Z letošních výsledků pravidelného monitoringu onemocnění včel varroázy vyplývá, že počet včelstev napadených roztočem Varroa destructor, který nákazu způsobuje, v ČR meziročně vzrostl. Zvýšil se jak podíl stanovišť s průměrným počtem roztočů do tří, tak podíl stanovišť s více než třemi roztoči.
Státní veterinární správa (SVS) v této souvislosti upozorňuje včelaře, že na stanovištích s nálezem vyšším než tři roztoči v průměru na jedno včelstvo mají v souladu s platnou Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2020 povinnost nejpozději do 15. dubna provést léčebné ošetření všech včelstev na daném stanovišti. SVS zároveň upozorňuje na změnu v letošních pravidlech pro podzimní ošetření a nový metodický pokyn pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy.
Pro plošné sledování výskytu varroázy je každoročně vyšetřena tzv. zimní měl (spad na dně úlu) z každého stanoviště včel v ČR. Vzorky zimní měli je chovatel povinen odevzdat k vyšetření do 15. února daného roku. Na základě výsledků vyšetření vzorků je stanoveno předjarní léčebné ošetření včelstev. Zatímco loni bylo zcela bez roztoče 33 procent stanovišť, letos je to 22 procent. Naopak, podíl stanovišť s 0 až 3 roztoči vzrostl z 54 na 59 procent a stanovišť s více než 3 roztoči se zvýšil ze 13 na 19 procent. Podrobné informace k výsledkům monitoringu varroázy v posledních čtyřech letech včetně počtu vyšetřených stanovišť jsou k dispozici na webu SVS.
K ošetření je možné použít registrované veterinární léčivé přípravky v souladu s příbalovou informací. Letní ošetření se provádí povinně pouze u kočujících včelstev. Podzimní preventivní ošetření již od letošního roku není chovatelům nařízeno. To ovšem neznamená, že ho již neměli chovatelé provádět. Právě naopak. Správné a včasné zahájení léčby je pro tlumení varroázy zcela rozhodující. Na tuto zásadní změnu v metodice již SVS upozorňovala v tiskové zprávě loni v listopadu.
Používání léčiv by nemělo být nadbytečné, ale účelné, na základě vyhodnocení zdravotního stavu včel na konkrétním stanovišti. Plošné preventivní ošetření totiž neumožňuje sledovat skutečný výskyt nákazy a současně může zvyšovat riziko vzniku rezistence roztoče na jednotlivé antiparazitární přípravky. Ošetření proti varroáze je nutné provádět pouze v indikovaných případech a to na základě pravidelného monitoringu výskytu roztoče, který bude provádět chovatel individuálně na jednotlivých stanovištích. Monitoring a znalost úrovně napadení jednotlivých včelstev roztočem jsou velmi důležité. SVS k tomuto účelu ve spolupráci se externími odborníky vypracovala metodický pokyn, který je přílohou Metodiky.
„Všichni chovatelé by měli sledovat zdravotní stav svých včelstev v průběhu celého roku a nespoléhat jen na výsledek povinného vyšetření po zimě,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Varroázu způsobuje roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Varroáza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny, nedostatečná výživa, působí postupné slábnutí včelstev, které může vést až k jejich úhynu, pokud nejsou chovatelem včas provedena účinná opatření k tlumení varroázy. Trend výskytu původce varroázy na jednotlivých stanovištích i mezi jednotlivými regiony se může výrazně lišit. SVS proto i nadále klade důraz na individuální posouzení nákazové situace na konkrétním stanovišti na základě pravidelně prováděného monitoringu výskytu roztoče chovatelem a na cílené ošetření včelstev v indikovaných případech.*
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
