J. AUST, E. BAZALA
Genoservis, a. s. Olomouc
Veterinářství 2006;56:376-379.
SOUHRN
Cílem práce bylo posouzení vlivu kvality inseminační dávky na výsledky v reprodukci prasat ve vztahu k použitému konzervačnímu médiu. Bylo prokázáno, že na výsledek v reprodukci prasat má kvalita inseminační dávky podstatný vliv. Výsledky tohoto sledování pak byly konfrontovány s dosaženou březostí a plodností prasnic.
SUMMARY
The aim of this article was to evaluate the quality of insemination dose on the results of pig reproduction to the used conservation medium. It has been proved that the quality of insemination dosage has an essential influence on the result of pig reproduction. The results of this monitoring have been confronted with gained gravidity and fertility in sows.
Úvod
Na úseku rozmnožování prasat dochází dlouhodobě k sezónním, ale i nárazovým poklesům v produkci selat. Tato skutečnost je v praxi dobře známá, ale jednoznačný důkaz na vliv konkrétních ovlivňujících faktorů neexistuje. V odborné literatuře i odborných chovatelských diskusích se uvádí jako příčina sezónní biologický charakter rozmnožovacího procesu prasat. To potvrzují poklesy říjivosti prasnic a prasniček1,2 i kvality spermií v ejakulátech kanců v průběhu léta.3,4 V menším rozsahu dochází nárazově k podobným krátkodobým poklesům i v ostatních obdobích roku. Tyto poklesy se vyskytují u zvířat, které mají dlouhodobě dobrou úroveň reprodukce. V této práci jsme se zaměřili na vliv samčí části – plemenných kanců a na možnosti minimalizace těchto poklesů.
V první fázi bylo provedeno sledování přežitelnosti spermií u 46 ejakulátů plemenných kanců. Ejakuláty byly půleny a ředěny dvěma ředidly za účelem ověření kvality těchto ředidel. U použitých ředidel byly dosažené výsledky v zabřezávání a plodnosti prasnic dány do souvislosti s přežitelností spermií po třech dnech od přípravy inseminačních dávek. Jednoznačně se potvrdilo, že inseminační dávky ze stejného půleného ejakulátu s poklesem přežitelnosti pod 50 % všech spermií, resp. s vyšší přežitelností, ale změněným charakterem a rychlostí pohybu (pomaleji se pohybující a světélkující spermie) významně snižují plodnost prasnic (o 2,66 selete na vrh) a zabřezávání po první inseminaci (o 9,9 %). Ve druhé fázi bylo přikročeno k ověření konzervační účinnosti dvou nejlepších ředidel kančího spermatu dostupných v ČR. Zde se prokázala lepší konzervační účinnost ředidla C (APS+), kdy u 2168 prasat při první inseminací bylo dosaženo lepší březosti o 6,43 % a o 0,17 selete lepší plodnosti oproti ředidlu D (ředidlo s bovinním sérovým albuminem), kdy bylo provedeno 2209 prvních inseminací.
Materiál a metodika
V měsících srpen a září 2003 jsme vybrali dvě kvalitní pětidenní ředidla kančího spermatu, kterými jsme provedli ředění jednotlivých ejakulátů. Postupovali jsme podle přesné srovnávací metody – půlení ejakulátů, jejich naředění oběma ředidly na stejný počet inseminačních dávek ve stejných technologických postupech a obarvením inseminačních dávek dle použitého ředidla pro jejich snadnou identifikaci. Ředění a konzervace jednotlivých ejakulátů byla provedena standardním postupem. Počet spermií v inseminační dávce dosahoval minimálně 2 x 109 aktivních spermií. Poměr ředění respektoval individualitu jednotlivých ejakulátů (objem, koncentraci, aktivitu spermií, procento morfologických změn, rychlost a charakter pohybu spermií po odběru a zejména po předředění ejakulátů) a pohyboval se v rozmezí 1 : 3 – 12. Každý použitý ejakulát odpovídal požadavkům ČSN 467114. Rychlost a charakter pohybu spermií byly stanoveny subjektivně (odhadem) vzhledem k tomu, že při běžném praktickém provozu na inseminační stanici kanců to jinak nelze provádět. Posouzení úrovně motility (aktivita, rychlost a charakter pohybu) spermií bylo prováděno při zvětšení 200x a byl použit mikroskop s fázovým kontrastem. Posouzení morfologické úrovně spermií bylo provedeno při zvětšení 1000x na mikroskopu s fázovým kontrastem po předchozím nabarvení nátěru spermií dle Hancocka. Posouzení morfologické úrovně spermií se provádí v provozu inseminační stanice kanců 1x měsíčně u všech plemeníků plošně. U kanců se zvýšeným procentem morfologicky změněných spermií se vyšetřuje každý ejakulát až do doby jeho návratu do normálu. Následně pak byly provedeny inseminace ve stejných turnusech odstavených prasnic v kapacitním chovu stejnými inseminačními techniky. V laboratoři byla posouzena přežitelnost spermií z jednotlivých půlených ředěných ejakulátů po třech a pěti dnech od naředění. Následným vyhodnocením zabřezávání a plodnosti oprasených prasnic jsme dospěli k výsledkům uvedeným v tabulce 1 a 2.
Na základě dosažených výsledků jsme v roce 2004 opět v měsících srpen a září provedli testaci střídáním ředidel ve 14ti denních intervalech a to použitím dvou jiných vybraných ředidel k výrobě všech inseminačních dávek na ISK Grygov. Zde jsme již půlení ejakulátů nemohli provést vzhledem k velké časové náročnosti při výrobě velkého počtu inseminačních dávek. Použitá testovaná ředidla byla od výrobce deklarovaná na pětidenní (ředidlo C) a sedmidenní (ředidlo D) použití. Zde je však nutno upozornit, že pětidenní (resp. i sedmidenní) ředidla nelze chápat tak, že každý ejakulát, který po odběru a naředění odpovídá kvalitou požadavkům ČSN 467114, lze po dobu udávanou výrobcem používat k inseminaci. U části těchto ejakulátů totiž občas dochází ke zhoršení přežitelnosti již po dvou a více dnech. V letním období se frekvence výskytu zhoršení přežitelnosti podstatně zvyšuje. Je také skutečností, že spermie v některých ejakulátech se chovají rozdílně v různých, kvalitativně naprosto srovnatelných ředidlech. Po oprasení jsme provedli vyhodnocení získaných výsledků, které jsou uvedeny v tabulce 3. Vyhodnocení bylo provedeno v 16 zemědělských podnicích se stabilizovanými výsledky v reprodukci prasnic tak, aby se vyloučily případné negativní vlivy personálu provádějícího inseminaci.
* V přežitelnosti pod 50 % jsou zahrnuty ejakuláty s procentem pohyblivých spermií pod 50 % i ejakuláty, které měly vyšší procento pohyblivých spermií, ale charakter pohybu spermií byl změněn. V praxi se velmi často stává, že se hodnotí procento pohyblivých spermií s pohybem vpřed za hlavičkou bez ohledu na charakter pohybu. To je chybné hodnocení. Přežitelnost kančích spermií je nutné definovat procentem aktivních spermií s přímočarým, resp. mírně kruhovitým rychlým pohybem vpřed za hlavičkou při udržení přirozeného charakteru pohybu, který je dán úhlem výkyvu bičíku.
Čím více se zmenšuje úhel výkyvu bičíku, tím více se zkracuje přežitelnost spermií tj. délka jejich života v pohlavních orgánech prasnice. Rychlost a charakter pohybu spermií určuje momentální funkční úroveň mitochondriální spirály,5 která nepřímo definuje metabolickou aktivitu spermie, a tím i její momentální potenciální oplozovací schopnost.
Diskuse
Testací dvou ředidel, provedenou půlením stejných, k ředění použitých 46 ejakulátů při stejné technologii jejich zpracování a srovnáním dosažených výsledků jak v přežitelnosti spermií, tak i v zabřezávání a plodnosti prasnic byla dokázána lepší konzervační účinnost ředidla A. Při další podrobnější analýze dosažených výsledků v zabřezávání a plodnosti prasnic v návaznosti na úroveň přežitelnosti spermií v jednotlivých ejakulátech bylo jednoznačně konstatováno, že při lepší přežitelnosti spermií po třech dnech od odběru a zpracování ejakulátu dochází nejen částečně ke zlepšení zabřezávání prasnic, ale zejména ke zvyšování plodnosti prasnic. Jednoznačně se potvrdilo, že v těchto případech dává stejný ejakulát rozdílné výsledky v plodnosti prasnic v těch případech dochází-li v jednom ředidle ke změně procenta aktivity, rychlosti, ale zejména charakteru pohybu spermií. Pokles plodnosti se pohyboval o jedno až dvě i více selat v průměru na vrh v neprospěch snížené přežitelnosti dané poloviny ejakulátů nezávisle na použitém ředidle. Pokud byly inseminační dávky z obou půlek ejakulátu kvalitní, březosti a plodnosti byly vysoké a naopak. V závislosti na úrovni poklesu kvality inseminačních dávek v konkrétním ředidle klesala částečně březost, ale zejména plodnost. V takových ejakulátech se vyskytovaly méně početné vrhy. U vysoce kvalitních ejakulátů s přežitelností spermií nad 60 % v inseminačních dávkách po třech dnech od naředění byl výskyt vrhů pod devět selat zcela výjimečný.
Ve druhé fázi testace pomocí nejlepších dostupných ředidel kančího spermatu na trhu v ČR
se potvrdilo, že ředidlo C je v konzervační účinnosti lepší než ředidlo D, což potvrdily i dosažené výsledky v zabřezávání a plodnosti prasnic v nejkritičtějších měsících pro reprodukci prasat (srpen, září). Navíc vzhledem k 2,5 x nižší nákupní ceně ředidla C bylo naše rozhodnutí jednoznačné ve prospěch tohoto ředidla pro provozní používání na našich inseminačních stanicích.
Výsledky potvrdily naši hypotézu, že pokles kvality inseminačních dávek (ejakulátů kanců v přirozené plemenitbě) v letním období velmi významně ovlivňuje jak zabřezávání, tak zejména plodnost prasnic a bude zřejmě podstatně vyšší, než se běžně uvádí. V letním období, ale sporadicky i v průběhu ostatních obdobích roku, lze u většího počtu ejakulátů ihned po odběru pozorovat následující změny:
– zvýšení počtu mrtvých i morfologicky změněných spermií
– změny v rychlosti a charakteru pohybu spermií
– snížení koncentrace spermií
– snížení tolerance spermií vůči procesu ředění
– zhoršení přežitelnosti spermií v uchovávaných vzorcích naředěného a konzervovaného spermatu plemenných kanců
Tyto faktory spolu se zhoršením říjivosti prasnic způsobují sezónní, resp. nárazové propady v zabřezávání i plodnosti prasnic a prasniček. Uvedené změny se mohou objevit náhle i v měsících příznivých pro reprodukci prasat (listopad – duben), a to podle našeho pozorování v návaznosti na určité změny počasí, kdy se zřejmě jedná o meteosenzitivní reakci prasat. U plemenných kanců mají tyto změny vliv i na libido sexualis a na intenzitu boukání odstavených prasnic a mladých prasniček. Negativní změny v oplozovací schopnosti spermií jsou dány biologickým charakterem sezónního vlivu, ale i vlivu náhlých změn počasí na rozmnožovací proces prasat a v inseminaci se dají do značné míry eliminovat:
– selekcí ejakulátů po odběru
– přísným posuzováním ejakulátů v procesu ředění
– nastavením individuálního poměru ředění každého ejakulátu s ohledem na reakci spermií
po předředění v poměru 1 : 2 – 3
– použitím vysoce kvalitního ředidla kančího spermatu, tolerantního zejména vůči spermiím v letním období (ředidlo C, resp. jiné kvalitativně srovnatelné). V laboratorních podmínkách se nejobjektivněji prověří kvalita ředidel jejich testací na méně kvalitních, půlených ejakulátech
– použitím čerstvých inseminačních dávek. Optimální stáří inseminačních dávek i u špičkových ředidel je do 2,5 dnů
– zvýšením počtu oplození schopných spermií oproti normě ČSN 467114 (6) minimálně na dvě miliardy spermií
– mít trvale spolehlivou informaci o úrovni přežitelnosti spermií v době posledního použití inseminačních dávek
– hodnocení přežitelnosti musí být provedeno komplexně v režimu: procento aktivních spermií, rychlost a charakter pohybu. Dle tohoto ukazatele lze až s 95 % jistotou předvídat výsledek zabřezávání a plodnosti.
Závěr
Inseminační dávky (ejakuláty kanců v přirozené plemenitbě) sehrávají v zabřezávání a plodnosti prasnic jednu z rozhodujících rolí. V praxi je velmi těžké dopředu stanovit s vysokou jistotou odhad fertility spermií každého konkrétního ejakulátu. Lze však vysokou odborností personálu realizovat výše uvedené skutečnosti a následně minimalizovat negativní sezónní, resp. nárazový dopad na poklesy ve výrobě selat. Doplní-li se výše uvedená zjištění o realizaci vhodných biologických a chovatelských opatření i u samičí části populace, lze sezónní poklesy ve výrobě selat významně minimalizovat. To potvrzují námi získané výsledky, které byly dosaženy u inseminací prasnic v nejkritičtějších měsících (srpen, září) pro reprodukci prasnic.
Literatura:
1. Xue J. L., Dial G. D., Marsh W. E., Davies P. R. Multiple manifestations of season on reproductive performance of commercial swine. J Am Vet Med Assoc 1994;5(9):1486-9.
2. Hurtgen J. P., Leman A. D. Seasonal influence on the fertility of sows and gilts. J Am
Vet Med Assoc. 1980;10(7):631-5.
3. Smital J., Wolf J., De Sousa L. L., Estimation of genetic parameters of semen
characteristics and reproductive traits in AI boars. Anim Reprod Sci. 2005;3(1-2):119-30.
4. Smital J., De Sousa L. L., Mohsen A. Differences among breeds and manifestation of
heterosis in AI boar sperm output. Anim Reprod Sci 2004;1(1-2):121-30.
5. Věžník Z., Švecová D., Zajícová A., Přinosilová P. Repetitorium spermatologie a
andrologie, metodiky a spermatoanalýzy. VÚVeL Brno 2004;55–56.
6. ČSN 46 7114 – Sperma kance a inseminace v chovu prasat.
Adresa autora:
Ing. Jiří Aust
Genoservis, a. s. Olomouc
J. Jabůrkové 1
779 74 Olomouc
