Ve dnech 20.–21. 6.2014 přednášela v příjemném prostředí sálu u kostela Panny Marie Vítězné v Praze- Řepích MVDr. Amber Batsonová nejprve základy o chování koček a poté i příčiny vzniku a rozvoje poruch chování.
Páteční den byl opakováním lednového semináře, který se uskutečnil 26. 1. v sále na Marjánce v Praze na Břevnově. Nejdůležitějšími informacemi, které si měli návštěvníci pátečního dne odnést, bylo to, že kočka má velmi komplikovaný etogram, protože je zároveň lovcem, šelmou, která se živí téměř výhradně masem, ale zároveň je také kořistí pro větší šelmy a dravce. Je proto velmi důležité pro kohokoliv, kdo s kočkami jedná, umět dobře rozeznat, ve které fázi se kočka právě nachází, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním, potažmo poraněním lidí. Pokud se kočka bojí, cítí se být zrovna kořistí, potřebuje mít jistotu, že může utéct vertikálním směrem. 65 milionů let se kočka vyvíjela k tomu, aby byla schopná rychle utéct před nebezpečím do korun stromů.
Dalším zásadním faktem z hlediska koček je jejich výrazná teritorialita, a s tím spojené i jejich teritoriální chování. Pro kočky jsou pachové i vizuální značky v prostředí, kde žijí, nesmírně důležité ke komunikaci mezi sebou navzájem, aby nedocházelo ke zbytečným střetům. To, že kočky potřebují škrabadlo k broušení drápků, je překonaným mýtem, který je bohužel stále rozšířen. Kočky potřebují škrabadlo,aby na něj mohly umísťovat vizuální a pachové značky díky žlázkám, které produkují feromony a nacházejí se v okolí drápových lůžek a v meziprstí. Je třeba, aby majitel zjistil, jestli jeho kočka je horizontální nebo vertikální škrabač, protože pak se může stát, že kočce, která nechává své vzkazy zásadně na horizontálním povrchu, koupí sloupek a kočka ho nebude používat. Majitel pak bude vyžadovat od veterináře krácení drápků, protože si je kočka nebrousí, což může způsobit naopak rozvoj poruch chování, protože pak kočka nebude moci nechávat své vizuální vzkazy a dobře šplhat do výšek.
Druhý, sobotní den se paní doktorka věnovala konfliktnímu chování, což může být například náhlá agresivita kočky, kterou si majitel neumí vysvětlit, např. při hře, která v kočce podporuje lovecké chování, ale zároveň vyvolává pocit strachu. Toto chování majitel často nevědomky posiluje už u koťat nevhodnými hrami, kdy se např. s kočkou honí – velmi často to dělají děti a kočky pak na ně začnou útočit. K tomu, aby se člověk takových situací vyvaroval, je třeba dobře znát kočičí řeč těla, protože už jemné naklopení uší, schované packy pod tělo a ocas přiložený k tělu znamená, že se kočka bojí. Dr. Batson pak zkoušela účastníky semináře na závěr této přednášky z toho, jak dobře umějí rozeznat podle řeči těla kočky, v jakém psychickém rozpoložení se právě nachází a jak bude následně reagovat, což posluchači velmi ocenili jako možnost praktického využití toho, co se právě dozvěděli.
Část dopolední byla věnována výcviku koček. Nejlepší metodou je dobrý shaping (tvarování), kterého lze využít i při navádění např. pomocí pamlsku. Navádění pomocí mávátka není vhodné, protože kočka pouze loví mávátko a nic se nenaučí, po cvičení je extrémně rozrušená a může zaútočit na svého majitele. Dr. Batsonová upozorňovala na fakt, že nejprve se člověk musí naučit dobrý shaping na lidech, musí se naučit, jak správně cvičit, připravit si plán, a pak teprve začínat s kočkou. Na konci lekce musí kočka vždy dostat oblíbenou hračku, aby nebyla frustrovaná, že sezení skončí, a pak se nic neděje. K výcviku je třeba využívat maličké pamlsky, protože žaludek kočky je velký asi jako golfový míček a je zvyklá přijímat malé množství potravy, ale často. Lekce by tedy neměly trvat déle než 2–4 min.
Sobotní odpoledne bylo věnováno poruchám chování koček, tomu proč k jejich rozvoji dochází a jaké jsou následky. Dr. Batsonová kladla účastníkům na srdce, že vzhledem ke komplikovanosti etogramu koček je třeba nejprve zjistit, v jakém prostředí kočka žije, jestli má vůbec možnost uplatnit svůj etogram (pocit bezpečí, příjem potravy, péče o tělo a vylučování, spánek), nebo jestli naopak porucha chování není jen přirozené chování, které majitel označuje za nežádoucí. Pocit bezpečí je pro kočku naprosto esenciální, pokud ho nemá, bude ustrašená či agresivní a stresovaná. Stres pak může vést k rozvoji různých onemocnění, např. k zažívacím potížím (zácpa, průjem, zvracení), alergii, rekurentním infekcím, zánětům močových cest aj. Paní doktorka zdůraznila důležitost pečlivého vyšetření kočky veterinářem, protože jsou určitá onemocnění, která mohou být příčinou poruch chování jako např. hypertyreóza, diabetes mellitus, cushing, bolest, onemocnění močových cest, onemocnění mozku a další. Kočce není možné pomoci, pokud tato onemocnění nejsou léčena. V některých případech, kdy je kočka stresovaná delší dobu, může mít už změny v chemických pochodech v mozku a v takových případech je možné použít SSRI nebo IMAO. Tyto léky však nesmí být chápány jako rychlé a snadné řešení, protože na mnoho problémů nebudou mít žádný efekt, obzvláště v případech, kdy se jedná o normální chování, pro kočku přirozené a v mozku tím pádem žádná nerovnováha není.
Přednesené informace byly velmi zajímavé a podle hodnocení účastníků velmi přínosné i pro zkušené chovatele koček díky tomu, že se dozvěděli o nových poznatcích ze světa koček.
MVDr. Martina Načeradská
