Tato studie byla součástí většího projektu, jehož cílem bylo zhodnocení kladů a záporů kastrace fen v různém věku. Rozhodnutí o kastraci by mělo být komplexní, protože kastrace může ovlivnit nejenom zdravotní stav fen, ale také jejich pracovní využitelnost.
Současně je ovlivněna celková populace psů snížením počtu vrhů a tak případně nechtěných zvířat. Zvýšené riziko vzniku močové inkontinence (díky inkompetenci sfinkterového mechanismu) je připisováno kastraci (ovariohysterektomii) a to zejména tehdy, je-li kastrace provedena před prvním háráním. Mezi možné mechanismy inkontinence patří snížená hladina endogenního estrogenu, zvýšená hladina gonadotropinu, snížená exprese receptorů gonadotropinu nebo cyklooxygenázy-2, snížené množství hladké svaloviny močového měchýře a močové trubice, změny ve struktuře kolagenu a zkrácení uretry. V nedávné studii mezi veterináři ve Velké Británii bylo zjištěno, že močová inkontinence byla druhou nejčastěji zmiňovanou nevýhodou kastrace fen. Močová inkontinence může vnést dysharmonii až do 10-20 % postižených domácností, kdy se majitelé cítí být frustrováni z úniku moči svého zvířete. Měl by tak být zvažován i možný vliv kastrace na vztah majitel-zvíře. Cílem této studie bylo zhodnotit sílů důkazů o spojení mezi vznikem inkontinence a kastrací u fen.
V rámci této studie bylo provedeno systematické review, kdy byly prohledány databáze PubMed a CAB direct a byly zjištěny články týkající se inkontinence kastrovaných fen. Vyhledávání přineslo 1583 referencí, po vyřazení těch, které nesplňovaly kritéria, jich zůstalo 41. Postupně byly vyřazovány práce, které nebyly původními vědeckými studiemi, dále práce, u kterých nebyla splněna vstupní kritéria, nebo bylo velké riziko zaujatosti. Mezi důvody vyřazení patřila například nejasná charakteristika kontinentních a inkontinentních fen, nebo použití termínu hormonální inkontinence, což mohlo vést k nadhodnocení vztahu mezi kastrací a inkontinencí. Z celkového počtu nakonec zbyly tři studie (Thrusfield et al., 1998, Spain et al., 2004, de Blesser et al., 2011), které splnily vstupní kritéria a pojednávaly o vztahu kastrace a inkontinence u fen.
Pouze Thrusfield et al. porovnávali skupinu kastrovaných a nekastrovaných fen a zjistili, že kastrace byla spojena s přibližně osminásobným zvýšením rizika vzniku močové inkontinence. Dvě britské studie (Thrusfield et al., Blesser et al.) nezjistily žádný vztah mezi věkem při kastraci a vznikem inkontinence. Pouze americká studie (Spain et al., 2004) zjistila lineární vztah mezi věkem při kastraci a vznikem močové inkontinence u fen kastrovaných ve věk od 6 týdnů do 12 měsíců, přičemž každý měsíc, o který je fena při kastraci mladší, znamená vyšší riziko inkontinence. Rozdílné výsledky studií mohou být způsobeny tím, že v britských studiích nebyly feny kastrovány před dosažením věku 4,5 měsíce, kdežto v americké studii byly feny před tímto věkem kastrovány zcela běžně, u některých byla ovariohysterektomie provedena dokonce ve věku šesti týdnů.
Je zde tedy důkaz o vztahu kastrace a inkontinence u fen a také slabý důkaz o vlivu věku, ve kterém je kastrace provedena. Riziko inkontinence se snižuje s tím, jak se zvyšuje věk při kastraci a to až do 12 měsíců věku, kdy už není patrný vliv věku při kastraci na vznik inkontinence. Není žádný přímý důkaz o tom, že by přítomnost nebo nepřítomnost estru před kastrací hrála roli v etiologii močové inkontinence u fen. Tyto informace by měly být zvažovány s dalšími údaji o kladech a záporech kastrace.
Další studie týkající se vztahu mezi močovou inkontinencí a kastrací by se měly zaměřit na další možné faktory, jako je věk, plemeno nebo kupírování ocasu.
Beauvais W, Cardwell JM, Brodbelt DC. The effect of neutering on the risk of urinary incontinence in bitches – a systematic review. J Small Anim Pract 2012; 53: 198-204.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková*
