Je tomu opravdu tak. EU opravdu věří, že je Česká republika některých nákaz zvířat prostá, a již schválila i text rozhodnutí Komise, kterým se toto ještě do vstupu EU zveřejní. Jde o uznání, že v ČR byla zdolána a nevyskytují se následující onemocnění: tuberkulóza skotu, brucelóza skotu, enzoootická leukóza skotu, Aujeszkyho choroba prasat a brucelóza ovcí a koz. Navíc pak ještě ČR v dubnu požádá Mezinárodní úřad pro nákazy v Paříži (OIE) o uznání ČR jako země prosté vztekliny. Splní pro to totiž podmínky, že se vzteklina na jejím území dva roky nevyskytla ani u lišek.
Když Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, na sklonku loňského roku opět jednal v Bruselu se zástupci DG SANCO (Generální ředitelství Zdraví a ochrany spotřebitele Evropské komise) o uznání tzv. statutů země prosté některých nemocí zvířat, byl opět ujištěn, že je vše na dobré cestě. Všechny požadované podklady již naše státní veterinární správa do Bruselu předložila a nezbylo než čekat, až slib nabude písemné formy.
To, že je Česká republika uznána za zemi vyjmenovaných nákaz prostou, je podle Josefa Holejšovského nejen významným úspěchem našeho státního veterinárního dozoru i uznáním dobré úrovně našich chovatelů, ale i dokladem naší důsledné a neúnavné veterinární diplomacie a v neposlední řadě i uznáním účinnosti ozdravných programů, které Státní veterinární správa prosazuje.
Úřední jednání, která zástupci Státní veterinární správy v Bruselu absolvovali, ani samotný akt uznání, nic z toho nebylo jednoduché, neboť v řadě členských zemí EU mají s vyjmenovanými nákazami problémy. Uznat dobrou úroveň chovů v kandidátské zemi opravdu nebylo jednoduché zvláště pro některé evropské instituce, které o tom rozhodují. Dokladem toho je i to, že tyto statuty, pokud jde o tbc skotu a brucelózy skotu byly přiznány jen ČR a pokud jde o leukózu skotu a Aujeszkyho chorobu prasat, vedle ČR jen Kypru.
Tento úspěch by měli docenit zejména chovatelé při případném uplatňování svých produktů na společném evropském trhu. Důležité pak je si tyto získané statuty udržet, což znamená pro krajské veterinární správy nadále dobře spolupracovat se soukromými veterinárními lékaři a chovateli a každé podezření na nákazu vyšetřit a do doby vyšetření dotyčný chov v podstatě uzavřít. Chovatelé by si při této příležitosti měli uvědomit, že zvířata nakoupená v členských zemích EU by sice měla splňovat veterinární požadavky, ale i přesto by před jejich zařazením do stáda měli vyčkat na vyšetření úředním, popřípadě soukromým veterinárním lékařem. Ale to je obvyklá praxe, kterou veterinární inspektoři i soukromí veterinární lékaři dobře znají.
Poslední kroky naší veterinární diplomacie byly podle ústředního ředitele SVS ČR, Josefa Holejšovského, cílevědomé a vedené velkou vůlí, proto také byly úspěšné. Měly by ve svém důsledku poctivým zemědělcům i zpracovatelům umožnit úspěšně se účastnit společného evropského obchodu.
