Usnesení nařizuje ministerstvu zemědělství sjednocení dozoru nad potravinami
Hlavní důvody pro rozsáhlou novelizaci zákona o potravinách jsou tři:
1) zapracovat do české legislativy předpisy podle požadavků Evropské unie
2) reagovat na konkrétní zjištění z potravinářské praxe
3) usnesení vlády, které bylo přijato v souvislosti s metanolovou kauzou
Dozorové úřady ministerstva zemědělství v současnosti kontrolují výrobu potravin a obchod s nimi. Kontrola jídla v restauracích a občerstveních spadá do kompetence hygieniků patřících pod ministerstvo zdravotnictví. Podle návrhu MZe by se veškerá kontrola potravin měla nově sjednotit pod dozorové úřady ministerstva zemědělství až na několik výjimek, jako jsou školní jídelny, nemocnice, věznice či lázeňské domy. Ministerstvo zdravotnictví s tím nesouhlasí. Zdravé prostředí ve zpracování potravin by podle něj i nadále měli zajišťovat hygienici, tedy zdravotníci. Ministerstvo zdravotnictví označuje navrhovanou změnu za nesystémovou a nelogickou. Duplicity v dozoru prý ztíží pozici podnikatelů ve stravování rozdělením ustálené kompetence mezi tři různé orgány. Hlavně však tato novela převádí jednu z nejvíce epidemiologicky rizikových oblastí, v níž je nutné hodnotit zdravotní riziko i zdravotní stav personálu, z rukou zdravotníků do rukou nezdravotnicky vzdělaných inspektorů.
Podle MZe návrh počítá s přechodem 160 odborníků na hygienu potravin z Krajských hygienických stranic do resortu ministerstva zemědělství, pokud budou souhlasit. Podle předkládací zprávy k materiálu má být v rámci změny mezi resorty zároveň přesunuto 114 milionů korun ve prospěch MZe. Návrh nepočítá s navýšením výdajů státního rozpočtu.
Dosavadní sankce při výrobě a prodeji potravin do jednoho milionu korun za prohřešky administrativní povahy má vzrůst na tři miliony korun. Maximální pokuta za nedodržení požadavků jakosti či podmínky uchování se zvyšuje ze současných tří milionů na deset milionů korun. Pro nejtěžší prohřešky zůstává hranice na současných 50 milionech korun. Novela počítá také se zavedením nahlašovací povinnosti pro dovozy vybraných potravin rostlinného původu, ale také naopak se zmírněním legislativy pro malé výrobce potravin a prodej zemědělských komodit ze dvora.
Návrh podle dříve uvedených informací částečně reaguje na změny v evropské legislativě, vychází také ze zkušeností státní správy, potravinářů i spotřebitelů. Novela by měla začít platit od ledna 2014. Některé body na základě nařízení EU mají začít platit od prosince 2014. Přesuny kompetencí mají být platné od ledna 2016.
Nové unijní nařízení mimo jiné zavádí povinnou velikost písma na obalech potravinářských výrobků, na jehož nečitelnost si řada spotřebitelů stěžuje. Má se také rozšířit okruh potravin u nichž musí výrobce povinně značit zemi původu.
Zdroj: www.ctk.cz
