Bakteriální infekce močového traktu (UTI, urinary tract infection) postihují během života asi 14 % celkové populace psů. Častější jsou u fen. U koček se objevují výjimečně a častěji jsou diagnostikovány u koček starších deseti let.
Cystocentéza je u psů a koček považována za zlatý standard při získávání vzorku moči, a to zejména pro minimalizaci rizika kontaminace vzorku z pohlavních cest a distální části močového traktu. Pro vyloučení falešně pozitivních nebo falešně negativních výsledků se doporučuje okamžitá kultivace vzorku. Optimální metoda by měla omezit růst kontaminujících bakterií a zachovat bakterie patogenní. Bylo dokázáno, že v pokojové teplotě dokážou bakterie ve vzorku moči zdvojnásobit svůj počet během 20 – 45 minut po získání moči. Pokud tedy vzorek nemůže být kultivován ihned, doporučuje se jeho zchlazení. Při transportu do laboratoře však vzorky obvykle chlazeny nejsou a to může vést k chybným výsledkům. Chlazení však může omezit i růst patogenních bakterií, což by mohlo vést k falešně negativním výsledkům. Bylo by tedy vhodné zavést metodu takovou, která by konzervovala moč při pokojové teplotě. V humánní medicíně je kyselina boritá v koncentracích 10 – 20 g/l považována za efektivní konzervant vzorku moči. Působí jako chemický konzervant s antimikrobním účinkem, omezuje růst kontaminujících bakterií a tak snižuje riziko falešně pozitivních výsledků. Konzervace vzorku moči kyselinou boritou byla navržena jako levný a jednoduchý způsob uchovávání vzorku moči před kultivací. Může mít však i vliv na patogenní bakterie a tak vést k falešně negativním výsledkům. Cílem této studie tedy bylo posoudit, zda kyselina boritá přidaná ke vzorkům moči získaných cystocentézou od psů a koček zpřesní výsledky opožděné kultivace moči oproti kultivacím okamžitým.
Do studie byly zařazeny vzorky moči získané cystocentézou od 200 psů a 50 koček, u kterých byla na základě anamnézy a/nebo klinického vyšetření předpokládána přítomnost UTI. Odebraná moč byla rozdělena na tři části: referenční vzorek, který byl umístěn do čisté zkumavky a během jedné hodiny byl kultivován; další část byla umístěna do sterilní zkumavky bez konzervantu a třetí část byla ve zkumavce s přídavkem kyseliny borité (množství kyseliny borité bylo takové, aby bylo dosaženo koncentrace 10 – 20 g/l). Tyto dva díly byly ponechány 7 hodin při pokojové teplotě a poté odeslány do komerční laboratoře, kde byla provedena kultivace. Vzorky byly doručeny do laboratoře druhý den.
Referenční kultivací bylo zjištěno 47 pozitivních vzorků (38 od psů a 9 od koček). U vzorků odesílaných bez kyseliny borité bylo 8 vzorků falešně negativních a 4 vzorky falešně pozitivní, což představuje 82 % senzitivitu a 98 % specificitu. U vzorků konzervovaných kyselinou boritou bylo 12 vzorků falešně negativních a 2 vzorky falešně pozitivní, což znamená 73 % senzitivitu a 99 % specificitu. Korelace mezi odesílanými vzorky byla dobrá.
V této studii došlo sice díky přídavku kyseliny borité k nevýznamnému snížení falešně pozitivních výsledků, ale také k významnému zvýšení výsledků falešně negativních. Falešně negativní výsledky byly způsobeny nespecifickým působením kyseliny borité na patogeny. Falešně pozitivní výsledky byly obdobné u vzorků konzervovaných i nekonzervovaných, což naznačuje, že ke kontaminaci vzorku došlo během počáteční manipulace se vzorkem moči a bakterie se namnožily během transportu. Tato studie neshledala pozitivní vliv přídavku kyseliny borité ke vzorkům moči a doporučuje posílání vzorků moči ve sterilních zkumavkách bez přídavku kyseliny borité.
Rowlands, M., Blackwood, L., Mas A, Cripps, P., Crompton, S., Burrow, R. The effect of boric acid on bacterial culture of canine and feline urine. J Small Anim Pract 2011;52:510-514.
Přeložila MVDr. Simona Králová – Kovaříková
