Králová-Kovaříková S.: Vyšetření moči psa a kočky v klinické praxi. Brno; nakladatelství B-V-M 2014:106. První vyd. ISBN 978-80-905468-2-0.
Publikace nabízí v přehledné formě kompletní informace o vyšetření moči začínajícím veterinárním lékařům, hlubším proniknutím do problematiky však přináší poznatky i zkušenějším praktikům.
Autorkou knihy je MVDr. Simona Králová-Kovaříková, Ph.D., zkušená veterinární lékařka s několikaletou praxí na interním oddělení Kliniky malých zvířat FVL VFU v Brně. Lektorem je MVDr. Jaroslav Kučera, CSc., autor knihy Nefrologie a urologie psa a kočky. Hlavním tématem autorčiny monografie je, jak název napovídá, vyšetření moči psů a koček v ambulanci. Kniha obsahuje konkrétní návody a postupy, jak správně moč zvířeti odebrat, vzorek analyzovat a získané výsledky interpretovat. Je koncipována tak, aby plnila roli nepostradatelné příručky každého klinika zabývajícího se medicínou psů a koček. Svým srozumitelným a logickým uspořádáním patří mezi studijní materiály pro pregraduální i postgraduální studenty veterinární medicíny. Bude také přínosem pro pracovníky veterinárních klinických laboratoří.
První vydání této knihy o rozsahu 106 číslovaných stran je členěno do 10 kapitol včetně úvodu a přehledu literatury. Na začátku knihy je předmluva autorky. Publikace obsahuje seznam použitých zkratek, 93 obrázků v podobě zdařilých fotografií a 24 přehledných tabulek. Kniha je pevně vázaná. Odborný text začíná od druhé kapitoly a jednotlivé oddíly knihy reflektují logickou posloupnost vyšetření moči.
První kapitolou knihy je Úvod, ve kterém autorka poukazuje na nezbytnost rozboru moči u pacientů s podezřením na onemocnění močového traktu a zmiňuje přínos této analýzy pro diagnostiku abnormalit mimo močové ústrojí. V současné veterinární medicíně se vyšetření moči doporučuje u všech pacientů, u kterých se provádí hematologický a biochemický rozbor krve. Je také součástí prvotního hodnocení pacienta. V některých případech je dokonce citlivější než vyšetření krve.
Vyšetření moči v ambulanci trvá zhruba 10 minut, z dražšího vybavení potřebuje lékař refraktometr, odstředivku a mikroskop. Toto levné vyšetření může v některých případech stanovit i diagnózu, v každém případě však umožní posun v diagnostickém plánu. Ve 2. kapitole Odběr vzorku moči autorka diskutuje způsoby jejího získání, výhody a nevýhody jednotlivých metod. V této kapitole je uveden přesný postup, jak odběr moči provést a výsledky interpretovat s ohledem na zvolenou metodu.
Ve 3. kapitole Preanalytická fáze autorka objasňuje rozdíly v použití ranní a čerstvě vytvořené moči. Zabývá se možnostmi uchovávání vzorků a zmiňuje faktory, které mohou naměřené parametry ovlivnit. Fyzikální vyšetření je název 4. kapitoly zabývající se barvou, průhledností, zákalem a také zápachem moči. V textu čtenář nalezne odpověď na otázky např. jak odlišit přítomnost erytrocytů od pigmentů či hemoglobinurii od myoglobinurie. Hustotě a osmolalitě moči je věnována 5. kapitola, která mimo jiné ukazuje, jaký zvolit refraktometr pro měření hustoty moči a jak postupovat u hodně koncentrovaných vzorků, jejichž hustota přesáhne stupnici refraktometru. V 6. kapitole Chemické vlastnosti moči se autorka věnuje běžně hodnoceným parametrům v moči, jako jsou pH, bílkovina, glukóza apod., ale také v praxi zatím méně často prováděnému testu na stanovení mikroalbuminurie, kterým je možno zachytit poškození glomerulů již v počátečních fázích, a tak včas zahájit renoprotektivní opatření. V knize je přesný návod, jak zjistit a interpretovat poměr proteinu ku kreatininu v moči, který je považován za zlatý standard pro hodnocení proteinurie. Téměř padesát stran textu je věnováno 7. kapitole Mikroskopické vyšetření močového sedimentu. Opět je zde uveden přesný postup, jak krok za krokem připravit vzorek pro toto vyšetření. Jednotlivé podkapitoly se detailně věnují interpretaci nálezů erytrocytů, leukocytů, epitelií, mikroorganismů (bakterií, kvasinek, plísní, parazitů), válců, krystalů a tukových kapének. Vzorek moči může být také kontaminován např. pylovými či škrobovými zrny a také tyto nálezy jsou v knize popsány a fotograficky i zdokumentovány. V 8. kapitole Kultivace moči je rozebrán tento zlatý standard v diagnostice bakteriálních infekcí močového traktu. Autorka ukazuje, jak interpretovat kvantitativní kultivaci, která je vždy nutná při kultivaci moči získané spontánní mikcí k odlišení infekce od kontaminace. Kapitola je také věnována použití kultivačních médií v ordinaci a interpretaci takto získaných výsledků. Další možnosti vyšetření je název 9. kapitoly, ve které je postup výpočtu frakční exkrece elektrolytů, jenž se využívá pro diagnostiku tubulárních dysfunkcí. Jako časný indikátor poškození ledvin může sloužit stanovení aktivity enzymů v moči. Míra zvýšení aktivity alkalické fosfatázy v moči odliší akutní a chronické poškození ledvin. V 10. kapitole je seznam použité literatury.
Autorka se neomezuje jen na konstatování faktů, ale v souvislostech vysvětluje principy jednotlivých metod, jejich limity a příčiny falešně pozitivních či falešně negativních výsledků. Práce obsahuje přehledné barevně odlišené tabulky, kreslená schémata, zdařilé ilustrační fotografie, které vhodně doplňují text a pomáhají jej správně interpretovat. Zvlášť kvalitní obrazovou dokumentaci představují fotografie nálezů močového sedimentu, jak je vyšetřující lékař může vidět pod mikroskopem. Velice užitečnou praktickou pomůckou je protokol vyšetření moči, který je možno převzít a ihned použít pro svou potřebu v ordinaci. Kniha poskytuje ucelený návod na vyšetření moči psa a kočky ve veterinární ambulanci, díky přehlednosti umožňuje rychlou orientaci v textu a stává se tak praktickou příručkou veterinárního lékaře malých zvířat.*
MVDr. Petra Malátková
