Z letošních výsledků pravidelného monitoringu varroózy vyplývá, že se ve srovnání s loňským rokem zvýšil výskyt původce této nákazy, roztoče Varroa destructor. Snížil se podíl stanovišť zcela bez přítomnosti roztočů. Zároveň vzrostlo procento stanovišť s průměrným počtem roztočů nad 3. Státní veterinární správa (SVS) v této souvislosti upozorňuje včelaře, že na stanovištích s nálezem vyšším než tři roztoči v průměru na jedno včelstvo, mají v souladu s platnou Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2022 povinnost nejpozději do 15. dubna provést léčebné ošetření všech včelstev na daném stanovišti.
Pro plošné sledování výskytu varroázy je každoročně vyšetřena tzv. zimní měl (spad na dně úlu) z každého stanoviště včel v ČR. Vzorky zimní měli je chovatel povinen odevzdat k vyšetření do 15. února daného roku. Na základě výsledků vyšetření vzorků je stanoveno předjarní léčebné ošetření včelstev. Zatímco loni bylo zcela bez roztoče zhruba 28 procent stanovišť, letos je to 22 procent. Naopak, podíl stanovišť s 0–3 roztoči se mírně zvýšil z 57,3 na 59,6 procenta a podíl stanovišť s více než 3 roztoči také vzrostl z 14,4 na 18,4 procenta.
Pro následné období je chovateli stanovena povinnost sledování nákazy a ošetření všech zamořených včelstev registrovanými veterinárními léčivými přípravky v souladu s příbalovou informací za účelem ochrany dlouhověké generace včel před poškozením.
Ošetření včelstev proti varroóze je vhodné provádět podle pravidel stanovených v Metodickém pokynu SVS pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroózy. „Povinností chovatelů je sledovat zdravotní stav včel v průběhu celého roku a na základě jeho vyhodnocení včelstva případně cíleně léčit,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Varroózu způsobuje roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Roztoč nabodává kutikulu plodu a dospělých včel a poškozuje tukové těleso včel. Tím ochuzuje včely o živiny, způsobuje oslabení imunitního systému. Varroóza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny, nedostatečná výživa, působí postupné slábnutí včelstev, které může vést až k jejich úhynu, pokud nejsou chovatelem včas provedena účinná opatření k tlumení varroózy. Trend výskytu původce varroózy na jednotlivých stanovištích i mezi jednotlivými regiony se může výrazně lišit. SVS proto i nadále klade důraz na individuální posouzení nákazové situace na konkrétním stanovišti na základě pravidelně prováděného monitoringu výskytu roztoče chovatelem a na cílené ošetření včelstev v indikovaných případech.*
Podrobné informace k problematice varroózy a výsledkům jejího monitoringu v posledních letech jsou k dispozici na webu SVS.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
