v referenční laboratoři EU ve Weybridge.
V Národní referenční laboratoři ve Velké Británii byla zjištěna aviární influenza u uhynulé kachny a sokola stěhovavého.
V ČR bylo vyšetřeno od počátku roku na ptačí chřipku 356 uhynulých ptáků a 100 kusů uhynulé drůbeže s negativním výsledkem. Pokud by se ptačí chřipka objevila v regionu s velkým počtem drůbeže, znamenalo by to, že se preventivní kroky dotknou více chovů a zvířat. Zároveň by vzniklo riziko vyšších škod při zavlečení nákazy do chovů. V rámci mimořádných veterinárních opatření mají i podnikatelé, kteří tak dosud činit nemuseli, povinnost nahlásit své chovy do centrální evidence. Mapy znázorňující hustotu chovu se podle toho budou aktualizovat. Pokud jde o drobné chovatele, obce musí určit lidi, kteří budou provádět v případě výskytu nákazy sčítání ptáků a drůbeže. Soupis v lokalitě o rozloze několika kilometrů musí být sestaven do dvou dnů. Podle údajů Českého statistického úřadu chovalo loni 28.800 zemědělských podnikatelů a zhruba jeden milion domácností celkem 26,6 milionu kusů drůbeže. Pokud by se v Česku nákaza vyskytla, místně příslušná krajská veterinární správa vymezí území o průměru tři kilometry okolo místa nálezu nakaženého zvířete. V tomto okruhu by se nesměla žádná drůbež chovat venku a přesunovat. Na území o průměru deset kilometrů by se dezinfikovala všechna vozidla, která prostor opouští, a drůbež by se průběžně sledovala a vyšetřovala. Mimořádná opatření by platila do odvolání, než se prokáže, že v oblasti není další výskyt ptačí chřipky. Pokud by se nákaza dostala do chovu, budou všechna zvířata utracena a zlikvidována v nejbližším asanačním podniku. Chovateli, a to i drobnému, by podle veterinárního zákona příslušela náhrada. Také v tomto případě se vymezí tří a desetikilometrové ochranné zóny se zpřísněnými pravidly.
