Vědci z ČZU s kolegy z Akademie věd České republiky a Výzkumným ústavem včelařským v Dole popsali přirozené změny mikroflóry včel, ke kterým dochází v průběhu včelího života. Jejich poznatky, které publikovali ve vědeckém časopisu PLOS ONE, mohou vést k vývoji nového účinného přípravku pro podporu imunity a zdraví včel.
Včely jsou poslední dobou sužovány řadou nemocí. Jejich zdraví je pro náš život přitom zásadní, neboť opylují většinu hlavních světových plodin. Jediná včela má ve svém střevě 50 miliard bakterií a jejich vzájemné zastoupení určuje její zdraví. Vědecké poznání na tomto poli je velmi kusé, zcela chybí informace o tom, které kmeny jsou fyziologicky významné, a nemusí to nutně být ty nejvíce zastoupené. „Nerovnováha mezi mikrobiálními obyvateli trávicího traktu může včely oslabovat, ale tyto vztahy jsou velmi odlišné od savců. Nejde jim tyto bakterie podávat na slepo bez hlubší znalosti a myslet si, že to bude mít příznivý vliv.
Včela dělnice se vyvíjí v buňce plástu z nakladeného vajíčka, mění se na larvu, kuklu a dospělce a celý proces trvá 18 dní. Výzkum přinesl zajímavé zjištění – od prvního dne vývoje v traktu převažují tzv. gammaproteobakterie. Pátý a šestý den ale dojde ke změně a u larvy se prudce zvedne množství laktobacilů. To pak vzápětí poklesne spolu s tím, jak se včela zakuklí a začne se jí přetvářet trávicí trakt na trakt dospělce. V průběhu této změny laktobacily mizí a zůstanou opět gammaproteobakterie, ovšem jen ve velmi malém množství. Poté, co se včela prokouše ven z plástu, během týdne se její trakt osídlí laktobacily a gammaproteobakteriemi v poměru přibližně 1 : 9, a dosáhne početního maxima. Od této chvíle počty bakterií neustále klesají.
Na sklonku svého života je pak dospělá včela téměř bez bakterií. Je tento pokles přirozenou dynamikou nebo negativním jevem, kterému bychom mohli čelit?*
Zdroj: www.czu.cz
