Vláda schválila návrh novely zákona, která umožní prodej státní zemědělské půdy jen občanům členských států Evropské unie a zemí Evropského hospodářského prostoru. Zákaz prodeje půdy cizincům si Česko vyjednalo při vstupu do EU před sedmi lety, tato výjimka přestala platit počátkem května.
Novela má podle MZe také zabezpečit prodej zemědělských pozemků farmářům, kteří na nich již hospodaří. Podmínkou bude, aby plocha pole činila nejméně deset hektarů a zemědělci na ní hospodařili aspoň 36 měsíců. Cílem návrhu je také sjednotit podmínky pro převody zemědělských pozemků na zemědělské podnikatele a zamezit přednostnímu nabývání pozemků osobami, které zemědělskou výrobu neprovozují.
Česko si před vstupem do EU vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou.
Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v České republice, mohli podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde žijí a hospodaří nejméně tři roky. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje.
Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 milionu hektarů, z toho 262.000 hektarů představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z nichž je převoditelných 148.000 hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících nikoli na vlastní, ale na pronajaté půdě. Tento stav je důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století.