D. TYDLITÁT,1 A. VINKLER2
1Sevaron poradenství, s.r.o., Brno
2Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Veterinářství 2008;58:514-518.
SOUHRN
D. Tydlitát, A. Vinkler Vliv rozdílných hladin dusíkatých látek v krmivu od 100. dne gravidity na reprodukci prasnic.
V práci byl sledován vliv krmných dávek s obsahem 13 %, 15 %, 18 % a 21 % dusíkatých látek od 100. dne gravidity prasnic do porodu v množství 2,5 kg denně na průběh porodu, počet živě a mrtvě narozených selat, jejich porodní hmotnost, průběh puerperia a laktace, ztráty selat do odstavu, změny tukových rezerv, hladiny progesteronu, 17-β estradiolu a kortizolu v období před porodem, nástup pohlavní aktivity po porodu, výsledky zabřezávání a hladiny progesteronu po odstavu a v období rané gestace. Součástí práce bylo i posouzení počtu celkem a živě narozených selat a jejich porodní hmotnosti v následujících vrzích. V průběhu sledování bylo zjištěno, že krmné dávky s obsahem 13 % a 15 % dusíkatých látek (skupiny A a B) neměly negativní dopad na průběh porodu a puerperia a neměly za následek nadměrné ztráty selat do odstavu. U všech prasnic ve skupině A a B nastala říje do šesti dnů po odstavu a 90 % zabřezlo po 1. inseminaci. Krmné dávky s obsahem 18 % (skupina C) a 21 % (skupina D) dusíkatých látek měly za následek prodloužení délky porodu na 8,62 hodin u skupiny D, zvýšení počtu mrtvě narozených selat na 16,2 % u skupiny C a 19,8 % u skupiny D, zvýšení celkových ztrát ze všech narozených selat do odstavu na 24,86 % u skupiny C a 28,91 % u skupiny D. U 60 % zvířat ve skupině C i D bylo pozorováno zvýšení tělesné teploty, zvýšený výskyt MMA syndromu pak u 50 a 80 %. Říje po odstavu nastoupila v průměru mezi 6. a 7. dnem, míra zabřezávání po první inseminaci byla 80 % (skupina C) a 60 % (skupina D).
SUMMARY
Tydlitát D., Vinkler A. Influence of various concentrations of nitrogenous substances in feed from 100 day of pregnancy on reproduction in sows.
In this study were monitored an influence of feeding doses containing 13 %, 15 %, 18 %, and 21 % of nitrogenous substances administered since100th day of sows gravidity until parturition in amount of 2,5 kg daily on the course of parturition, counts of alive born piglets and stillbirths, their birth weight, course of puerperium and lactation, loss of piglets until weaning, changing of fat reserves of the sows, levels of progesterone, 17-β estradiole and cortisol in the period before parturition, the onset of sexual activity after parturition, the results of gravidity and progesterone levels after weaning and in the early gestation period. Results of considering amounts of all and alive born piglets and their birth weight in next farrowings were mentioned. Feeding doses contained 13 % and 15 % of nitrogenous substances (groups A and B) did not have negative influence on the course of parturition and puerperium, and did not consequent into high loss of piglets until weaning. In group A and B sows estrus appeared till day 6 after weaning and 90 % of animals become gravid after first insemination. Feeding doses contained 18 % (group C) and 21 % (group D) nitrogenous substances consequenced into increasing of the parturition length up to 8,62 hours in group D, increasing the counts of stillbirths up to 16,2 % in group C and 19,8 % in group D, increasing of the complete loss until weaning up to 24,86 % in group C and 28,91 % in group D. In 60 % of animals in groups C and D was observed increasing of the body temperature, the MMA syndrome appeared in 50 % (group C) and 80 % (group D). The average estrus onset was between day 6 and 7 after weaning, the gravidity index after first insemination was 80 % (group C) and 60 % (group D).
Úvod
Výživa prasnic je jedním z důležitých faktorů ovlivňujících jejich zdravotní stav i průběh pohlavních funkcí ve všech fázích reprodukčního cyklu. Názory na nutriční potřeby prasnic v jednotlivých fázích reprodukčního cyklu se liší a zejména v posledním období gravidity se v praktických podmínkách setkáváme s velkými rozdíly v saturaci živin u vysokobřezích prasnic před porodem.
Po přesunu na porodnu bývají prasnice v posledních 14 až 20 dnech krmeny směsí pro kojící prasnice a v řadě případů nebývá množství podávané směsi kontrolováno. Rovněž složení těchto směsí, pokud se týká živin, a to zejména bílkovin a energie, bývá velmi rozdílné. Může vznikat nesoulad mezi nutričními potřebami prasnice a skutečnou saturací živin v podávaných krmivech, který může ovlivnit průběh porodu i celé poporodní období.
Materiál a metodika
Sledování bylo prováděno na farmě, kde je chováno 1000 kusů prasnic, kříženek plemen české bílé ušlechtilé a česká landrace. Pokusy probíhaly koncem března a začátkem dubna. Do pokusu byly zařazeny prasnice ve věku 1,5 až 3 roky (na 2. – 5. vrhu), převedené na porodnu v období od 94. do 100. dne gravidity. Od převedení na porodnu byly prasnice krmeny rozdílnými krmnými dávkami.
Skupina A (n = 27 prasnic) byla od převedení na porodnu krmena kompletní krmnou směsí pro prasnice březí (KPB), která obsahovala 134,24 g dusíkatých látek/kg a 11,87 MJ/kg metabolizovatelné energie pro prasata. Denní příjem v období od převedení na porodnu do porodu byl 335,6 g dusíkatých látek a 29,7 MJ metabolizovatelné energie.
Skupina B (n = 53 prasnic) byla od převedení na porodnu krmena kompletní krmnou směsí pro prasnice kojící (KPK). Tato směs obsahovala 158,21 g dusíkatých látek/kg a 12,54 MJ/kg metabolizovatelné energie pro prasata. Denní příjem dusíkatých látek v období od převedení na porodnu do porodu byl 395,5 g a denní příjem metabolizovatelné energie byl 31,4 MJ.
Skupina C (n = 10) byla od převedení na porodnu krmena krmnou směsí, která obsahovala 179,31 g dusíkatých látek/kg a 15,36 MJ/kg metabolizovatelné energie pro prasata. Denní příjem dusíkatých látek v období od převedení na porodnu do porodu byl 448,3 g a denní příjem metabolizovatelné energie činil 38,4 MJ.
Skupina D (n = 10) byla od převedení na porodnu krmena krmnou směsí, která obsahovala 210,04 g dusíkatých látek/kg a 17,42 MJ/kg metabolizovatelné energie pro prasata. Denní příjem dusíkatých látek v období od převedení na porodnu do porodu byl 525,1 g. Denní příjem metabolizovatelné energie byl 43,6 MJ.
Dávkování krmných směsí bylo u obou skupin prasnic stejné. Po převedení na porodnu 2,5 kg krmné směsi denně, v den porodu bez krmiva a po porodu adlibitní příjem krmné směsi pro kojící prasnice s obsahem 158,2 g dusíkatých látek/kg krmné směsi a 12,54 MJ/kg metabolizovatelné energie.
U všech zvířat byla zaznamenávána délka gravidity, počty všech narozených selat, počty živě a mrtvě narozených selat a průměrné porodní hmotnosti selat. U deseti náhodně vybraných prasnic ze skupiny A a B a u všech prasnic ve skupině C a D byla sledována délka porodu, byly měřeny rektální teploty v den porodu a v následujících pěti dnech byl zaznamenáván výskyt poporodních komplikací, dále byla sledována výška hřbetního tuku (P2) v den naskladnění na porodnu a v den odstavu a byla odebírána krev ve 100., 110. a 114. dni gravidity na zjištění hladiny progesteronu, 17-β estradiolu a kortizolu a 7, 14 a 21 dní po odstavu na stanovení hladiny progesteronu. Po odstavu byl u těchto čtyř skupin o deseti zvířatech sledován nástup říjové aktivity.
U všech zvířat zařazených do pokusu byly stanoveny ztráty selat do odstavu a ve vrzích následujících po pokusu byly zaznamenány počty všech narozených selat, počty živě narozených selat a průměrné porodní hmotnosti selat.
Délka gravidity byla stanovena jako období od poslední inseminace do porodu. Délka porodu (= délka vypuzovacího stadia) byla určena jako interval mezi vypuzením prvního a posledního selete. Za mrtvě narozené sele bylo považováno takové, které po porodu nevykazovalo známky života. Hmotnost selat byla určena vážením celého vrhu po ukončení porodu na mincířové váze.
Tělesná teplota u prasnic se měřila vždy ve stejnou denní dobu a to mezi 10. a 11. hodinou dopolední. Další změny v období puerperia a v laktaci byly denně sledovány pozorováním výtoků z pohlavních orgánů, změn na mléčné žláze, v chování selat a zaznamenáváním úhynů selat u jednotlivých prasnic do založených protokolů.
Měření výšky hřbetního tuku bylo prováděno ultrazvukovým přístrojem Draminski Animal Scanner s 5 Mhz sondou (výrobce Draminski Electronics in Agriculture, Polsko).
Hormonální profil v sérech prasnic byl stanoven testem ELISA podle návodu výrobce.
Získané soubory dat byly statisticky zpracovány T testem pro nezávislé výběry za pomocí softwaru QC Expert.
Výsledky a diskuse
Gravidita je u prasnice poměrně vysoce stabilní etapou reprodukčního cyklu. V našem sledování její délka kolísala mezi 116,00 dnů u skupiny A přes 115,9 dnů ve skupině B až k hodnotám 116,30 dnů u skupiny C a 116,4 dnů u skupiny D. Mezi hodnotami délky gravidity u skupin A, B, C i D nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl a nebyl prokázán vliv rozdílné hladiny dusíkatých látek v krmné dávce v posledních 14 dnech gravidity na její délku. Námi zjištěná délka gravidity se shoduje s literárními údaji.1
V souvislosti se zvyšováním dusíkatých látek v krmné dávce podávaných v posledních 14 dnech gravidity došlo k prodlužování doby porodu. Ve skupině A byla délka porodu nejkratší (4 h 29 min) a postupně se prodlužovala na 5 h 47 min ve skupině B, 6 h 32 min u skupiny C až k 8 h 37 min u skupiny D. U skupiny D, která dostávala nejvyšší hladinu dusíkatých látek, byla délka porodu statisticky významně vyšší než u skupiny A. Jestliže délka porodu ve skupinách A a B byla v rozsahu 2 až 6 hodin udávaných v literatuře,1,2 délka porodu ve skupině C tuto dobu mírně překračovala a ve skupině D byla významně delší. Délka vypuzovacího stadia sice může podle publikovaných údajů3 značně kolísat podle věku prasnice a početnosti vrhu, ale tyto faktory nemohly v daném sledování výsledky ovlivnit. Věkové zastoupení prasnic ve všech skupinách bylo obdobné a rovněž v počtu celkem narozených selat nebyly mezi jednotlivými skupinami žádné velké rozdíly. Ve skupině D byl dokonce průměrný počet všech narozených selat na prasnici nejnižší (10,1 selete). Lze tedy konstatovat, že k prodloužení vypuzovacího stadia došlo pod vlivem krmných dávek s vyšším obsahem dusíkatých látek zkrmovaných od 100. dne gravidity do dne porodu.
V počtu všech narozených selat nejsou mezi jednotlivými skupinami velké rozdíly. Nejvíce selat bylo ve skupině C (10,50 selete), nejméně ve skupině D (10,10 selete). Ve skupině A se narodilo 10,30 selete a ve skupině B 10,20 selete. V počtech všech narozených selat není mezi skupinami statisticky významný rozdíl. Vyrovnané počty celkem narozených selat svědčí o rovnoměrném výběru prasnic do jednotlivých skupin. Rozdíly se projevily v počtech živě a mrtvě narozených selat. Nejvíce živě narozených selat bylo ve skupině A (9,39 selat), kde bylo jen 0,91 mrtvě narozeného selete, tj. 8,8 %. Ve skupině B se živě narodilo v průměru 9,06 selat, mrtvě 1,14 selete, tzn. 11,2 %. Ve skupině C se živě narodilo jen 8,80 selat a počet mrtvě narozených selat stoupl na 1,70 selete (16,2 %) a ve skupině D připadlo na porod v průměru jen 8,10 živě narozeného selete a ztráty představovaly dvě mrtvě narozená selata, což je 19,8 %. Rozdíly v počtu živě narozených selat jsou mezi jednotlivými skupinami na hranici statistické významnosti (p
Průměrná porodní hmotnost kolísala od 1,37 kg ve skupině A, přes 1,42 kg ve skupině B a 1,33 kg ve skupině C k 1,21 kg ve skupině D, kde byla hmotnost selat nejnižší. Průměrné porodní hmotnosti ve skupinách A, B a C byly v publikovaném rozmezí 1,25 – 1,7 kg.6 Průměrná porodní hmotnost ve skupině D byla jen o málo nižší. Zvýšením množství dusíkatých látek v krmivu v poslední fázi gravidity nedošlo ke zvýšení porodní hmotnosti selat, hmotnost selat ve skupinách C a D byla naopak oproti skupinám A a B nižší, rozdíly v hmotnosti mezi skupinami však nebyly statisticky významné. Nejvyšší porodní hmotnost byla ve skupině B. Přestože rozdíly v hmotnosti selat nebyly statisticky významné, byla patrná tendence k nižší hmotnosti selat u prasnic krmených v posledních 14 dnech gravidity krmnou dávkou s vysokým obsahem dusíkatých látek.
Průběh hladin progesteronu v krevním séru prasnic v posledních 14 dnech gravidity a jeho pokles s blížícím se porodem byl v souladu s literárními údaji.1 Mezi jednotlivými skupinami nebyly statisticky významné rozdíly.
Průběh hladin 17-β estradiolu v krevním séru prasnic v posledních 14 dnech gravidity a jejich vzestup v období před porodem byl v podstatě rovněž v souladu s literárními údaji.1 Mezi jednotlivými skupinami nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly.
Hladiny kortizolu vykazovaly stoupající tendenci s blížícím se porodem, což je v souladu s literárními údaji.1,7 Hladiny kortizolu v krevním séru byly vyšší u skupin prasnic s vyšší hladinou dusíkatých látek v krmné dávce v posledních 14 dnech gravidity. Tento rozdíl byl mezi skupinami A, B, C a D na hranici statistické významnosti. Vyšší hladiny kortizolu je možno přičíst stresu, jak uvádí literární údaje,3 který mohl být způsoben vyšší zátěží dusíkatými látkami. Stres se může podílet na prodloužené délce porodu, která se mohla odrazit na zvýšeném počtu mrtvě narozených selat, jejichž počet se zvyšoval u skupin prasnic s vyšší hladinou dusíkatých látek.
Tělesná teplota prasnic v den porodu odpovídala literárním údajům.3 V poporodním období byla situace jiná. Ve skupinách A a B s nižší hladinou dusíkatých látek (13 a 15 %) došlo sice ve třech případech ke zvýšení tělesné teploty na 39,5 °C a jednou na 39,6 °C, ale toto zvýšení bylo jednodenní. Ve skupinách C a D s vyššími hladinami dusíkatých látek (18 a 21 %) byla situace výrazně horší. V každé z těchto skupin došlo ke zvýšení tělesné teploty nad 39,6 °C u šesti z deseti zvířat, přičemž u tří prasnic ve skupině C a u čtyř ve skupině D se dokonce jednalo o zvýšení nad 40,0 °C. Tento stav trval delší dobu a vyžadoval antibiotickou terapii.
U pěti prasnic ze skupiny C a osmi prasnic ze skupiny D byl diagnostikován MMA syndrom (mastitis, metritis, agalactia), což je signifikantně vyšší počet postižených prasnic než ve skupině A a B, ve kterých nebyl u žádné z prasnic MMA syndrom diagnostikován. Počet prasnic s MMA syndromem ve skupině C a D se neshoduje s počtem prasnic v těchto skupinách, u kterých byla teplota vyšší než 39,6 °C. Z šesti prasnic s teplotou nad 39,6 °C ve skupině C bylo pouze pět postiženo MMA syndromem. Ve skupině D bylo MMA syndromem postiženo osm prasnic a jen u šesti byla teplota vyšší než 39,6 °C. Výskyt MMA syndromu v souvislosti s vyšším příjmem proteinu v krmné dávce byl publikován.8 V tomto směru se naše výsledky shodují a upřesňují kritickou hladinu proteinu v krmné dávce ve vztahu ke vzniku MMA syndromu.
Mortalita selat v období laktace činila ve skupině A 7,99 %, u skupiny B to bylo 7,73 %, u skupiny C se mortalita zvýšila na 10,34 % a ve skupině D činila mortalita 11,36 %. Rozdíly v mortalitě u skupin C a D byly vůči skupinám A a B na hranici statistické významnosti (p
Výše celkových ztrát od narození do odstavu je dána počtem mrtvě narozených selat a ztrátami v laktaci. U skupiny A byla celková ztráta 16,12 % ze všech narozených selat, u skupiny B 18,04 %, u skupiny C ztráty byly již 24,86 % a u skupiny D celkové ztráty dosáhly 28,91 % ze všech narozených selat. Ztráty u skupin C a D jsou vůči skupinám A a B statisticky významné (p
Ve změně výšky hřbetního tuku v průběhu laktace byly mezi skupinami prasnic rozdíly. K nejvyššímu snížení o 5,7 mm došlo u skupiny A, u skupiny B o 1,6 mm, skupiny C 0,7 mm a k nejmenšímu úbytku 0,1 mm došlo u skupiny D. Rozdíly hodnot mezi skupinami A, B a C, D byly na hranici statistické významnosti. Trend zmenšování úbytku hřbetního tuku v laktaci v souvislosti se zvýšeným příjmem dusíkatých látek a energie je v souladu s literárními údaji.11 Tyto změny neměly vliv na nástup říje po odstavu.
U všech sledovaných prasnic ve všech skupinách se po odstavu říje projevila. V době nástupu říje po odstavu nebyl mezi skupinami prasnic A, B, C a D statisticky významný rozdíl. Tato doba se pohybovala mezi 5,7 a 6,2 dne, což je v souladu s literárními údaji.12-14
Hladiny progesteronu v období po odstavu byly nižší u prasnic s vyšší hladinou dusíkatých látek v krmné dávce v posledních 14 dnech gravidity. Rozdíly mezi skupinami se pohybovaly na hranici statistické významnosti, rozdíl v hladině progesteronu v krevním séru 14. dní po odstavu mezi skupinami A a D byl statisticky významný. Nižší hladiny progesteronu mohou naznačovat, že vyšší podíl dusíkatých látek ve skupinách C a D v době před porodem měl vliv na průběh říje, a že u části prasnic mohla být narušena ovulace i funkčnost žlutého tělíska. To mohlo být znakem méně kvalitní říje s menším množstvím ovulací. Důsledkem pak mohlo být statisticky významně nižší zabřezávání po první inseminaci zjištěné u skupin C a zejména D oproti skupinám A a B. Prasnice, které po první inseminaci nezabřezly byly opakovaně inseminovány v následující říji. Celková míra zabřezávání po první i druhé inseminaci se mezi skupinami významně nelišila. Druhá říje byla již dostatečně kvalitní, neboť v následujících vrzích nebyl mezi skupinami prasnic A, B, C a D statisticky významný rozdíl v počtu všech narozených selat, živě narozených selat a jejich porodní hmotnosti. Vliv rozdílných hladin dusíkatých látek v krmné dávce od 100. dne gravidity do porodu se na následující vrhy prasnic neprojevil.
Závěr
Při sledování vlivu krmných dávek s obsahem 13 %, 15 %, 18 % a 21 % dusíkatých látek od 100. dne gravidity prasnic do porodu bylo zjištěno, že:
1. Délka gravidity nebyla ovlivněna.
2. Délka porodu (vypuzovacího stadia) se prodlužovala se zvyšujícím se podílem dusíkatých látek ze 4 h 29 min v první skupině přes 5 h 47 min ve druhé skupině, 6 h 32 min ve třetí skupině až na 8 h 37 min ve čtvrté skupině. Rozdíl mezi první a čtvrtou skupinou byl statisticky významný (p
3. S prodlužující se délkou porodu klesal počet živě narozených selat a stoupal počet mrtvě narozených selat z 0,9 selete (8,8 %) v první skupině přes 1,1 a 1,7 selete ve druhé a třetí skupině až na 2,0 selata (19,8 %) ve čtvrté skupině. Rozdíl mezi prvními dvěma skupinami byl nevýznamný, rozdíl třetí a čtvrté skupiny vůči prvním dvěma byl statisticky významný (p
4. Hladiny progesteronu a 17-β estradiolu v krevním séru prasnic v posledních 14 dnech gravidity nevykazovaly mezi skupinami statisticky významné rozdíly. V hladinách kortizolu v krevním séru prasnic v posledních 14 dnech gravidity byly mezi všemi skupinami rozdíly na hranici statistické významnosti, přičemž byl zaznamenán trend zvyšování hladin kortizolu se zvyšujícím se obsahem dusíkatých látek v krmné dávce od 100. dne gravidity do porodu.
5. Množství celkových ztrát ze všech narozených selat do odstavu se pohybovalo od 16,12 % v první skupině přes 18,04 % a 24,86 % ve druhé a třetí skupině až na 28,91 % ve čtvrté skupině. Rozdíl mezi prvními dvěma skupinami byl nevýznamný rozdíl třetí a čtvrté skupiny vůči prvním dvěma byl statisticky významný (p
6. Počty prasnic, které během pěti dní po porodu dosáhly rektální teploty v rozmezí 39,5°C – 40,0 °C a prasnic, které během pěti dní po porodu dosáhly teploty vyšší než 40,0 °C byl ve třetí a čtvrté skupině významně vyšší než v první a druhé skupině.
7. Výskyt klinických příznaků MMA syndromu byl v první skupině u 0 % prasnic, ve druhé skupině u 0 % prasnic ve třetí u 50 % prasnic a ve čtvrté u 80 % prasnic.
8. Úbytek hřbetního tuku od 100. dne gravidity do odstavu byl v první skupině 5,7 mm, ve druhé 1,6 mm, ve třetí 0,7 mm a ve čtvrté skupině 0,1 mm. Tyto rozdíly byly na hranici statistické významnosti.
9. Hladiny progesteronu v krevním séru prasnic 7, 14 a 21 dní po odstavu vykazovaly rozdíly na hranici statistické významnosti, přičemž byl zaznamenán trend snižování hladin progesteronu se zvyšujícím se obsahem dusíkatých látek v krmné dávce od 100. dne gravidity do porodu. Rozdíl mezi hladinami progesteronu 14 dní po odstavu mezi první a čtvrtou skupinou byl statisticky významný (p
10. Ve všech skupinách se u všech prasnic projevila říje v průměru za 5,7 dne (ve skupině A) až za 6,2 dne (ve skupině D). V době nástupu říje po odstavu nebyly zjištěny mezi jednotlivými skupinami statisticky významné rozdíly.
11. Po první inseminaci zabřezlo v první a druhé skupině (A a B) 90 % prasnic, ve třetí skupině (C) 80 % a ve čtvrté skupině (D) 60 % z inseminovaných prasnic.
12. V počtech všech a živě narozených selat v následujících vrzích a v jejich porodní hmotnosti nebyly mezi jednotlivými skupinami statisticky významné rozdíly.
Práce byla zpracována s podporou VZ 6215712403.
Literatura
1. Kudláč, E., Elečko J. a kol.Veterinární porodnictví a gynekologie. SZN, Praha, 1987:572.
2. Noakes, D. Pregnancy and Parturition. In: Noakes, D., Parkinson, T. J., England, G. C. W. Arthur´s Veterinary Reproduction and Obstetrics. WB Saunders; Philadelphia, 2001:27-189.
3. Kozumplík, J., Kudláč, E. Reprodukce prasat ve velkochovech. SZN; Praha, 1980:296.
4. Cutler, R. S. a kol. Preweaning mortality. In: Straw, B. E. a kol. Diseases of swine. Iowa State University Press; Ames, Iowa, 1999:990.
5. Bilkei-Papp, G., Papp, G. B. Perinatal losses-genereal conditions of sows. III. Experiences obtained with prednisolone pretreatment. Magyar Allat Lapja, 1994;49: 680-683.
6. Zeman, L. Výživa a krmení prasat. In: Pulkrábek J, a kol. Chov prasat. Profi Press; Praha, 2005:110-112.
7. Wood, C. E. Control of parturition in ruminants. J Reprod Fertil Suppl 54, 1999;115-26.
8. Sandstedt, H., Sjorgen, U. Forebyggande atgärder vid hog frekvens av MMA i suggbesättningar. Sv. Vet. Tidn. 1982;34:487-490.
9. Matoušek, V., Kernerová, N. Tvarové a užitkové vlastnosti prasat. In: Pulkrábek, J. a kol. Chov prasat. Praha; Profi Press, 2005:27.
10. Čeřovský, J. Reprodukce prasat. In: Pulkrábek J. a kol. Chov prasat. Praha; Profi Press, 2005:85.
11. Aherne, F. X., Williams, I. H. Nutrition for optimizing breeding herd performance. Vet Clin North Am Food Anim Pract 1992;8:589-608.
12. Svajgr, A. L., Hays, V. W., Cromwell, G. L., Dutt, R. H. Effect of lactation duration on reproductive performance of sows. J Anim Sci 1974;38:100-105.
13. Čech, S. Porod u prasnice. In: Doležel, R., Kudláč, E. a kol. Veterinární porodnictví. Brno; Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2000:43.
14. Kudláč, E. Biologické a chovatelské aspekty úspěšné reprodukce prasat. In: Sborník přednášek odborného semináře CPVS. Hradec Králové 2005:25-27.
Adresa autora:
MVDr. David Tydlitát, Ph.D.
SEVARON PORADENSTVÍ, s.r.o.
Palackého 163a
621 00 Brno
email: david@sevaron.cz
