K. CHROUST, 1 F. HORÁK, 2 S. ŽIŽLAVSKÁ 2
1Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno,
2Agronomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno
Veterinářství 2008;58:455-458.
SOUHRN
Chroust K., Horák F., Žižlavská S. Význam společné pastvy skotu a ovcí při tlumení parazitóz.
Intenzita a prevalence gastrointestinálních helmintóz byla sledována v měsíčních intervalech od října 1996 do listopadu 1997 u dvou stád bahnic, z nichž jedno bylo v průběhu
dvou předcházejících pastevních sezón paseno společně se skotem a druhé samostatně, bez skotu. Jak kvantitativní ovoskopické nálezy, tak i prevalence prokázaly podstatně nižší hodnoty po celou dobu sledování u stáda paseného spolu se skotem. EPG u tohoto stáda dosáhlo maximálně 46 a prevalence 44 %, zatímco u stáda paseného samostatně dosáhly maximální hodnoty EPG až 92 a prevalence opakovaně 100 %. Minimální hodnoty prevalence (6 až 8 %) byly zjišťovány u tasemnic Moniezia spp. v obou stádech. Tyto výsledky potvrdily rovněž naše dřívější nálezy při dlouhodobém sledování společné pastvy skotu a ovcí, že společná pastva významně snižuje intenzitu i prevalenci gastrointestinálních helmintóz, zvyšuje hmotnostní přírůstky a má pozitivní dopad na efektivní využití porostů.
SUMMARY
Chroust K., Horák F., Žižlavská S. The significance of mixed grazing of cattle and sheep at parasitoses control.
Intensity and prevalence of gastrointestinal helmintoses were monitored in monthly intervals from October 1996 to November 1997 in two herds of ewes. The one herd was grazed commonly with cattle, the second herd was grazed without cattle. Both quantitative ovoscopic findings and prevalence proved chiefly lower values in the herd grazed with cattle during the whole time of monitoring. EPG in this herd reached maximally 46 and prevalence 44 %, while individually grazed herd reached peak 92 and prevalence repeatedly 100 %. Minimal values of prevalence (6 to 8 %) were found in tapeworms Moniezia spp. in both herds. These results also confirmed our previous findings during long-term monitoring of mixed grazing of cattle and sheep that mixed grazing (decrease the intensity and prevalence of gastrointestinal helminthoses and is rather important for a better use of grass stand and an increase in daily weight gains) lowers intensity and prevalence of gastrointestinal helmintoses, enhanced weight including positive impact on effective crop stand.
Úvod
Společná pastva skotu a ovcí je jednou z významných alternativ pro vhodný způsob hospodaření v tzv. marginálních oblastech. Jedná se především o využití pastevních a lučních porostů ve výše položených, zvláště příhraničních oblastech anebo v některých lokalitách méně vhodných k intenzivnímu hospodaření v oblastech níže položených, případně i vnitrozemských. Uplatnění zde má pastva skotu bez tržní produkce mléka, tj. současně u nás široce rozšířených masných plemen skotu, přičemž ovce jsou využívány především k dopásání porostů. Pastevní technika se zakládá na co nejdelším pobytu zvířat na pastvě. V zahraničí jsou tyto systémy hodnoceny jako vysoce pozitivní a to jak po stránce užitkovosti, zejména příznivými výsledky na přírůstcích u jehňat a mladého skotu,1,2 tak i na dokonalejším využití pastevních porostů a dosažení vyšší produkce z jednotky plochy.3-7 U nás byla tato problematika výzkumně řešena rovněž s pozitivním dopadem pro efektivní využití pastevních porostů.8,9 V současné době tento výzkum dále pokračuje.10
Jak potvrdily práce řady zahraničních autorů11-14 tento systém rovněž zajišťuje snížení promořenosti parazity a to jak u skotu, tak i u ovcí. Při společné pastvě skotu, ovcí a koní je však zvýšené nebezpečí infekce druhem Trichostrongylus axei.15
Také v našich podmínkách jsme prováděli rozsáhlé studium dynamiky infekce a tlumení parazitóz při společné pastvě skotu a ovcí. Tyto pokusy byly prováděny v letech 1995 – 1997 na Školním zemědělském podniku MZLU Brno v Žabčicích, kde byl pastevní areál založen na vojtěško-travním porostu a umožňoval zároveň sledovat a vyhodnocovat mezidruhovou kompatibilitu, využívání a ovlivňování porostů, užitkové vlastnosti a zdravotní stav v podmínkách společné pastvy. Celkově bylo do pokusu v roce 1995 zastaveno 28 krav, jalovic a telat masných plemen a jejich kříženců a 50 – 70 bahnic, jehnic a jehňat zaměřených rovněž na masnou produkci. Početní stavy skotu a ovcí se v dalších letech pohybovaly v závislosti na odstavu jehňat v poměru 1 : 2,5 až 1 : 3. Vzorky trusu a vážení zvířat bylo po celou dobu prováděno v pravidelných měsíčních intervalech (29. až 31. den). Termíny dehelmintizace u skotu a ovcí byly v jednotlivých letech stanoveny na základě výsledků sledování dynamiky gastrointestinálních helmintóz v průběhu pastvy a zimního ustájení. Výsledky těchto pokusů, tj. dynamika prevalence a kvantitativní ovoskopické nálezy (EPG) u gastrointestinálních nematodóz a dynamika prevalence tasemnic Moniezia spp. u jehňat, jehnic a bahnic a u skotu byly předmětem našich dřívějších publikací.16,17 V nich bylo prokázáno, že při společné pastvě se intenzita a prevalence těchto nematodóz i tasemnic významně snižuje. Zatím co maximální hodnoty intenzity vylučování vajíček gastrointestinálních hlístic na začátku těchto pokusů dosahovaly u jehňat EPG 550, poklesly na konci pokusů na EPG 180, u bahnic a jehnic z EPG 200 na 90 a u skotu z EPG 75 na 30. Rovněž tak hodnoty prevalence Moniezia spp. poklesly u jehňat v průběhu tříletého sledování z 59 % na 25 % a u bahnic z 25 % na 7 %. U skotu byly tasemnice zjištěny pouze u dvou kusů.
Rovněž tak bylo v průběhu těchto pokusů prokázáno statisticky významné zvýšení hmotnostních přírůstků jak u jehňat, tak i mladého skotu. Zatím co v roce 1995 dosahovaly denní přírůstky u mladého skotu 983 g a jehňat 190 g v průběhu roku 1996 se zvýšily na 1 083 g, resp. 228 g a v roce 1997 na 1 139 g resp. 251 g.
V dalších pokusech jsme se zaměřili na podrobné sledování a porovnání intenzity a prevalence gastrointestinálních helmintóz při společné a samostatné pastvě u ovcí.
Materiál a metodika
Pokusy probíhaly na Školním zemědělském podniku MZLU Brno v Žabčicích. Byla zastavena dvě stáda dospělých ovcí (bahnic) z nichž jedno (stádo A) bylo v průběhu dvou předešlých pastevních sezón paseno spolu se skotem a druhé (stádo B) bylo paseno samostatně, tj. bez skotu. Individuální odběry trusu od jednotlivých bahnic čítajících u stáda A v průběhu pokusu 14 až 15 zvířat a stádo B 11 až 15 zvířat byly prováděny v měsíčních intervalech a sice od 29. října 1996 do 29. listopadu 1997, vždy v posledních dnech jednotlivých měsíců. V průběhu tohoto období byly u obou stád shodně prováděny dehelmintizace albendazolem s dávce 5 mg.kg-1 ž. hm. a sice první 30. září 1996 a další 4. dubna a 30. července 1997. Termíny těchto dehelmintizací jsou znázorněny v grafech č. 1 a 2 svislými čarami.
Graf 1 a 2
Vlastní vyšetřování čerstvých vzorků trusu na přítomnost vajíček gastrointestinálních hlístic (GIN), tasemnic a kokcidií bylo prováděno centrifugačně-flotační metodou s použitím Brezova flotačního roztoku (sp. hm. 1 300). Kvantitativní hodnocení tj. stanovením počtu vajíček GIN v 1g trusu (EPG) bylo prováděno s použitím nasyceného roztoku NaCl (sp. hm. 1 200) a Mc Master počítací komůrky, která je nejpoužívanější metodou na počítání vajíček nematod a oocyst kokcidií.18 Trus byl dále v laboratoři kultivován za účelem vývoje infekčních larev GIN (La III) a možnosti druhové, resp. rodové determinace.19
Výsledky
Výsledky sledování kvantitativních ovoskopických nálezů gastrointestinálních nematodóz vyjádřené hodnotami EPG u bahnic pasených v předešlých dvou letech spolu se skotem (stádo A) a samostatně (stádo B) jsou uvedeny v grafu 1. Zatímco u skupiny pasené spolu se skotem dosahovaly v průběhu sledování pouze minimálních hodnot (EPG 0 až 46), u skupiny pasené samostatně byla při jednom vyšetření zjištěna rovněž nulová hodnota, ostatní vyšetření však výrazně převyšovala a to až několikanásobně hodnoty u stáda A (s maximem dosahujícím EPG 92). Rovněž tak výsledky porovnání dynamiky prevalence (graf 2) prokázaly velmi zásadní rozdíl v počtu infikovaných ovcí těmito nematody mezi skupinou A, kde prevalence dosahovala v jednotlivých měsících hodnot od 0 až do maxima 44 %. Naproti tomu u bahnic, které byly v předešlých dvou pastevních sezónách paseny samostatně byla hodnota prevalence v jednom vyšetření rovněž nulová (4/97, tj. bezprostředně po dehelmintizaci), avšak u všech ostatních vyšetření byla podstatně vyšší a u poloviny z nic dosahovala 73 až 100 %.
Kultivační nálezy ve vzorcích trusu u skupiny A prokazovaly v průběhu celého období sledování tři až pět druhů, resp. rodů gastrointestinálních nematodů a sice především Ostertagia, Nematodirus (obr. 2a), Trichostrongylus, Chabertia ovina a ojediněle Oesophagostomum. U skupiny B pravidelně čtyři až osm druhů, resp. rodů a sice kromě výše uvedených i Bunostomum, Cooperia a Trichuris.
Vajíčka tasemnic Moniezia spp. (obr. 2b), byla v průběhu vyšetřování nalezena u skupiny A v prevalenci 6 % a u skupiny B v 8 %. Kokcidie rodu Eimeria byly obligátně nalézány u obou skupin bahnic, avšak pouze ve velmi slabé intenzitě, determinovány byly druhy E. ovina, E. ovinoidalis, E. parva a E. intricata.
Diskuse
Vzhledem ke skutečnosti, že v obou stádech byla v předešlých dvou pastevních sezónách prováděna pravidelná dehelmintizace proti gastrointestinálním helmintózám a rovněž byla provedena před zahájením vyšetřování (30. září 1996) byly jak kvantitativní nálezy vajíček gastrointestinálních nematodů, tak i prevalence tasemnic Moniezia spp. již od začátku pokusů poměrně velmi nízké. Nízké hodnoty se udržovaly po celou dobu vyšetřování, nicméně při porovnání vykazovaly obě skupiny zásadní rozdíl v počtu vylučovaných vajíček. Zatímco u skupiny ovcí pasených společně se skotem (A) dosáhlo EPG v jednotlivých měsících maximálních průměrných hodnot do 46, u skupiny ovcí pasených samostatně (B) EPG po celou dobu vyšetřování přesahovalo hodnoty u předchozí skupiny s maximem 92. Ještě výraznější jsou rozdíly mezi oběma sledovanými skupinami ovcí v hodnotách prevalence, která ve stádě A dosáhla maxima 44 %, zatímco ve stádě B byla v polovině prováděných měsíčních vyšetření vyšší než 73 % a z toho ve třech vyšetřeních dosáhla 100 %.
Tyto výsledky spolu s výše uvedenými výsledky tříletých vyšetřování při společné pastvě skotu a ovcí16,17 a rovněž některá naše další vyšetřování při samostatné pastvě skotu a ovcí20, a spárkaté zvěře21,22 při nichž byla prováděna plošná léčba gastrointestinálních nematodóz dovolují učinit významné závěry, které mají význam pro úspěšný a ekonomický postup jejich tlumení. Při všech těchto vyšetřováních bylo prokázáno, že snižování prevalence
má určité hranice a to zpravidla do stadia, kdy se ustálí dynamika populace parazita v prostředí a vytvoří tak určitou rovnováhu v parazitohostitelských vztazích. Z toho důvodu je potřeba se zaměřovat na situace, kdy dochází k porušení této rovnováhy, tj. především výskytu silných infekcí zpravidla spojených s klinickými příznaky. Léčbu parazitóz je tedy nutno provádět cíleně, tj. na základě indikace, která musí být výsledkem pečlivého parazitologického vyšetření a klinického sledování a tato léčba nemusí podle podmínek zahrnovat celou populaci, tj. všechny věkové skupiny, ale případně pouze individuální zvířata. Přitom je nutno brát do úvahy i ekologické faktory, výživu, ekonomické stránky léčby a otázky možného vyvolání rezistence k používaným anthelmintikům.
Závěr
1)Výsledky této práce potvrdily naše předcházející poznatky a rovněž literární údaje a sice, že společná pastva skotu a ovcí snižuje ve srovnání se samostatnou pastvou intenzitu a prevalenci gastrointestinálních helmintóz, zvyšuje hmotnostní přírůstky a zlepšuje využití pastevních porostů.
2) Dlouhodobé sledování prevalence při pravidelném provádění léčby gastrointestinálních nematodóz u přežvýkavců prokázaly, že postupné snižování prevalence má určité hranice a to zpravidla do stadia, kdy se ustálí populace parazita v prostředí a vytvoří rovnováhu v parazitohostitelských vztazích. Léčbu u těchto helmintóz je tedy nutné provádět cíleně, tj. na základě indikace stanovené parazitologickým vyšetřením a klinickým sledováním a to se zaměřením i na individuální případy více vnímavých jedinců.
3) Při aplikaci anthelmintik je nutno dodržovat jejich přesné dávkování odpovídající skutečné živé hmotnosti skotu a ovcí.
Literatura:
1. Browns, J. E. Common use: better for cattle, sheep and rangelands. Utah Science 1989;50:117-123.
2. Abaye, A. D., Allen, V. G., Fontenot, J. P. Influence of grazing cattle and sheep together and separately on animals performance and forage quality. J Anim Sci 1994;72:1013-1022.
3. Connoly, J. On the use of response modelin mixtura experiments. Oecologia 1987;72:95-103.
4. Nolan, T., Connoly, J. Mixed vs. Mono grazing by steers and sheep. Anim Prod 1989;48:519-533.
5. Fatyga, J. Trends in animal production in consecutive and mixed grazing systems of cattle and sheep in the Sudeten. Soil grassland animal relationships. Proceedings of 13th general meeting of the European Grassland Federation, B. Bystrica, Czechoslovakia, June 25-29 1990;290-293.
6. Boer, J., Hanekamp, W. A., De Boer, J. Combined grazing system of yearling heifers and sheep. Rapport Proefstation voor Rundveehouderij, Schapenhouderij en Paardenhouderij 1992;135:22.
7. Walker, J. W. Multispecies grazing: the ecological advantage. Sheep Res J (Spec. Issue) 1994:52-64.
8. Žižlavský, J., Horák, F., Žižlavská, S. Rearing beef cattle in lowland regions on joint pasture with sheep. Zezs Nauk Akad Roln Wroclaw 1996;291:53-62.
9. Horák, F., Žižlavský, J., Žižlavská, S. Possibilities of joint grazing of cattle and sheep in Lowland regions. In: Book of Abstracts of the 48th Annual Meeting of the European Association for Animal Production Vienna, Austria 25-28 August 1997:198.
10. Horák, F. Osobní sdělení 2007.
11. Helle, O. The significance of the winter survival of free-living stage of the epidemiology of nematodiasis: Its effect in conection with set-stocking and alternative grazing with sheep and cattle. Curr Trop Vet Med Anim Sci 1981:287-293.
12. Donald, A. D., Morley, F.,H.,W., Axelsen, A., Donelly, J.R., Walret, R.,P. Temperate pastures: their production, use and management. CSIRO 1987;567-569.
13. Quintana, S., Pepe, C., Ibarburi, A., Zabala, E., Nari A., Marmol E., Fabregas, B. Helminth control in weaned on natural pasture. I. Alternative grazing with cattle in area of superficial basalt. Veterinary Uruguay 1987;23:6-14.
14. Jordan, H. E., Phillips, W.,A., Morrison, R.,D., Doyle, J. J., Mc Kinzie, K. A. A three year study of continuous mixed grazing of cattle and sheep: parasitism of offspring. Int J Parasitol 1988;8:779-784.
15. Hintz, H. F. Mixed grazing. Equine Pract 1991;13:5-6.
16. Chroust, K., Horák, F., Žižlavský, J., Žižlavská, S. The course and control of parasitoses in mixed grazing of sheep and cattle. Vet Med.-Czech 1998;43:153-159.
17. Horák, F., Chroust, K., Žižlavský, J., Žižlavská, S. Study of the possibilities of mixed grazing by cattle and sheep in condotion of the Czech Republic. Liverstock Production Science 1999;61:261-265.
18. Chroust, K. Kvantitativní metoda stanovení počtu vajíček gastroenterohelmintů (oocyst kokcidií) v trusu přežvýkavců a koní. Metodiky ÚSVÚ Praha 1970:312-313.
19. Hulínská, I. Die Determinatiosmerkmale der Invasionslarven bei Schafhelminthen. Acta Sci Nat Acad Sci Bohem (Brno) 1969;3:1-25.
20. Chroust, K. Parazitózy u masných plemen skotu v marginálních oblastech a jejich tlumení. Veterinářství 2006, 56:430-437.
21. Chroust, K. Parazitární choroby spárkaté zvěře. Myslivecké listy, Suppl. 1, 2001:1-52.
22. Chroust, K., Vitula, F. Anthelmintická účinnost Cermixu premix na plicní a gastrointestinální hlístice u dančí a srnčí zvěře. Veterinářství 2005;55:707-713.
Adresa autora:
Prof. MVDr. Karel Chroust, DrSc.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Ústav parazitologie
Palackého 1-3
612 42 Brno
