA viry jsou charakterizovány stabilitou v prostředí, cílové buňky jsou vždy stejné, např. parvovirus napadá buňky rychle se množící (leukocyty, kardiocyty, enterocyty), herpesvirus tkáně původních ektoblastů (kůže, nervový systém).
RNA mohou snadno mutovat, nejsou stabilní, klinické příznaky bývají extrémně variabilní, u těchto virů existuje mezidruhový přenos, např. virus influenzy, kdy potřebujeme stále nové vakcíny. Patří sem i virus vztekliny, ale část genomu je stabilní a proto se vakcíny nemusí obnovovat.
Štěňata jsou nejvíce ohrožena herpesvirem, parvovirem a virem psinky. Herpes virus je obalený, obsahuje DNA a k infekci dochází přímým kontaktem, není přenosný na jiný druh. Většinou napadá sliznice respiračního a reprodukčního systému a množí se při nízkých teplotách, tj. primárně např. na sliznici nosu (psincový kašel) a genitálií (aborty); nemocnost i mortalita infikovaných štěňat ve věku od prvního do čtrnáctého dne může být významná. Herpesviróza koťat se projevuje respiračními příznaky a v pozdějším věku něž u štěňat, protože je chrání protilátky od kočky. Maternální imunita chránící nově narozená štěňata nemusí být dostatečná; účinnou hladinu protilátek zajišťující ochranu štěňat před časnou infekcí může zajistit vakcinace březí feny. Pokud dojde k infekci, po určitou dobu přetrvávají v těle protilátk; virus může přežívat např. v ggl. trigeminale a při každém oslabení imunitního systému, např. stresu, se opět vrací do sliznic a projeví se klinické příznaky a opětně dojde i k sérokonverzi. U dospělých koček se mohou objevit kožní problémy. Parvovirus je ve vnějším prostředí nejvíce rezistentní, je příčinou úhynu štěňat ve věku dvou až tří měsíců, v poslední době byl zjištěn nový kmen viru v Portoriku a Texasu, který zabíjí štěňata ve věku 5 až 7 měsíců. Virus psinky patří mezi viry obalené, napadá štěňata zpravidla od stáří osmi týdnů. Zdrojem infekce mohou být pozitivní matky, proto je vhodná vakcinace feny pár měsíců před porodem. Nejdůležitější prevencí je hygiena prostředí a rukou (po kontaktu s fenou), proto je doporučeno použití dezinfekčních prostředků a mýdla.
I když jsou některé země považovány za vztekliny prosté, nelze zde výskyt nákazy podcenit (Rusko, Alžír, Maroko). Ověřujte si titry protilátek importovaných zvířat.
Ve druhé polovině své přednášky se autor věnoval imunitnímu systému. V procesu imunitní odpovědi hrají klíčovou roli dendritické buňky (DB), tj. buňky prezentující antigen; jsou všude, kde tělo přichází do kontaktu s vnějším prostředím (kůže, sliznice střeva či nosu aj.) a tam, kde dochází k přechodu nespecifické na specifickou imunitu (paměťové buňky, cytotoxické lymfocyty aj.).
Při infekci se napadené poškozené buňky brání, stimulují imunitní systém, dochází k produkci cytokinů, které vyvolávají aktivní chemotaxi buněk imunitního systému např. makrofágů, DB, neutrofilů, později lymfocytů a ostatních leukocytů; preaktivovány jsou cytotoxické CD8 T (T8) lymfocyty, tvoří se paměťové buňky.
Vzniká specifická imunita, paměťový klon CD4 TH lymfocytů (T4) pro případ dalšího kontaktu s antigenem. CD4 TH lymfocyty jsou často cílovým místem pro replikaci virů napadajících imunitní systém, protože jsou nejdůležitějším mostem přechodu nespecifické imunity ve specifickou.
Respirační trakt koček je ohrožen herpesviry (FHV) a kaliciviry (FCV). FHV je obalený DNA virus. Kalicivirové vakcíny chrání maximálně z 20 až 40 %, výjimkou je podstatně vyšší chráněnost koček proti kaliciviróze po vakcíně Purevax®, obsahující 2 aktuální vakcinační kmeny. FCV – VSD (virulent systemic disease) je onemocnění způsobené kmeny více patogenními pro dospělé kočky a je pro ně typický faciální edém, nekrózy, artritidy, eroze polštářků prstů.
Při vakcinaci koček existuje riziko vzniku postvakcinačního/postinjekčního fibrosarkomu v důsledku použití adjuvantní vakcíny. Firma Merial preferuje u koček kombinaci inaktivovaného kaliciviru (bez adjuvans) a živého atenuovaného kočičího herpesviru, jehož přítomnost stimuluje imunogenicitu zmíněného vakcinačního kaliciviru. Kočky očkované vakcínou Purevax® jsou chráněny proti kaliciviru, herpesviru, chlamydii a panleukopenii za jeden týden po druhé injekci primovakcinace. Délka imunity je nejméně jeden rok, pro panleukopenii 3 roky. Aktuálně přichází na náš trh Purevax® Rabies, unikátní rekombinantní antirabická vakcína pro kočky bez obsahu adjuvans, s délkou imunity 1 rok po první injekci a 3 roky pro každé další následné vakcinace. Jako zdroj zevrubných informací k problematice infekčních onemocnění koček byl přednášejícím doporučen portál www.abcd-vets.org
V závěru odborných sdělení proběhla bohatá diskuse, která musela být z časových důvodů ukončena a dotazovaní obdrželi kontakt na přednášejícího. Zajímavé setkání bylo ukončeno pestrým rautem.
Irena Sekaninová
