Zánět mléčné žlázy dojnic patří mezi nemoci s největším ekonomickým dopadem na chov mléčného skotu.
Příčinou klinických či subklinických mastitid je obvykle intramamární infekce způsobená jedním bakteriálním patogenem. Mastitidy krav mohou být způsobeny až 150 druhy bakterií, avšak nejčastějšími příčinami zánětu jsou bakterie Staphylococcus aureus, Streptococcus uberis, Escherichia coli, Streptococcus dysgalactiae, Streptococcus agalactiae a koaguláza negativní stafylokoky.
Rychlé a přesné určení původce je pro zvolení adekvátního léčebného protokolu a kontrolu onemocnění klíčové. Bakteriální kultivace (BC) s určením izolátů je stále i přes svou časovou náročnost a přibližně 30 % falešnou negativitu zlatým standardem v diagnostice mastitid. Jako rychlá a senzitivní alternativa BC byla navrhována identifikace patogenů mastitid molekulárními metodami, jako je PCR. Na trhu je dostupný kvantitativní PCR kit (Patho Proof mastitis PCR assay) schopný identifikovat 11 druhů nebo rodů bakteriálních původců mastitid a navíc také gen pro β-laktamázu (blaZ), který je odpovědný za rezistenci k penicilinu. Cílem této studie bylo posouzení možností využití tohoto PCR testu v diagnostice zánětů mléčné žlázy a jeho srovnání s metodou BC.
Od krav s klinickými příznaky mastitid (přítomnost shluků, vloček nebo krve v mléku, zvýšená teplota vemene či jeho otok) byly před aplikací antibiotické léčby asepticky odebrány čtvrťové vzorky mléka. Vzorky byly zamražovány a 1x měsíčně odesílány na BC. Celkově bylo bakteriální kultivací a PCR metodou vyšetřeno 141 vzorků mléka. Vzorek mléka, u kterého byly vykultivovány tři a více druhů bakterií, byl považován za kontaminovaný a ze studie byl vyloučen. Bakteriální kultivací byl u 67 % vzorků nalezen jeden patogen, u 3 % vzorků patogeny dva a u 30 % vzorků nebyl vykultivován žádný patogen. Metodou PCR byl nalezen u 63 % vzorků jeden patogen, u 27 % vzorků dva patogeny, u 2 % vzorků tři patogeny a u 8 % nebyl nalezen žádný patogen. Původci mastitid, kteří byli nalezeni při BC, byli v 98 % nalezeni také metodou PCR. U dvou vzorků pozitivních při BC nebyly metodou PCR patogeny detekovány. U 30 % vzorků mléka nebyl BC nalezen žádný patogen, nicméně DNA původců mastitid bylo detekována u 79 % (34 vzorků) těchto BC negativních vzorků mléka ( u 20 vzorků byl nalezen jeden patogen, u 13 vzorků dva patogeny, u jednoho vzorku tři patogeny a devět vzorků bylo negativních). Celkově bylo nalezeno více původců mastitid ve vzorcích mléka testovaných metodou PCR než BC (92 % a 70 %).
Nejčastěji zachycenými patogeny při BC byly S. aureus, Streptococcus uberis a E. coli. Ve vzorcích negativních při BC byly metodou PCR zjištěny bakterie Streptococcus uberis, E.coli a Streptococcus dysgalactiae. S. aureus byl v kultivačně negativních vzorcích nalezen pomocí PCR jen vzácně. Pouze u 3% vzorků byla BC nalezena smíšená infekce, metodou PCR byla smíšená infekce nalezena u 29 %. Obecně záchyt původců mastitid byl významně vyšší pomocí PCR metody ve srovnání s BC, což může být mimo jiné způsobeno použitím většího objemu vzorku pro PCR než pro BC.
U vzorků negativních při BC byly metodou PCR nalezeny stejné druhy bakterií a jejich distribuce byla shodná, s výjimkou bakterie S. aureus, která byla nalezena statisticky významně méně často, což je zajímavé pro praktické lékaře, kteří často interpretují vzorky od krav s klinickou mastitidou a s negativní BC jako infekci právě touto bakterií, která však nebyla zachycena kvůli jejímu intermitentnímu vylučování.
Původci mastitid identifikovaní tradičními kultivačními metodami byli v 98 % identifikováni také metodou PCR a tato metoda nesporně může pomoci v rychlé diagnostice zánětů mléčné žlázy, nicméně správná interpretace PCR pozitivních nálezů při absenci kultivačního nálezu zůstává nejasná.*
O. M. Keane, K. E. Budd, J. Flynn, F. McCoy Increased detection of mastitis pathogens by real-time PCR compared to bacterial culture. Veterinary Rec 2014 September 17,
Z anglického originálu přeložila MVDr. Petra Malátková
