Několik vět přidá i Státní veterinární správa: Zkušení chovatelé hospodářských, domácích a zájmových zvířat dobře vědí, že v extrémních vedrech zejména je třeba zvířatům zajistit pití a stín. Letos se zdá, že tyto velmi teplé dny nebudou posledními.
Lze tedy připomenout chovatelům, že je nanejvýš vhodné kontrolovat zdroje vody, rozvody vody, napáječky, prověřit, zda mají zvířata na pastvě možnost se uchýlit do stínu. V předpisech není výslovně napsáno, že musejí mít přístřešky, ale možnost chránit se před povětrnostními vlivy. Z tohoto pohledu je vhodné plánovat místa pastvy. U zvířat ustájených, zejména drůbeže a prasat v halách, je potřeba kontrolovat záložní zdroje energie pro případ vypadnutí proudu. Instalovaný alarm by měl mít jiný zdroj, ne jen proud ze sítě. Problémy mohou nastat v bouřkách, a pak je třeba rychle zajistit účinnou ventilaci, a v chovech dojnic například zajistit dojení, ale také chlazení mléka.
I zpracovatelské závody mohou mít problémy s chlazením, zejména při výpadku, i zde je třeba mít záložní zdroje energie.
Inspektoři krajských veterinárních správ se při kontrolách na tyto skutečnosti zaměřují jak u chovatelů, tak u zpracovatelů.
Nelze ovšem zapomínat ani na domácí zvířata, domácí drůbež, psy, kočky, doma chované exotické ptactvo, terarijní a akvarijní živočichy. Dostatek nápoje, čerstvé vody, která musí být stále k dispozici, a hlavně možnost úkrytu a větrání. Jakmile je například klec s ptáčkem blízko okna, hrozí přehřátí. A akvárium, terárium? To je podobné.
Pokud lidé venčí psy, dobře vědí, že nejlepší to je za ranního chladu a v podvečeru. Vždy je třeba volit cestu stínem a ne po rozpálených cestách. V případě přehřátí chladit tlapky, podat odraženou vodu a do stínu. U lidí je to stejné, i když se tlapkám říká ruce a nohy.*
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
