Z. JAN,1 A. VINKLER,1 J. ODEHNAL,2 S. ODEHNALOVÁ1,2
1Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
2 Sevaron s.r.o., Brno
Veterinářství 2010;60:172-176.
SOUHRN
Jan Z., Vinkler A., Odehnal J., Odehnalová S.: Využití sonografie při posouzení vývoje diverticulum praeputiale u kanců.
Význam sledování vývoje a obsahu předkožkového vaku spočívá především ve vysokém riziku možnosti patologického působení bakteriální flóry. Prostředí předkožkového váčku je zásadním předpokladem pro možnost ascendentní infekce močového aparátu a přídatných pohlavních žláz. Důsledkem zánětlivých procesů může být i snížení libida kanců při vzeskoku kvůli bolestivosti. Využívání ultrasonografie při hodnocení předkožkového váčku u kanců umožňuje diagnostikovat změny ve vývoji předkožkového váčku daleko dříve než vyšetření klinické.
SUMMARY
Jan Z., Vinkler A., Odehnal J., Odehnalová S.: Využití sonografie při posouzení vývoje diverticulum praeputiale u kanců.
Due to high risk of potential pathological effect of bacterial flora from praeputium is relevant to monitor of praeputium development. Fundamental premise for possibility of ascendant infection of urogenital apparatus is environment of praeputium. Decreased boar libido might by result of inflammatory processes. Exploitation of ultrasonography by praeputium evaluation allows diagnosing changes in praeputium development earlier than clinical evaluation.
Úvod
Předkožka kance má své specifické uspořádání. Kaudální část (20 – 25 cm) je velmi úzká, lehce zřasená a přiléhá těsně k pyji. Kraniální (pupeční) úsek předkožky je prostornější s hlubšími záhyby sliznice. Oba úseky jsou odděleny příčnou hraniční řasou. V klenbě kraniálního úseku předkožky je otvor, jímž komunikuje předkožka s vakovitou vychlípeninou (diverticulum praeputiale). Otvor je uzavřen slizničními řasami. Uvnitř je rozdělen srpovitou řasou na dvě výdutě, které se dorzolaterálně přikládají k předkožce. Vznikající rohová hmota se odlučuje a míchá se s přítomnou močí. Z usazené hmoty se mohou vytvořit konkrementy.1 U kastrátů nedochází k zadržování moči, zatímco u plemeníků lze i za normálních okolností při stisku kraniální části předkožky vytlačit z divertikula menší množství tekutiny. Za normální se považuje množství do 30 ml. U některých zvířat, v důsledku vrozeného odchylného anatomického uspořádaní divertiklu, dochází k nadměrné retenci moče i ke změně tvaru předkožky. Tento stav je označován jako vnitřní fimoza a zadržené množství sekretu je větší než 30 ml.2
Vzhledem k možnému riziku vzniku zánětlivého procesu a vylučování bakterií je včasná diagnostika změn ve vývoji předkožkového váčku u kance žádoucí. Určité možnosti pro včasnou diagnostiku nabízí ultrasonografie, která byla využita k posouzení změn ve varlatech a přídatných žlázách u kanců,3,4 býků,5,6 hřebců,7 i beranů.8
Cíl práce
Cílem předkládané práce bylo zjištění možnosti využití sonografie pro rannou diagnostiku klinických změn a abnormit ve vývoji diverticulum prepuciale u kanců.
Materiál a metodika
Šetření bylo provedeno na potomstvu pocházejícím od importovaných březích prasniček, kterým se narodilo 529 selat, z toho 270 kanečků. V populaci kanečků byly pozorovány změny na předkožkovém váčku různého rozsahu u 91 ks (tj. 33,7 %). Vlastní posouzení vývoje a změn na předkožkovém váčku včetně sonografického vyšetření bylo provedeno u 50 ks s patrnými klinickými změnami a 20 kanečků bez viditelných klinických změn. Předkožkový vak byl vyšetřen adspekcí, sonograficky a palpačně.
Vyšetření předkožkového váčku bylo prováděno ve věku 40, 50, 70, 150 a 220 dní.
Kanečci do věku 70 dní byli při vyšetřování fixováni ve svislé poloze hlavou dolů, ve věku 150 a 220 dní byli fixováni Jílkovou smyčkou.
Klinicky byla hodnocena velikost předkožkového vaku adspekcí a na závěr palpačně. Před palpačním vyšetřením bylo provedeno sonografické vyšetření přístrojem ECHO-CAMERA SSD 500V s 5 MHz lineární sondou firmy Aloca ve dvou projekcích ve vertikální a horizontální linii. Ve vztahu ke stáří, kdy bylo možné změny detekovat se hodnotily rozměry předkožkového váčku, síla stěny, ohraničitelnost, výskyt přepážky, echogenita, obsah sekretu a vlastnosti zobrazovaného obsahu.
Při palpačním vyšetření byl manuálně vytlačen a zachycen obsah předkožkového váčku a makroskopicky posouzen. Byl hodnocen objem, barva, konzistence a sediment. Množství sedimentu bylo stanoveno na základě sedimentace sekretu v kalibrované zkumavce (20 ml) po dobu 2 hod. a hodnoceno na jeden až tři křížky:
¾ supernatantu a ¼ sedimentu - +
½ supernatantu a ½ sedimentu - ++
¼ supernatantu a ¾ sedimentu - +++.
Na základě těchto vyšetření byli kanečci rozděleni do tří skupin:
1. bez nálezu na prepuciálním váčku
2. s mírnými změnami na prepuciálním váčku
3. s výraznými změnami na prepuciálním váčku.
Výsledky
V první skupině kanečků byly předkožkové váčky málo viditelné, palpačně tužší, nevýrazné. Od 150. dne věku se palpačně mění z tuhé konzistence na tuho-elastickou. Sonograficky byly prepuciální váčky až do věku 50 dnů málo patrné, echogenní. Od 70. dne se začala objevovat hypoechogenní místa, která postupně začala nahrazovat místa s vyšší echogenitou. V hypoechogenních zónách bylo zjišťováno sněžení struktur. Ve 220 dnech se střídají echogenní a anechogenní místa v oblasti předkožkového váčku.
Rozměry předkožkového váčku stanovené sonograficky do 70. dne vykazovaly délku do 2 cm a výšku do 1 cm. Výrazněji se začaly měnit až od 150. dne. Objem získaného sekretu byl do 70 dnů do 5 ml, ve 150 dnech 12 – 17 ml a 220 dnech do 24 ml.
U druhé skupiny kanečků (tab. 2, obr. 6 – 10) byl předkožkový váček mírně viditelný a palpačně měkký již ve 40 dnech, dobře viditelný od 50. dne. Ve stáří 220 dnů byl výrazný a palpačně byla zjišťována fluktuace.
Sonografické vyšetření již 40. den prokázalo mírné snížení echogenity, které přecházelo do výrazných hypoechogenních zón ve stáří 50 dní. V 70 dnech se objevuje echogenní střed a od 150. dne se zjišťuje střídání echogenních a anechogenních zón s výrazným sněžením. Sonograficky byly prepuciální váčky dobře patrné již 40. den, kdy byla naměřena délka 3 -4 cm, šířka 2 – 3 cm a výška 1 – 2 cm. Do 150. dne se postupně zvětšují (délka do 6 cm, šířka do 4 cm, výška do 3 cm). Ve 220 dnech se zvětšuje jejich prostornost hlavně do šířky (do 5 cm), mírně do délky (do 7 cm) i výšky (do 4 cm). Ve 40 dnech bylo získáno 6 – 15 ml žlutozeleného, vodnatého, kalného sekretu s malým sedimentem. V 70. dnech bylo množství sekretu 12 – 24 ml. Ve 150. dnech bylo získáno 25 – 40 ml sekretu. Barva se začíná měnit ze zelenožluté až na červenohnědou, množství sedimentu se zvětšuje. Ve 220 dnech bylo získáno 36 – 72 ml sekretu mléčné konzistence žlutozelené až červenohnědé barvy, s bohatým, zrnitým sedimentem.
Ve třetí skupině kanečků (tab. 3, obr. 3) byly předkožkové váčky dobře viditelné již ve věku 40 dnů. Palpačně byly měkce elastické. Objevuje se fluktuace, která se s přibývajícím věkem zvýrazňuje. Od 70. dne je předkožkový vak velmi dobře viditelný.
Sonograficky byl váček hypoechogenní s výrazným sněžením. V 70 dnech, vedle echogenního středu je celá oblast předkožkového váčku hypoechogenní s výrazným sněžením. V pozdějším období jsou zjistitelné echogenní, hypoechogenní i anechogenní zóny s výrazným sněžením. Ve 220 dnech se celý předkožkový váček jeví jako hypoechogenní zóna se slabým sněžením a anechogenním centrem.
Velikost předkožkového váčku stanovená sonograficky se ve 40 dnech pohybovala v rozsahu 3 – 5 x 3 – 4 x 2 – 3 cm. Do 70. dne se zvětšil na rozměry 5 – 7 x 3 – 5 x 3 – 4 cm a stejné velikosti byly zjištěny i 150. den. Ve 220 dnech byl předkožkový váček tak veliký, že se 5 Mhz lineární sondou nedal zachytit. Objem získaného sekretu byl ve 40 dnech 12 až 20 ml. Byl vodnatý, žlutozelené barvy se sedimentem. K výraznému zvětšení došlo ve věku 70 dní, kdy bylo získáno z předkožkového váčku do 40 ml sekretu žlutozelené až červenohnědé barvy. Konzistence sekretu se mění z vodnaté až na smetanovitou a množství sedimentu se výrazně zvětšuje. Ve 150 dnech bylo získáno 28 – 60 ml hnědočerveného hustého sekretu s velkým sedimentem, kterého je ve 220 dnech 100 a více ml.
Diskuse
Jestliže v první skupině kanečků až do 220 dní věku je předkožkový váček adspekčně málo patrný a palpačně tuho-elastický, tak ve druhé skupině kanečků s mírnými změnami ve vývoji byl při pozorném sledování předkožkový váček mírně viditelný již ve 40 dnech, dobře viditelný již od 50. dne. Palpačně byl měkké konzistence již ve 40 dnech a fluktuaci vykazoval ve 220 dnech věku kanců. Ve třetí skupině s výraznými změnami byl předkožkový váček dobře viditelný již ve 40 dnech, s postupujícím věkem se výrazně zvětšoval. Již ve 40 dnech bylo u třetí skupiny možné zjišťovat určitou fluktuaci, která byla dobře zjistitelná od 50. dne věku kanečků.
Zatímco při sonografickém vyšetření byl v první skupině kanečků až do 70. dne předkožkový váček málo patrný a v podstatě echogenní a hypoechogenní až ve 150 dnech, tak ve druhé a třetí skupině kanců byla hypoechogenita s výrazním sněžením zjištěna již při vyšetření ve 40 dnech. Zjištěné změny v echogenitě byly doprovázeny i většími rozměry předkožkových váčků ve druhé a třetí skupině kanečků, kdy velikosti zjištěné u těchto dvou skupin již ve 40 dnech, byly v kontrolní skupině zjištěny až ve věku 150 dnů. Ke změnám docházelo především v prostornosti tj. šířce a výšce předkožkových váčků. Ve třetí skupině kanečků v 70 dnech a ve druhé skupině v 150 dnech byla šířka a výška předkožkových váčků obdobná jako v kontrolní skupině až ve věku 220 dnů. Sonografické nálezy a rozměry předkožkových váčků v různých věkových kategorií kanečků nemáme s kým srovnávat. Určitou možnost porovnání máme v posouzení objemu získaného sekretu z předkožkových váčků.
Za příznak vnitřní fimozy předkožky spojené se zvětšením předkožkového váčku je množství sekretu v objemu 30 – 60 ml2 až množství 30 – 100 ml.1 Na této úrovni se pohybovala druhá skupina kanců s mírnými klinickými příznaky svědčícími pro zvětšený prepuciální váček. V kontrolní skupině bez příznaků postižení předkožkového váčku se získaných 22 ml sekretu pohybuje pod touto hranicí, zatím co ve třetí skupině s výraznými změnami bylo získáno 100 a více ml sekretu z předkožkového váčku.
Význam sledování vývoje a obsahu předkožkového vaku spočívá především ve vysokém riziku možnosti pomnožení bakteriální mikroflóry a jejího patologického působení.Toto riziko potvrzují údaje o zachycení i podmíněně patogenních mikroorganismů z předkožky. Literární údaje uvádějí zachycení :
- Arcanobacterium pyogenes8
- E. coli, Pseudomonas spp., Bacillus spp., Staphylococcus spp., Klebsiella spp., Proteus spp., Enterobacter spp., Pasteurela spp., Citrobacter spp.9
- Staphylococcus spp., Pseudomonas spp., E.coli, Citrobacter spp., Providenci spp., Neisseria spp., Proteus spp. 10
- Citrobacter spp., Pseudomonas spp., Corynebacterium spp., Streptococcus spp., E. coli, Actinomyces spp., Bacteroides spp., Lactobacillus spp., Acinetobacter spp., Staphylococcus spp., Flavobacterium spp., Klebsiella spp., Micrococcus spp., Proteus spp. 11
- Pseudomonas spp., Micrococcus spp., Staphylococcus spp., Klebsiella spp., E. coli, Citrobacter spp., Proteus spp., Actinomyces spp., Serratia spp., Enterobacter spp., Bacillus spp., Streptococcus spp.12
- Chlamidia trachomatis, Chlamidophylla psitaci13
Většina těchto bakteriálních rodů není zařazena mezi primární patogeny. Jejich koncentrace v ejakulátu kance dosahuje 104 až 105 bakterií/ml.
Stav předkožky a předkožkového váčku nelze přehlížet. Výskyt bakterií v předkožkovém váčku je velkým rizikem při odběru ejakulátu na umělou pochvu, kdy prakticky není možné provést odběr bez kontaminace sekretu předkožky. Některé bakterie mohou mít sporocidní účinek přímo na membrány spermií. Spermicidní účinek E. coli je závislý na koncentraci bakterií a je spojen s výrazným poklesem motility a vzrůstu výskytu aglutinace spermií.
V přirozené plemenitbě může dojít ke kontaminaci semene a pohlavních orgánů prasnice. Byl popsán přenos chlamydií detekovaných v semeni kance do reprodukčního traktu prasnice.13 Vzorky PCR pozitivní na chlamydie nebyly spojeny s klinickými příznaky ani morfologickými abnormalitami spermií7.
Dříve se stavu a vývoji předkožkového váčku nevěnovala větší pozornost a kanci s nadměrným vývojem divertiklu byli vyřazovaní pro riziko kontaminace ejakulátu i přenesení infekce do pohlavních orgánů prasnice při přirozené plemenitbě. Zahraniční chovatelé bývali a jsou tolerantnější, případně přistupovali k chirurgickému odstranění zvětšeného divertiklu.15
Současně preferovaný odběr ejakulátu manuální metodou spojený s vyprázdněním divertiklu a zaměřený na získání především spermatické frakce riziko kontaminace ejakulátu při zpracování na inseminační dávky výrazně snižuje a tato situace vede k přehlížení nadměrného vývoje divertiklu. Přesto je třeba nadměrnému vývoji předkožkového váčku jako možnému rezervoáru mikroorganismů věnovat stále pozornost, protože představuje určité riziko:
Pro vznik zánětlivých stavů ascendenční cestou v močových cestách, ledvinách, přídatných pohlavních žlázách a chámovodech;
zanesení infekce do pohlavních orgánů prasnice při přirozené plemenitbě;
vylučování, případné vytlačené sekretu před vlastním odběrem vede k promoření prostředí s rizikem vzniku panaritia a zchromnutí kance;
může dojít k bakteriální kontaminaci vývodných cest, odtud ke kontaminaci ejakulátu;
estetická vada při veřejných výběrech kanců;
zánětlivý stav může být pro svoji bolestivost příčinou sníženého libida až nechuti kance skákat.
Z výše uvedených důvodů považujeme sledování vývoje předkožkového váčku za účelné. Metodický přístup s využitím sonografie umožňuje diagnostikovat změny ve vývoji předkožkového váčku daleko dříve než klinické vyšetření.
Zpracováno za podpory výzkumného záměru VZMSM 6215712403
Literatura:
1. Kozumplík, J., Kudláč, E. Reprodukce prasat ve velkochovech. SZN Praha, 1980:296.
2. Gamčík, P., Kozumplík, J. a kol. Andrológia a umelá inseminácia hospodářských zvierat. Príroda Bratislava, ISBN 80-07-00540-4, 1992:299.
3. Clark, S. G., Althouse, G. C. B-mode ultrasonographic examination of the accessory glands of boars. Theriology 2002;57:2003-2013.
4. Clark, S. G., Schaeffer, D. J., Althouse, G. C. B-mode ultrasonographic evaluation of mature boars in relation to average total sperm numbers. Theriology 2003;60:1011-1023.
5. Gabor, G., Sesser, R. G., Kastelic, J. P., Mezes, M., Falkay, Gy., Bozo, S., Volgyi Csík, J., Barany, J., Hidas, A., Szász, F. J., Boros, G. Computer analysis of video and ultrasonographic images for evaluation of bull testes. Theriology 1998;50:223-228.
6. Chandolia, R. K., Honaramooz, A., Omeke, B. C., Pierson, R., Beard, A. P., Rawlings, N. C. Assessment of development of the testes and accessory glands by ultrasonography in bull calves and associated endocrine changes. Theriology 1997;48:119-132.
7. Pozor, M. A. Diagnostic applications of ultrasonography to stallions reproductive tract. Theriology 2005;64:505-509.
8. Gouletsou, P. G., Fthenakis, G. C., Tzora, A., Cripps, P. J., Saratsis, P. Isolation of Arcanobacterium pyogenes from the scrotal skin and the prepuce of healthy rams or from rams with testicular abnormalities. Small Ruminant Research 2006;63:177-182.
9. Tamuli, M. K., Sharma, D. K. Rajkonwar, C. K. Studies on the microbial flora of boar semen, Indian Vet J 1984;61:858-861.
10. Danowski, K. M. Qualitative and quantitative investigation of germ content in boar semen and the antibiotic sensitivity of prevailing germ spectrum. Dr Med Vet Inaugural Dissertation, Tierarztliche Hochschule, Hannover, 1989.
11. Dangall, G. J. R. An investigation of bacterial flora of preputial divertuculum and of the semen of boars. M.Ph. thesis, Royal Veterinary College, Hertfordshire, 1986.
12. Sone, M., Kawarasaki, T., Ogasa, A. Nakahara, T. Effects of bacteria-contaminated boar semen on the reproductive performance, Jpn J Anim Reprod 1989;35:159-164.
13. Kauffold, J., Melzer, F., Henning, K., Schulze, K., Leiding, C., Sachse, K. Prevalence of chlamydiae in boars and semen used for artificial insemination. Theriogenology 2006;65:1750-1758.
14. Diemer, T., Weidner, W., Michelmann, H. W., Schiefer, H. G., Rovan, E., Mayer, F. Influence of Escherichia coli on motility parameters of human spermatozoa in vitro. Int J Adrol 1996;19:271-277.
15. Aamadal, J., Hogset, J., Filseth, O. Extirpation of the preputial diverticulum of boars used in artificial insemination. Am Vet Ass 1958;132:101-104.
Adresa autora:
MVDr. Zbyněk Jan
Klinika chorob prasat
FVL VFU
Palackého 1 – 3
612 42 Brno
