K. NOVÁKOVÁ,1 B. KOUDELA2
1Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
2Fakulta vterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Veterinářství 2006;56:20-23
SOUHRN
Nováková K., Koudela B. Výskyt rezistence na anthelmintika v chovech koní na Moravě. Veterinářství 2006;56:20-23.
Byla sledována učinnost anthelmintik proti střevním hlísticím v sedmi chovech koní na Moravě. Účinnost anthelmintik byla testována pomocí testu redukce počtu vajíček v trusu (FECRT – faecal egg count reduction test) a testu líhnutí vajíček EHA (EHA – egg hatch assay). Testem FECRT byla zjitěna rezistence na benzimidazolová anthelmintika (fenbendazol; 7,5 mg/kg ž. hm.) ve čtyřech sledovaných chovech. Účinnost fenbendazolu se v těchto chovech pohybovala od 48,2 % do 78,4 %. Rezistence bylo potvrzena testem EHA. Naproti tomu byla prokázána vysoková účinnost anthelmintik ze skupin tetrahydropyrimidiny (pyrantel tartát; 12,5 mg/kg ž. hm.) a makrocyklických laktonů (ivermektin; 0,2 mg/kg ž. hm.).
SUMMARY
Nováková K., Koudela B. Occurrence of resistance to anthelmintics in horse breeds in the Moravian Region. Veterinářství 2006;56:20-23.
A study was conducted to determine the efficacy of anthelmintics in seven horse farms in the Moravian part of the Czech Republic. Efficacy was tested by the faecal egg count reduction test (FECRT) with fenbendazole (7,5 mg/kg), pyrantel tartrate (12,5 mg/kg ) and ivermectin (0,2 mg/kg). Two weeks after treatment, FECRT values indicated resistance to benzimidazoles on four farms. Efficacies of fenbendazole ranged between 48,2 % and 78,4 %. The results of the FECR carried out and interpreted according to the World Association for the Advancement of Veterinary Parasitology (WAAVP) recommendations do not provided evidence of resistances to pyrantel tartrate and ivermectin, on the all farms where the occurrence of resistanceto was examined. An egg hatch test (EHA) was also used to measure the sensitivity of eggs and larvae in vitro to benzimidazoles.
V minulosti byl velmi závažným parazitologickým problémem výskyt velkých strongylidů u koní. Tito helminti způsobují svou migrací krevními cévami a parenterálními orgány těžké tromboembolické koliky, ruptury aorty a při atypickém usídlení v organismu i příznaky pohybových a nervových poruch vedoucích až k úhynu zvířete. Cílenou a pravidelnou aplikací anthelmintik byl tento problém téměř odstraněn, avšak vedlo to ke zvýšení významu malých strongylidů.1
Malí strongylidé byli v minulosti považováni za málo patogenní endoparazity, kteří jsou koňmi tolerováni. V důsledku jejich rezistence na anthelmintika se však stále častěji setkáváme s klinickými projevy způsobených jejich infekcí. Infikovaní koně nejsou zbaveni vývojových stadií a při vzrůstajícím počtu encystovaných larev ve sliznici střeva a jejich cyklickém vycestování do lumen dochází k významným poškozením zažívacího systému, což může vést ke vzniku kolikového onemocnění, zhoršení zdravotního stavu a imunity nebo až k úhynu zvířete.1,2
Rezistence na anthelmintika je definována jako existence více jedinců v rámci populace helmintů, kteří jsou schopni snášet terapeutickou dávku léčiva ve srovnání s citlivou populací stejného druhu parazita.2 V minulém století byl velmi omezen výběr vhodných anthelmintik používaných u koní na území České republiky, většina dostupných léčiv podle obsahu účinné látky patřila mezi benzimidazoly (Mebenvet gran. 10%, mebendazol). Výskyt rezistence malých strongylidů na benzimidazolová anthelmintika byl v České republice potvrzen již celkem ve 12 chovech koní.3,4 Cílem této práce bylo navázat na předchozí výsledky a posoudit výskyt rezistence na anthelmintika ve vybraných chovech koní na Moravě.
Materiál a metodika
Od února roku 2002 do listopadu roku 2003 byla sledována rezistence na anthelmintika celkem v sedmi chovech koní na Moravě, ze kterých bylo pět ve Zlínském kraji (chovy 1 – 5) a dva v Jihomoravském kraji (chovy 6 a 7). Koně ve vybraných chovech byli využíváni ke sportu, rekreaci nebo k chovu. Zvířata byla chována stájovým způsobem v kombinaci s venkovními výběhy. Pro vlastní šetření byla vybrána pouze zvířata, která nebyla nejméně 10 – 12 týdnů před sledováním ošetřena anthelmintikem. Jednalo se o koně starší 13 měsíců a ve sledovaných chovech bylo ustájeno minimálně 12 zvířat (chov 5).
V chovu 1 byli zastoupeni koně plemene anglický plnokrevník (A1/1), dále zde byli ustájeni koně plemene český teplokrevník (ČT) a chladnokrevní koně. Chovným klisnám bylo aplikováno anthelmintikum vždy 1x ročně a hříbatům do věku 12 měsíců pravidelně po 60 dnech. Vždy bylo použito benzimidazolové anthelmintikum (fenbendazol) bez obměny po dobu čtyř let.
V chovu 2 byli ustájeni pouze dostihoví koně. Benzimidazolové anthelmintikum (fenbendazol) zde bylo podáváno 2 – 3x ročně po dobu 3 – 4 let.
V chovu 3 byli zastoupeni pouze koně plemene anglický plnokrevník (A1/1). V minulosti byla k odčervení hojně používána benzimidazolová anthelmintika. Všem zvířatům v chovu byla pravidelně vždy po 60 dnech podávána benzimidazolová anthelmintika, po kterých následovaly dvě aplikace ivermektinu a dávka pyrantel tartrátu.
Chov 4 byl zaměřen na klusácké koně a dehelmitizace se zde prováděla 4x ročně avermektiny (ivermektin) u všech koní v chovu a také u nově příchozích koní.
V chovu 5 byli zastoupeni koně plemene anglický plnokrevník (A1/1), dále zde byli ustájeni koně plemene český teplokrevník (ČT). Benzimidazolová anthelmintika byla podávána koním v tomto chovu 2x ročně po dobu tří let, několikrát byly použity avermektiny (ivermektin).
Chov 6 byl zaměřen na dostihové koně. Také zde bylo opakovaně aplikováno benzimidazolové anthelmintikum (fenbendazol) 2 – 3x ročně po dobu 3 – 4 let.
V chovu 7 byli ustájeni teplokrevní koně pro parkurové skákání. Dehelmintizace tetrahydropyrimidiny (pyrantel tartrát) se zde prováděla 2x ročně bez obměny po dobu čtyř let.
Individuální vzorky trusu koní ve vybraných chovech byly odebrány bezprostředně po defekaci, popřípadě byly odebírány rektálně. Vzorky trusu byly do vyšetření uloženy při cladničkové teplotě a do 24 hodin po odběru byly vyšetřeny. Koprologické vyšetření zahrnovalo určení jednotlivých druhů parazitů na základě morfologie vajíček a kvantitativní vyšetření modifikovanou metodou dle McMastera,5,6 jejíž výsledkem bylo stanovení počtu vajíček malých strongylidů v gramu trusu (EPG). Taxonomická determinace vajíček hlístic v trusu sledovaných koní byla provedena na základě morfologie larev L3 získaných z koprokultur podle diferenciačních klíčů na základě morfologických kritérií.7
Pro vlastní stanovení rezistence na anthelmintika byl použit test redukce počtu vajíček v trusu (FECRT – faecal egg count reduction test) a test líhnutí vajíček EHA (EHA – egg hatch assay).5 V jednotlivých chovech koní byly testovány metodou FECRT anthelmintika, která byla v minulém období dlouhodobě používána v jednotlivých chovech. Testování rezistence bylo zaměřeno na:
- fenbendazol – Panacur 10% suspenze (Intervet, Francie), dávka 7,5 mg/kg ž. hm. (chovy 1 – 3, 6, 7),
- pyrantel tartrát – Piritel pulvis (Lek, Slovinsko), dávka 12,5 mg/kg ž. hm. (chovy 3, 7),
- ivermektin – Ivomec 0,6% premix (Merial, Francie) a Biomectin 1% inj. (Biowet Gorzow, Polsko), per os 0,2 mg/kg ž. hm. (chovy 2, 3).
V případě testu FECRT byli koně v jednotlivých chovech vybráni podle zjištěných hodnot EPG a jednotlivá zvířata byla rozdělena do skupiny kontrolní a měřené. Pro každé zvíře z měřené skupiny byla stanovena hmotnost pomocí speciálního pásma pro určení hmotnosti v závislosti na obvodu hrudníku. Trus vybraných koní byl odebrán pro opakované stanovení EPG (0. den) a ve stejný den bylo aplikováno testované anthelmintikum v doporučené terapeutické dávce. Další odběr trusu a stanovení hodnot EPG se uskutečnilo v období 10. – 14. dne po léčbě. Na základě rozdílů hodnot EPG před a po aplikaci anthelmintika bylo stanoveno procento redukce počtu vajíček v trusu. Pokud byla průměrná redukce počtu vajíček menší než 90 %, posuzovali jsme daný chov koní jako chov s výskytem rezistence na anthelmintika.
Pro test líhnutí vajíček byly vzorky trusu uchovávány v anaerobním prostředí a byly vyšetřeny do 5. dne po odběru. Vajíčka malých strongylidů izolovaná z trusu byla vystavena pěti různým koncentracím roztoku thiabendazolu (TBZ, Sigma) v doporučeném rozmezí 0,05 – 2,0 µg/ml TBZ v množství 0,01 ml v šestijamkových plastových destičkách. Ke kontrole byla použita vajíčka, která byla smíchána pouze s vodou. Po inkubaci v trvání 48 hodin při teplotě 27 °C bylo posuzováno líhnutí L1 larev pro každou koncentraci TBZ a kontroly. Výsledné hodnoty byly zpracovány pomocí vyhodnocovacího programu a byla stanovena hodnota ED50 (koncentrace TBZ, při které se vylíhne 50 % vajíček do larválního stádia L1). V případě rezistence na bezimidazoly musí být hodnota ED50 vyšší nebo rovna 0,1 µg/ml thiabendazolu.5
Výsledky
V průběhu studie bylo vyšetřeno celkem 167 koní. Z celkového počtu koní bylo 140 ovoskopicky pozitivních (83,8 %) a 27 negativních (16,2 %) na výskyt stadií endoparazitů v trusu. Výrazně převažujícími střevními parazity koní ve sledovaných chovech byli strongylidé.
Kvantitativní koprologické vyšetření prokázalo relativně vysoké počty vylučovaných vajíček, a tak bylo možno většinu vyšetřených koní zařadit do sledování rezistence na anthelmintika.
Metodou FECRT jsme zjistili rezistenci na benzimidazolová anthelmintika ve čtyřech ze sedmi sledovaných chovů koní. Ze sedmi sledovaných chovů bylo benzimidazolové anthelmintikum Panacur (fenbendazol, dávka 7,5 mg/kg ž. hm.) testováno u 35 koní z pěti farem. V chovu 1 byla účinnost fenbendazolu 64,5 %, v chovu 2 vyšetření prokázalo pouze 71,7% redukci vajíček. U koní v chovu 3 byla prokázána 100% účinnost, naopak v chovu 6 byla účinnost pouze 48,2 %. V chovu 7 byl také zjištěn výskyt rezistentních kmenů malých strongylidů na benzimidazolová anthelmintika s procentem redukce vajíček 78,4 %. Ve dvou chovech (3 a 7) byla posuzována metodou FECRT účinnost preparátu Piritel pulvis (pyrantel tartrát, dávka 12,5 mg/kg ž. hm.) a výsledky sledování potvrdily jeho vysokou účinnost. Obdobně vysoká účinnost byla zjištěna při testování preparátů Ivomec a Biomectin (ivermektin, dávka 0,2 mg/kg ž. hm.) u koní v chovech (2 a 3). Výsledky získané metodou EHA potvrdily rezistenci na benzimidazolová anthelmintika zjištěné metodou FECRT v chovech 2, 6 a 7.
Diskuse a závěr
V průběhu naší studie jsem zjistili rezistenci na benzimidazolová anthelmintika u koní ve čtyřech ze sedmi sledovaných chovů koní na Moravě. Naše výsledky rozšiřují poznatky o výskytu rezistence v chovech koní na území České republiky a navazují na zjištění předchozích sledování.3,4
Získané výsledky lze také srovnat s výskytem rezistence a benzimidazolová anthelmintika ve Slovenské republice, kde je tato problematika sledována již několik let.8-10
Z našich stanovených výsledků a údajů v odborné literatuře vyplývá, že v chovech, ve kterých byly zjištěny rezistentní kmeny malých strongylidů na benzimidazoly, by neměla být tato léčiva používána. Měla by být obměněna za anthelmintika s rozdílným mechanismem účinku, jako jsou avermektiny (ivermektin) nebo tetrahydropyrimidiny (pyrantel tartrát), na která nebyla rezistence na území České republiky potvrzena.
Dále se doporučuje ochrana chovu před zavlečením rezistentních hlístic preventivním dehelmintitizací nově zakoupených zvířat před zařazením do stáda a v neposlední řadě pravidelný monitoring účinku anthelmintika. Včasným a pravidelným stanovením účinnosti na střevní hlístice koní s použitím in vivo a in vitro testů je možné zabránit možnému vzniku rezistentní populace parazitů na danou skupinu anthelmintik, především pokud je používáno déle než jeden rok, což sebou do budoucna ponese především zlepšení úrovně a ekonomiky chovu.2
Práce byla uskutečněna jako studentská práce za finanční podpory FVHE VFU. Autoři děkuji MVDr. Marianovi Varádymu, DrSc. za cenné rady a umožnění pobytu v laboratoři Parazitologického ústavu SAV v Košicích.
Literatura:
1. Lyons E. T., Drudge J. H., Sharon C.T. Larval cyatostomiasis. Veterinary Clinics of North America 2000;16:501-513.
2. Kaplan R. M. Anthelmintic resistance in nematodes of horses. Vet. Res 2002;33:491-507.
3. Chroust K. Occurence of anthelmintic resistance in strongylid nematodes of sheep and horses in the Czech Republic. Vet. Med-Czech 2000;45:233-239.
4. Langrová I., Borovský M., Jankovská I., Navrátil J., Slavík V. The benzimidazole resistance of cyathostomes on five horse farms in the Czech Republic. Helmintologia 2002;39:211-216.
5. Coles G., Bauer C., Borgsteede F. H. M., Geerts S., Klei T. R., Taylor M. A., Waller P. J. World Association for the Advancement of Veterinary Parasitology (W.A.A.V.P.) methods for the detection of anthelmintic resistance in nematodes of veterinary importance. Veterinary Parasitology 1992;44:35–44.
6. Taylor M. A., Hunt K. R., Goodyear K. L. Anhelmintic resistance detection methods. Veterinary Parasitology 2003;103:183-194.
7. Bevilaqua C. M. L., Rodriges M. D., Concordet D. Identification of infective larvae of some common nematode strongylids of horses. Revue de Medecine Veterinaire 1993;144:989-995.
8. Várady M., Königová A., Čorba J. Benzimidazole resistance in equine cyathostomes in Slovakia. Veterinary Parasitology 2000;94:67-74.
9. Čorba J., Várady M., Königová A. The present status of anthelmintic in sheep, goats and horses in the Slovak Republic. Helmintologia 2002;39:217-220.
10. Várady M., Königova A., Čorba J. A field study to evaluate the efficacy of fenbendazole on 9 stud farms. Vet. Med.-Czech 2004;49:42-46.
Adresa autora:
Prof. MVDr. Břetislav Koudela, CSc.
Ústav parazitologie FVL VFU Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno
